Alkoholik

Mirka napsal:
Zdravím vás taky se cítím nějak divně když přijdu domů z práce nic mě nebaví a sem většinou sama, můj přijde až večer.včera sem měla zajímavou konverzaci s mojím já jsem se ptala a on jen odpovídal to mě fakt naštvalo.
Dnes jsem se chtěla jít osobně objednat k psichiatričce ale nebyla tam,musím tam zítra zavolat.
Mirko, to je asi ten stereotyp, ten ubíjí.
Já jsem teď uvízla díky nemoci na nějakou dobu doma a jsem na tom tak nějak trošku stejně. Nic mě nebaví, když nikam pořádně nemůžu, protože moje koníčky se odvíjí od fyzické aktivity a tu teď nějakou dobu nemůžu ještě dělat. Jsem z toho špatná, ubíjí mě to. Úplně Tě chápu.Navíc já mám manžela přes týden mimo domov, s klukama moc nepokecám, akorát toho jednoho vozím na přípravku na přijímačky na střední školu. Už jsem zvažovala, že to risknu a začnu dříve i s těma lékama chodit do fitka a doužívám je u toho. Máš nějaké koníčky? Drž se!

Ahoj stopko
Asi mě opravdu užírá stereotip moje koníčky jsou třeba knížka strašně ráda bych se chtěla jít projít ale nemám s kým když řeknu holkám tak se jim nechce.minulý týden mi dcera řekla že je tu nuda a když jsem jí řekla že se můžeme jít projít tak mi řekla nebude zamrzat.já bych chtěla ale samotnou mě to nebaví

Mirko,
já nehci být skeptik, ale co Ti mudr poradí?...třeba najdite si koníčka, nebo promluvte s manželem a nanejvýš Ti strčí léky, ale možná se pletu.
S manželem si mluvila, jak jsi již psala a v podstatě bez výsledku. Holky si už hrát nebudou, jsou větší a po večerech pouze si číst knihy, to taky nejde pořád.
Procházet se venku sama, no to by nebavilo ani mě. Máš řidičák, auto? Třeba plácnu: Sbal si plavky, nalákej manžela do auta a začnete třeba chodit na krytý bazén, cokoliv co konečně rozhýbe ten stereotyp. Přece nebudeš opravdu jenom hledět jak utíká čas a druhý den znova a znova to samo a pořád dokola, nic nového. Ubíjející stereotyp a následně apatie.

My spolu nechodíme nikam,mě přijde že ho mám jen na to jedno ale jen on když chce ale stavíme spolu Barák o to je to horší

Mirko,
tak to když stavíte barák, tak to je fakt a nervy, to není čas na nic . Já jsi pamatuji, když se stavělo , my teda svépomocně, tak to byla zlatá chvilka, když se našel čas a sedlo se k jídlu. Když jsem nevychystávala jídlo, tak jsem nahazovala do míchačky a podobně. Se říká, že stavba baráku svépomocně prověří vztah. Dva roky to trvalo. Stejně co se udělalo,tak vždycky bylo podrobeno kritice od tchána...po druhé už jedině dřevostavba na klíč.
Mirko, tak vydrž!

Milá stopko léky by mi pomohly ale utlumí to i to co nechci nevím co mám dělat

Mirko,
já neznám tvůj zdravotní stav a nutnost medikamentace,(jak píšeš chceš jít k mudr), ale jestli se jedná pouze o období stavby baráku a s tím spojené problémy ve vztahu , tak je blbost si zvykat na patáky.To je pouze můj názor, uvidíš co řekne mudr.
Zkus být nápomocná ve stavbě nového bydlení a být na straně manžela ve všem, jestli ti to neoplatí, pak zvaž zda je vše v pořádku.

Stopko
Prosím tě chtěla bych se tě vyspovídat prosím písni mi svůj mejl

Mirko, napiš svůj email přes možnost ---upozornit na nevhodný příspěvek---, já si ho opíšu, uložím a napíšu Ti na něj pak již z mého emailu.Tak nikdo ty emaily nevidí.

Mirko, co ocekavas od navstevy psychiatricky? Zkus si najit nejake nove zname - zpusob jak jinak travit volny cas po praci.