Alkoholik

jindro nenech se odradit,byla by to škoda.já byla v léčebně a určitě mi pomohla,ale nynější situace mi nedovolí jít do léčebny a tak se budu snažit udělat maximum proto,abych to zvládla i bez ní,když se to nepovede tak budu muset jít,to je jasné,ale nikde není psáno,že to pomůže.záleží na hodně okolnostech.beru to že někteří přispívající si neberou servítky a jdou do tebe tvrdě,tak se má jednat s alkoholikem,ale v případě že o svém problému není přesvědčen a hledá si výmluvy proč se neléčit.to přece tvůj případ není,vždyť ty se léčit chceš a je jedno jestli v léčebně nebo ambulantně.zda to pomůže ukáže čas.jinak já jdu dnes poprvé do ambulantní ordinace,tak pak napíšu svoje poznatky.jindro nevzdávej to tady s námi,můžeme se přeci navzájem podpořit a to si myslím hledal založením tohoto fóra-podporu.

Jindro píšete že se chcete léčit ale já se vás ptám co pro to děláte ? S alkoholem přeci nepřestanete tím že budete chatovat s lidmi na foru. Proč se nepochlubíte na foru třeba tím že se léčíte ambulantně ? Když nechcete do léčebny. Já sám se léčím ambulantně, protože sem si léčebnu nemohl ve svém časovém horizontu dovolit. Napište něco pozitivního a nepište sem pořád jako baba..."musím zařídit to a to " děti mě potřebují. Sakra chlape oni určitě více ocení když uvidí že s tím táta bojuje. A já si myslím že jste muž který by to zvládl a věřím vám.

Jano,přeji ti,aby jsi to zvládla a držím ti palce.Budu rád,když napíšeš něco více ,jak jsi pokročila.Pavlovi bych chtěl napsat,že jsem se na abulantní léčbu přihlásil,ale nejbližší termín,ktrý mi dali je 2.2.2010.Asi nás je tady moc(těch popíjejících),zde objednací doba trvá skoro měsic a půl.Díky za názory.

Jindro, u nás jsou taky dlouhé objednací doby, k paní doktorce jdu až po měsíci, ale chodím 2x týdně ráno "dýchnout". Našla jsem u nás ještě jedno zařízení, které se zabývá léčbou závislostí na alkoholu, tak jsem tam objednaná na příští týden. Abych těch návštěv měla ze začátku víc a byla jsem pod kontrolou pravidelně. Zvládneme to, uvidíš. Hana

Eva napsal:
Věem přeji krásný den. Ani nevím,kde začít. Poprvé jsem se opila v 15, intenzivně (v podstatě každý den) piji dva roky. Netrvalo dlouho,kdy se k alkoholu přidala tráva,ze které jsem však již úspěšně venku (alespoň doufám). Z kombinace alkohol-tráva jsem se doslova zbláznila a skončila na dva měsíce v léčebně v Dobřanech. Teď bojuji s alkoholem, zatím bohužel neúspěšně. Přesně za sedm dní nastupuji do léčebny a mám z toho strach. Nevím,co od toho mám čekat...Vždycky jsem si myslela,že lidská svoboda je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka. Najednou jsem však zjistila,že jsem naprosto svázaná a omezená svojí závislostí. Nikdy jsem se necítila tak bezmocná. Připadám si jako malé dítě, kterému chtějí vzít jeho nejoblíbenější hračku. A já nechápu proč. Proč už si s ní nemůžu dál hrát? Já v podstatě ještě jsem malé dítě. Je mi pouhých 22 let. Nikdy jsem nahlas neřekla, že jsem alkoholik. Nedokážu to. Nevěřím tomu. Ačkoli mi to všichni kolem říkají. Rodina, přátelé, doktoři. Mám pocit,jakoby mě někdo zavřel mezi čtyři stěny a řekl:"Tak bojuj!"...ale já nevím jak...

Přemýšlím, jak reagovat. Je mi moc líto, že jsi, Jindro, nepochopil, co ti chtěl Roman zprostředkovat. Jen mě napadá, jak by sis představoval pomoc svých synů?
Já mám otce alkoholika, sama jsem alkoholička. Můj děda byl alkoholik a můj syn je minimálně problémový pijan. Když se vrátím zpátky do období mé pijácké kariéry opravdu nemůžu říci, že by se mi nesnažili všichni pomáhat. Jenže taková je závislost. Dokud se zlobili a vyhrožovali, slibovala jsem, prosila, ujišťovala. Když mi dali šanci, oklepala jsem se a pila dál, hned jsem té šance zneužila. O tom je totiž závislost. Nejsme špatní lidé, jen v tu chvíli jedná naše špatné já. Svoje děti miluju, ale věřte mi, že závislý člověk myslí především na svoji závislost. Pokud tvrdí něco jiného lže. Promiň Jindro, že ti nevěřím, že vše děláš pro své syny. Zabezpečuješ jim to nejnutnější k životu, ale to co potřebujou jsi ty a ne tvoje peníze, věř mi. Dala bych cokoli za to, aby moje dětství bylo jiné. A věř, že jsem se otci snažila pomoct a nejen já. Dnes už je pro něho bohužel příliš pozdě.

Milý Jindro,
před časem jsem reagovala na Váš příspěvek.Psala jsem,že můj muž má problém s alkoholem a máme dvě dcery,které se otce dnes už bojí a vyhýbají se mu.Odepsal jste mi,něco v tom stylu,že Vás kritizuji a vy hledáte podporu.
Už jsem se neozvala,protože to nemělo význam.Na těchto stránkách,jsem dost často,protože svému muži pomoct nemůžu,tak alespoň fandím lidem,kteří se s tím pokouší něco udělat.
Často tady čtu,jak nechcete ztratit svobodu,že léčebna je to poslední,ale přemýšlel jste někdy o tom,jak je to s Vaší rodinou?Co jejich právo na svobodu?Každý,kdo žije s někým,kdo alkoholu propadl,stává se také závislým-kontroluje skříně,omlouvá problémy,než jde domů,přemýšlí jak to doma asi vypadá....To je jen pohled z druhé strany.
Napsala jsem až dnes,když jsem si přečetla příspěvek od Romana.Chápu,že se Vám nelíbil,to nebyl útok na Vaši osobu,to byla zpověď mladého kluka,který vyrůstál v rodině s alkoholikem.Je strašný dívat se jak se z někdo,koho milujete,postupně stává troska a vy s tím nemůžete nic dělat-to musí on sám.
To co Vám přišlo jako kritika,nebo útok,jsem já četla se staženým hrdlem,přesně to vystihuje to co cítíme my na "druhém břehu"Zoufalství,vztek,bezmoc!
Neberte si to osobně,je dobře,že na tyto stránky píšete a držím Vám palce,aby jste to zvládnul,nejvíc to ocení Vaše děti a to je to co jsem Vám chtěla říct.

jindro,ptal jste se puvodne zda ma nekdo zkusenosti se zbavenim piti bez lecby.ja osobne jeden takovy pripad znam.tento muz moc chtel prestat pit,ale lecbu bral taky jako vy az jako krajni reseni.zavrel se doma na mesic,samozdrejme si pred tim nakoupil zasoby jidla a udelal si detox se vsim vsudy ale bez leku,takze trpel jako zvire.po teto dobe izolace vysel ven s velkym odhodlanim a s pokorou.je to uz 15let a stale abstinuje.velice se mu dari uspesne podnika je stale zamilovany a hlavne stale stastny i pro nas ostatni je radost se s nim stykat.takze jde to ne ze ne ale.....

Ahoj Ivliku-ko.Tak konečně nějaký příspěvek o tom,že to jde i bez léčebny.Vím,že mně dopisování na tomto webu nijak nevyléčí,vím,že to budu mit jěště hodně těžké.(To se nelituji.)Já jsem několikrát vyhledal odbornou pomoc,ale vždy to bylo o tom,že mně pozorně poslouchali,co mám za problém,dali mi šest krabiček antidepresiv,se slovy, a příjdte za dva měsíce ukázat.Bydlím v místě,kde naproti mého domu je hospoda.Já tam nechodím!Ale když slyším na ulici hluk a podívám se z okna,co se vlastně děje a teď vidím ,jak se tam motá chlap na chodníku a pak spadne do silnice a když mu chce někdo pomoct dostat se zpátky na chodník,chce se s ním prát,ale to už je třeba i pomočený,Tak si říkám,že tak bych skončit nechtěl.Teď jsem tu odbornou pomoc vyhledal znovu,věřím ,že to dopadne lépe.Vím,že žádný lékař nemá kouzelnou hůlku,aby mně jedním mávnutím vyléčil,ale když si se mnou povídá a přitom se dívá do novin,no,nevím jestli je to správné.Chci vyřešit problém s alkoholem a to na vždy.Do léčebny jít nemůžu.Neměl bych se kam vrátit.Díky za názor.

Jindro kam by ste se nemel vrátit? To nemáte rodinu ? Je moc pěkné co tady píšete, ale už jste pro to něco udělal?