Alkoholik

Nedavam to, priznavam. Zasluzila by som si prefackat. Len bohuzial kdo ma usmerni, ked nikdo nevie co ma trapi. Aj tu ma kazdy svoje starosti, tak naco sa zapodievat z niekym dalsim v poradi. Pribehov uz tu bolo mnoho, presne takych ako mojich, stovky. Do prdele ale co teraz. Davala som to dlho bez chlastu, myslela som si ze uz som ok, viem na to ste upozornovali, je na to studia, pravidlo, je to realita ze ked padnes si v tom zas. Ano, pravda ktora boli. Sakra ludia ja nechcem takto zit, celi zivot sa toci okolo chlastu, cele dectvo, rodicia chlastali, a chlastam aj ja, take prirodzene pre mna a pritom to tak nechcem. Mam pocit ze polku zivota si ani nepametam, ale dalsiu si uz chcem. Ani neviem ako som v zivote dosiahla co som dosiahla, asi talent, skoda ho prechlastat. Tak dopici mi uz nekdo pomozte.... Som nasrana jak pes ale moj krik nikdo nepocuje...... Dam radsej bodky, nech nehresim, keby sa niekomu chcelo so mnou zahadzovat, budem rada za odpoved.

Ahoj Cibulko, nezbývá než začít dnem jedna. Nic jiného nepomůže.
A ty víš, že je to bez chlastu dobry, tak za tim pojď.
Klidně a den za dnem. Litovanim se si nepomůžeš a nepomůže ti ani nikdo jiný. Ty sama musíš najít silu.

Ja viem, ale kde tu silu najst... Hambim sa strasne a to som nic strasneho nevyviedla ale fuj mi. Som zufala zo seba. Na vonok davam ostatnym ja smer a silu ale vo vnutri som jak male decko. Chce sa mi plakat. Neviem ci tu mam pisat celu moju stori, asi by to bolo na dlho, nechcem sa zas ospravedlnovat mojimi zivotnimi traumami, sakra, ale co mamrobit teraz.

Klidne to tu napis, od toho to tu je
Co delat(?). To vime prece nejlepe kazdy sam za sebe.
Radit je k nicemu, stejne to vsechno znas.
Kdybych vedel, jak se mi to prozatim dari mit prepnute v hlave na nepiti, tak ti to velice rad reknu

Viem, najlepsie zver sa niekomu, neni komu, zverujem sa vam. Je mi na hovno, ja velmi tasko nadvezujem nejake blizke vstahy, tie co mam si cenim a nebudem si ich nicit. Chyba mi len niekdo kdo vie co prezivam a vie ma pochopit. Mam pocit ze som na to sama a to ma ubija....

Idem radsej spat, dobru noc vsetkym, rano mudrejsie vecera. Mate ties niekdo taky pocit, ze v skutocnosti vas vlastne nikdo nepozna? Ja to mam velmi casto, bohuzial....

Mam chut si podrezat zili, nie preto aby som umrela ale aby niekdo vydel ako kricim, potichu ale kricim. Ten noj najebany mozok krici, uz dost....

Cibulka napsal:
Mam chut si podrezat zili, nie preto aby som umrela ale aby niekdo vydel ako kricim, potichu ale kricim. Ten noj najebany mozok krici, uz dost....
Cibuľka,

..."žiješ?"

...",ak áno, tak v tom pokračuj!"

"Žiješ len raz a bola by chyba (si) túto jedinečnú príležitosť celú prechľastať!!!"

"Hlavu hore!!!"....A opäť vykroč smelo hore, po schodoch ⬆️do triezva!!!"
(..."čakáme Ťa!!!")

Dobré ráno, Cibulko. Snad Ti bude dneska lépe. Já jsem nikdy nikomu z blízkých neřekla, v jakých jsem srackach. Napsala jsem to jenom sem. A stačilo to a pomohlo to. Vypsat se, vyposlechnout si nějaký ten názor a srovnat si to v hlavě.
Nevím, jak je dneska u vás, tady je krasně, tak se seber a vylez někam na kopec pročistit si hlavu. A pak přijd a napiš jak je. bude líp. .

Ahoj Cibulko. Moc dobře znám ten pocit. Někomu říci že se vnitřně rozpadáš ale nevíš komu to říci. Třeba můj přítel mě stále opakoval pokud se napiji končí se mnou. Pomocná ruka nikde...
Asi jsem si sáhla na pomyslné dno kdy jsem dostala na výběr buď léčení a budou to všichni vědět nebo všechno ztratím. Samotnému léčení jsem se lekla. Můj mozek nějak přehodil a přehodnotil moje stavy a zatím jsem čistá. Ani mě neláká si v těžkých dnech loknout. Ale vím že také nemám vyhráno... Jediné co vím nechce se sama před sebou za nic stydět.
Znám i ty tvoje stavy kdy máš chuť si něco udělat jen aby tě někdo vnímal bez dalších výčitek