Alkoholik

To, že stále a opakovaně selháváme má jen jednu jednoduchou příčinu. Při každém selhání totiž dokážeme uvěřit, že už nejme alkoholici a tentokrát už budeme mít alkohol pod kontrolou. Budem pít jen vyjímečně a s mírou. Alkoholik je schopen se tisíckrát sám sebe takto obelhat.

Vinař napsal:
Alkoholik je schopen se tisíckrát sám sebe takto obelhat.

Asi je opravdu potreba padnout az na uplne dno aby si clovek definitivne ujasnil jak se veci maji. Bohuzel pro nektere je to dno tak hluboko ze uz to nezvladnou zpet .

ahojte

MARIS

prajem Ti aby si vydržala, aby si sa tohoto hnusného démona zbavila. ja selhávám/zlyhavam stále. už sú to roky, môj život sa vlastne točí okolo démona. ak máš rodinu, deti, tak sa pozri na ne s novými očami. si tu pre nich, teš sa z toho, že ich máš.
ja pijem/pila som (chcem to písať v minulom čase) zčasti aj preto že som sama. mám dobrú prácu, som obľúbená v práci, aj v spoločnosti, medzi kamarátmi. milujem knihy, filmy, prírodu, cvičím...športujem.... len problémom je, že alkohol mi je vždy sprievodcom. po práci rovno do obchodu kúpiť lahvinku. som vínkarka. vlani som si povedala, že od 1.1 budem abstinovať. vydržala som 4 dni!!! keď som bilancovala rok 2017, tak sotva sa našiel týždeň bez vína. ak, tak možno jeden deň v týždni a potom zase kolotoč.
už aby bolo po sviatkoch, naspäť do práce...ale aj tak, po práci je to doma aj tak len nalievanie, samota.

pozdravujem Vás
Ala

Ala napsal:
ahojte

..."po práci je to doma aj tak len nalievanie", samota.

pozdravujem Vás
Ala
..."raz (sa) určite preleješ a ostane Ti len tá samota".

milý JA...
to je pravda, ale ja som rozhodnutá nedopustiť to...
na to aby bola budúcnosť, musí človek prežiť prítomnosť (z jednej výbornej knihy)
a tú prítomnosť musíme zobrať do vlastných rúk a vôle...vydržať... mám kopu dobrých kníh, filmov...
len aby ma zase neprepadol démon.. lebo démon alkohol ma rád sprevádza pri všetkých činnostiach..

Ahojte všem, především Alo, tak mám po delší době zase depku z toho, kdy si člověk najednou přestane lhát do očí a uvědomí si, že to, co dělá, není normální. A tak jsem sem zase zavítala. A Ali, když jsem četla Tvůj příspěvek, jako bys psala o mně!! Do posledního slova! Chci Ti tímto vyjádřit podporu, doufám, že se Ti daří. Já už mám toho života, ve kterém buď o chlastu přemýšlím nebo ho konzumuju, dost. Je to fakt šílený, ráno výčitky, říkám si, dnes už ne, znovu a znovu, celý den vše zvažuju, argumentuju sama sobě. Přes den bylinné čaje, detox vitamíny, sport, na venek pohodová a vyrovnaná, jenže jen jedu domů už jsem jen věchýtek nervů, protože vím, co zase přijde - buď budu doma střízlivá a budu zažívat pocity bezradnosti a zmaru, nebo si koupím pivo a na chvíli mi bude fajn, přejdou starosti všedního dne i depky ze samoty a nenaplněnýho života. Večer co večer vítězí hádejte co. Chci přestat, jenže tak nějak nevím proč, teda samozřejmě rozumově jo, ale chápejte - proč se vzdát něčeho, co mi pomáhá v těžké situaci - být sama. Ne nejsem hloupá, znám všechny důsledky, ale někde vzadu v hlavě mi tohle fakt lítá, jako že co mi zbyde, když se vzdám večerního piva, jen ta tíživá samota. A tu těžko řešit, jelikož i přes svoji pózu, kterou přes den hraji, jsem introvert, věchýtek nervů, co se bojí někoho pořádnýho si pustit do života a trávit s ním čas, protože nevěřím, že jsem pro někoho takového dost dobrá. Takže vlastně nechci být sama, ale dělat s tím něco dost dobře nejde, protože se vidím jako hnusná, hloupá troska, kterou by stejně buď pustili k vodě nebo bych musela to divadýlko (jak jsem v poho, společenská a bezstarostná) hrát furt. A tak sedím doma s půllitrem, píšu si s člověkem, který mi v tomto stavu vše jen zhoršuje, protože s ním mám nefunkční vztah, není se mnou a když mu nastíním své obavy z pití, řekne jen, že to je můj problém, neporadí, nepomůže, nesnaží se... a navíc jeho život je jen hospoda, no a těším se, až si mezi pivkama půjdu zapálit Ano, řeším to na terapiích, jenže cesta k dořešení je daleko a mě už tenhle život ubíjí. Věčně se prát sama se sebou. Zkusila jsem už vše, pozitivní programování, meditaci... já to vše tak nějak udělám, ale přesně jak píše Ala, vždy je to s chlastem nebo s vidinou, že pak si dám. Smutný život, co s tím?

Ahoj Hani,

S Alou jsem si psala na pocatku roku, taky by me zajimalo, jak se ji dari. Tehdy mi odpovedela, neco v tom smyslu, ze ja piju, protoze jsem ve spatnem vztahu a ona pro to, ze je sama....

No a to byla jedna z veci, ktera mi pomohla si uvedomit, ze hledam “zastupny” duvod k piti. Takze ve vztahu setrvavam, ale ucim se v nem jinak fungovat. Kdybych casem zustala sama, vezmu si psy a diky dochazeni na AA mam spoustu novych znamych...

Za sebe muzu rict, ze s cistou hlavou se vsechno resi jinak, u me ustoupila sebelitost.

Podle Tveho profilu jsi zde prihlasena dlouho, tak asi nastudovano mas

Tak drzim palce

Renčo, tak to já jsem něco mezi váma, jak samota, tak blbý vztah. Ale máš pravdu, ne každý žije idilický život, to není důvod pít. Moc dobře si to uvědomuju a vím, že si důvody hledám. Když přítel nemá čas (pořád), tak si dám, bude mi fajn. Když mě čeká měnění akvária, žehlení, když mám po holičce a cítím se fajn nebo když mě někdo naštve, tak na uklidnění... pořád, pořád dokola. A když někdy nepiju, je to o nervozitě, něco mi prostě chybí, ne fyzicky, to hlava si pořád říká ať si ulevím... O AA už uvažuji dlouho, dnes jsem se objednala do speciální anonymní poradny, takže v pondělí zkusím tu a uvidím. Prostě bych potřebovala, aby mi někdo řekl proč nepít, proč nemůžu. Znám důsledky, ale mozek je moc rád bagatelizuje. Když jsem brala antidepresiva bylo mi chvíli fajn, ale po vysazení jsem se rychle vrátila k původnímu zvyku. A teď už prostě ani nevím, chci pít nebo musím? Prostě bych se chtěla zbavit toho pocitu, že si to pivo večer přeci zasloužím, mluvím o tom jako o léku, ne o jedu. A to mě děsí.
Jinak Renčo, držím palce a závidím Tvé odhodlání!!

Hani, ja si ted procitam Tve prispevky a odpovedi cca rok a neco zpatky. Je v tech odpovedich pro Tebe hodne pravdy, ikdyz jsou nekdy mozna tvrde napsane - vratila jsi se nyni k nim? - pokud ne, tak doporucuji

Ja pila pozvolne, bohuzel se to casem zvrtlo, ale myslim, ze k tomu odhodlani musi kazdy dospet sam - to proc nechces pit, to musi vzejit od Tebe, jinak to fungovat nebude...

Urcite vyzkousej vsechno, co mas v dosahu, urcite najdes nejaky zpusob, ktery Ti bude vyhovovat. Chce to v sobe najit to odhodlani a pak vytrvat

No a ten pocit, ze si pivo vecer zaslouzis???

Tedy to je snad spatne, ja si zaslouzim cokoliv dobreho, ale neco, co me nici???