Alkoholik

Dobry den, muj problem neni jeste tak hrozny, ale mam strach, ze nemusi dlouho trvat a muze se z toho opravdu PROBLEM vyvinout. Kdyz chodim do prace, je vsechno v poradku, ale kdyz prijde volno, neudrzim se, vetsinou zacnu pivem, pak prechazim na tvrdy alkohol a piju, dkoud to jde ( celou dobu volna ). Pak vetsinou nejak pretrpim prvni den v praci a do pristiho volna je to vetsinou v pohode. Uz se ale i obcas stalo, ze jsem nebyl schopen do prace jit a pil jsem dal i behem tydne. Kdyz pak strizlivim, mivam hodne spatne psychicke stavy, mam ze vseho strach, jsem strasne pesimisticky, klepu se...je to velmi neprijemne. Dalsi problem je v tom, ze kdyz jsem opily, nemam zabrany, jsem schopen sednout do auta a jet nakoupit dalsi zasoby, popripade se jet jen tak projet....toto je vec ktera me desi nejvic, vim, ze tady neni daleko k prusvihu. Jinak zkousel jsem pit s mirou, ale v mem pripade to neni mozne. Jakmile se jednou trochu napiju, a vim, ze nemusim nikam za povinnosti, nejsem schopen zastavit. Jedinou moznosti v mem pripade je uplne abstinovat. Poradi mi nekdo, jak si v teto situaci pomoct. Dekuji. Preju vsem hodne stesti.

Pavle, já jsem sedla k netu, našla jsem si nejbližší zdravotnické zařízení, které se zabývá řešením problému s alkoholem, jsou to buď AA (anonymní alkoholici) nebo AT ambulance a objednala jsem se. Napsala jsem mail primářce psychiatrie a poprosila jsem jí o pomoc. Jsem ráda, že jsem to udělala, je to pro mě čerstvý a nový pocit a popravdě se tam vždycky těším. Napsala jsem to do Základ úspěchu - přiznat si problém, nesvádět vinu, přečti si to. Proč se trápi s zkoušet to znova a znova a mít výčitky, že jsem něco nedodržela když se můžeš svěřit do péče odborníků.

Ahoj lidi. Mám taky docela problém s alkoholem. Nejhorší je to, že nemám míru. Dám si jedno pivo, mozek se zatemní a já piju až do mrtva. Vůbec pak nemyslím, že příští den jedu do práce (řidič náklaďáku), vůbec nemyslím na rodinu, všechno jde stranou. Naposled se mi to stalo včera. Dnes mi manželka řekla, že se chce rozvést, že tohle už nejde. Mám dva syny, 5 let a 2 roky. Nechci o rodinu přijít, proto v pátek jdu navštívit doktorku a vyhledat nějakého psychiatra. Držte mi palce, abych to zvládnul. Děkuji.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

pepo,jsem alkoholicka je to tezke si to priznat,ale s priznanim to jde lip.jak uz jsi se zminil neni jina moznost nez abstinovat bohuzel ja uz to dnes vidim jako bohudik.pokud to sam nezvladnes navstiv psychiatra.neni to zadna ostuda naopak.je to prvni krok k stastnemu zivotu.drzim palce,jdi do toho.nedovol ty nestvure chlastu aby ti znicila zivot!!

Děkuji za podporu, udělám všechno pro to, aby to bylo vše v pořádku. Ty si se z toho dostala?

no dostala neni to spravny slovo alkoholik je v ohrozeni porad.abstinuju rok a doufam ze mi to vydrzi protoze to moc chci.kdyz prijde krize vzpomenu na sve nejblizsi a na to jak mi bylo den pote a je zas na chvili vyhrano.a krize chodej to si pis,ale cim dyl abstinuju tim jsou min castejsi.nektere absolventky abstinovali 10let,v domeni ze vyhrali zkusili si cvaknout a litali vtom znovu.pan doktor Skala(specialista na alkohol bohuzel jiz nezijici(rikal:alkoholik ma dve moznosti bud se upit k smrti nebo trvale abstinovat a toho se drzim umrit nechci mam toho jeste hodne hezkyho pred sebou.drzim ti palce.

ivliku, já žiju v přesvědčení, že se dá časem vrátit k organizovanému pití, dát si 2-4 dcl vína (já pila jenom víno) příležitostně, třeba 1x za měsíc.

hanicko u me to nejde mam to vyzkouseny na lecbe jsem byla2*.po prvni lecbe jsem rok abstinovala a pak jsm si rekla jakej ja jsem alkoholik vzdyt jsem moc nepila jenom vino z nejhorsiho jsem venku zkusim 2dcl a hura ono nic je mi fajn po par dnech znovu a zas dobry.jenze mi alkeci nemame klapku a v tom je na prusvih zadelano.po mesici jsem vedela ze to sama nezvladnu a znovu jsem nastoupila lecbu.s alkoholem mi bylo fajn,ale bez nej mizerne.podotykam,ze jsem se neopijela do nemoty a vetsinou ani nikdo nepoznal ze jsem pila,problem jsou ty abstaky mnohdy treba az po trech dnech.ted 24.1.mam opet rocni vyroci,tentokrat uz s tim ze vim a chci.

ivliku, popiš mě tvůj absťák, někdo tady psal, že trpěl jako zvíře. Já jsem bez alkoholu trochu nervozni, paní doktorka mě napsala lehčí prášky na uklidnění, abych přečkala to první období a je to v pohodě. Manžel v práci dostává občas alkohol. Teď je v lednici otevřená lahev a nenapadlo by mě se napít. Já teda asi klapku mám, protože jsem měla ten svůj strop sedmičku bílého vína. Věděla jsem, že je to ta horní hranice, aby mě druhý den nebylo zle a normálně jsem fungovala. Ta sedmička na mě znát, si myslím, taky nebyla. Taky proto jsem doma kvůli alkoholu nikdy neměla zle.

abstak se tezko popisuje.neco tedy o me je mi 47let a od 20let jsem popijela prilezitostne pivko vino jednou za mesic jsme vyrazili na parbu kde jsem se pila jak duha ale to my vsichni byli jsme mladi.prisla rodina parby zridli,ale pokud se neco slavilo nikdy jsem neodmitla tak to slo v pohode.deti se osamostatnili ja si pro tyhle chvilky samoty zacala kupovat lahvinku vina 1l domu a popijela u televize nebo pri jiny cinnosti zacala jsem to takhle praktikovat kazdy den nevim jestli rok nebo dva,ale kazdy den.hezky se mi spalo do prace jsem vstala v pohode.po case jsem se na tu lahev tesila.bez ni mi bylo smutno.pak jsem zacla podnikat prisel stres velky vypeti a ja bez ty sklenicky nedokazala nic vyresit podotykam ze jsem se neopijela do nemoty.parkrat jsem psychicky nevidrzela ten napor 16hodin pracovat nervovat se organizovat a zhroutila jsem se.tehdy jsem si rekla s alkoholem uz ne,chci veci resit s cistou hlavou bylo uz pozde.dostavili se tak silny deprese a ja se musela zas napit aspon trochu.bez alkoholu jsem mela deprese,zvraceni,poceni.tres rukou,nespavost,bolesti zaludku a to treba i po 14cti denni abstinenci.bez alkoholu jsem prestala uplne fungovat a to byla posledni kapka,sla jsem k psychiatrovi a pak na lecbu.