Alkoholik

Zajímalo by mě, jaká je příčina vašeho alkoholismu? V mém případě je příčina v mém staropanictví, měl jsem od narození určité deformace obličeje a ženám se z mě zvedal žaludek, takže jsem byl velmi dlouho starý panic a svoje staropanictví jsem zapíjel do svých 28 let, kdy jsem podstoupil sérii plastických operací, které mi změnily život. Po plastických úpravách jsem se mě ženy přestaly štítit a brzy jsem se oženil. Jenže, dlouhé roky popíjení mi způsobily závislost a už se toho nedokážu zbavit. Mám krásnou manželku, dvě krásné děti, ale závislosti už se nedokážu zbavit, za dlouhé roky už mě ten alkohol ovládnul a já jsem se stal jeho otrokem. Jak je to u vás ostatních, proč jste do toho spadli?

Já jsem začla popíjet na střední a to často a hodně a to nejen to. Pro zábavu, vzrušení, srandu. Jsem společenská a byl to jeden dlouhej mejdan. Mám to tak doteď, ty moje klopýtnutí mají stejný původ jako kdysi. Jen si ty roky huntovani začaly vybírat svou daň.

Moje příčina alkoholismu začala v tom,že jsem nechtěla být sama doma.S tehdejším mužem jsem začala chodit do hospody. Nechtěla jsem být bez něho,milovala jsem ho.ted uz je pryč ,davno je mi lhostejný,bohužel láska k alkoholu zůstala.je to ta nejhorší láska,bere vše bezohledně,zpustoší mozek,myšlení,úsudek,tělo,vztahy.

Maris napsal:
Moje příčina alkoholismu začala v tom,že jsem nechtěla být sama doma.S tehdejším mužem jsem začala chodit do hospody. Nechtěla jsem být bez něho,milovala jsem ho.ted uz je pryč ,davno je mi lhostejný,bohužel láska k alkoholu zůstala.je to ta nejhorší láska,bere vše bezohledně,zpustoší mozek,myšlení,úsudek,tělo,vztahy.

Sice láska k alkoholu je ta nejhorší, jak píšeš, ale je to taky nejvěrnější láska ze všech, bohužel. Dokonce i když se alkoholik vydá cestou abstince, stejně bude alkohol tajně do smrti milovat.

já jsem začala pít když jsem byla sama s dětmi doma cítila jsem se sama,neuměla jsem vyplnit svůj volný čas a nedávám to doteť.taky se za sebe stydím

..uplne prvotni pricina,proc jsem zacal pít,bylo to že jsem neměl odvahu,odhodlani,žít a čelit zivotu s čistou hlavou.Potreboval jsem se schovavat a sebevědomí jsem nahrazoval pitím.To jsem vyzkoušel jako hodně mladý a držel jsem se toho do třiceti,do první léčby.Mel jsem potřebu se bavit výhradně pod vlivem,jinak jsem to neuměl,chtěl jsem se rovnat druhým,dlouhou dobu u mne platilo,ze zabava,odreagování=chlast.Mel jsem to asi nějak posunute,veci opravdu hodnotné, tj.nejblizsi rodina,společně traveny čas,zaměstnání,vztah k okolí,to šlo mimo mě.Niceho jsem si nevazil,staral se v podstatě jen sám o sebe.Uz tenkrát byl průšvih víkendové piti,to mě vydrželo dlouho,nakonec to už bylo samozřejmě denně,už pak výhradně doma,pak nějaké pokusy přestat,marné,no a první léčba.Ale úplně ty začátky jsou u mne pocit méněcennosti,odmítání,uzavřenost,to jsem alkoholem léčil.Další průšvih bylo to, že se mi vždycky líbilo se dostávat do stavu opilosti,hodně mi to chutnalo,a myslím,že pít jsem měl po nějakou dobu jako svůj cíl a vždycky jsem se na to těšil,na ten účinek.To mě postupně dovedlo k pití jen abych nějak fungoval a nakonec to už pak nešlo tak ani tak..Uff..kde jsem měl celou tu dobu mozek a normální myšlení nevím...Vytrvalost iluze že nejsem alkoholik,že u mne to je jinak,je opravdu udivujici a dlouhodobá a může napachat hodně zla.

zdenek.dry napsal:
..uplne prvotni pricina,proc jsem zacal pít,bylo to že jsem neměl odvahu,odhodlani,žít a čelit zivotu s čistou hlavou.Potreboval jsem se schovavat a sebevědomí jsem nahrazoval pitím.To jsem vyzkoušel jako hodně mladý a držel jsem se toho do třiceti,do první léčby.Mel jsem potřebu se bavit výhradně pod vlivem,jinak jsem to neuměl,chtěl jsem se rovnat druhým,dlouhou dobu u mne platilo,ze zabava,odreagování=chlast.Mel jsem to asi nějak posunute,veci opravdu hodnotné, tj.nejblizsi rodina,společně traveny čas,zaměstnání,vztah k okolí,to šlo mimo mě.Niceho jsem si nevazil,staral se v podstatě jen sám o sebe.Uz tenkrát byl průšvih víkendové piti,to mě vydrželo dlouho,nakonec to už bylo samozřejmě denně,už pak výhradně doma,pak nějaké pokusy přestat,marné,no a první léčba.Ale úplně ty začátky jsou u mne pocit méněcennosti,odmítání,uzavřenost,to jsem alkoholem léčil.Další průšvih bylo to, že se mi vždycky líbilo se dostávat do stavu opilosti,hodně mi to chutnalo,a myslím,že pít jsem měl po nějakou dobu jako svůj cíl a vždycky jsem se na to těšil,na ten účinek.To mě postupně dovedlo k pití jen abych nějak fungoval a nakonec to už pak nešlo tak ani tak..Uff..kde jsem měl celou tu dobu mozek a normální myšlení nevím...Vytrvalost iluze že nejsem alkoholik,že u mne to je jinak,je opravdu udivujici a dlouhodobá a může napachat hodně zla.

Ano ano, tohle znám, nedostatek sebevědomí v mládí a jako řešení alkohol. Já měl ovšem k nízkému sebevědomí párdný důvod (závažná deformace obličeje). TVoje sebevědomí bylo proč tak nízké?

..tak já uz to mam vrozeny zrejme..hodně se podepsalo detství,nechce se mi to tady a ted psat.Tata alkoholik,ten nahradní pak taky a jeste horsi.Jinak zadnej jinej defekt nemam,krome toho,ze jsem tezka alpa:-)

Ja som na tom dost podobne.Zacal som v dost mladom veku a trva to dodnes (29 r.) Nizke sebavedomie a hocake komplexy pri piti vymiznu a z ticheho cudaka sa stava zabavny spolocnik. Je to strasne, ako Dr. Jekyl a Mr.Hyde. Vedel som uz davno, ze takto to nemoze predsa pokracovat stale a niekedy si to musi vybrat dan. To prislo v aprili (duben) tohto roku. Po jednom velkom flame prisli neznesitelne stavy uzkosti. Dost ma to vydesilo. Zasiel som k psychiatricke a behom 5 minut mi diagnostikovala alkoholizmus a depresivno- uzskostnu poruchu. Zacal som brat antidepresiva. Dva tyzdne som nepil a potom zacal. Pijem skoro kazdy den. Niekedy si dam pauzu cez tyzden, ale vikend si inak ani neviem predstavit. Lieky som musel vysadit, alebo si dam ked nepijem. Ambulantna liecba zlyhava.
Chcem sa spytat, ake to je po lieceni. Ako dlho trva kym sa clovek dostane do "normalu". Neviem si predstavit, ze uz nikdy nebudem pit.

..já si zas docela neumím představit,že bych se napil.Teď.Co se bude dít do konce konce života neřeším.Ono je pro mě spíše důležité co je teď i obecně.Ale teď prostě nepiju.Jak ambulantní léčba selhává? Dvojboj prášky,alkohol ani nezkousej.Jestli to myslíš vážně,pomůžou ti kdekoli,ale musíš sám chtít.A to je to,co bohužel v tvém příspěvku nenacházím,ale možná se pletu. Fyzicky se dáš do kupy docela rychle,s hlavou to je na delší dobu,ale NEBOJ se ničeho a NECO dělej.Znas AA?Zkus nepit tři,čtyři měsíce,dej si závazek.Kdyz to nedáš tak lecebna.Treba.Drzim palce Michale