Alkoholik

Jasně, že závislost. Závislá osobnost jak vyšitá...alkohol,cigarety,vztahy.Nemocna osobnost. Léta -zhruba 29let se snažím uzdravit. Začala jsem psychoterapii,pak se jí sama začala věnovat, mám pětiletý terapeutický sebezkušenostní výcvikniho let individuální terapie, supervize. Vím všechno. Kde se to vzalo, proč se to rozvinulo,jaké to má mechanismy. Všechno chápu a rozumím tomu. Racionálně.Jenze emoce jsou silnější, než to racio.Vypnout, nebýt....malá smrt. Jsem fakt zoufalá. Ale díky za účast a rady. Určitě se budu průběžně ozývat a věřím,že mi může pomoci i to, když si přečtu sama po sobě, co jsem psala. Díky všem.

Ještě na doplnění,já jsem takový životní optimista a tu svoji situaci jsem popsala vlastně růžově. Tak úplně to není. Před šesti lety,po první léčbě, když se se mnou manžel rozvedl, vzala jsem si pár osobních věcí a přestěhovala jsem se do jiného města a začínala úplně od začátku. Měla jsem dva ručníky,hrníček,povlečení a osobní věci. Od té doby jsem se už 4x stěhovala,umřel mi táta, který mi byl oporou a mám za sebou tříletý vztah s psychopatickým narkomanem, kterého jsem živila,opečovávaná a on mě týral fyzicky i psychicky týral. Zůstala jsem sama na samotě v polních podmínkách a víceméně v ruině, která je, jak se ukázalo, neopravitelná. Takže teď, jestli to vyjde s partnerem budeme opět řešit nějaké důstojnější bydlení. Loni, když jsem vyhodila toho agresivního feťáka,po poradě se svým terapeutem, jsem šla na měsíc do Bohnic na pavilon 16- duální diagnózy. Byla jsem tak rozsekaná a vyčerpaná, že bych se buď upila,nebo to skončila. Takže je to boj.

Jenze emoce jsou silnější, než to racio.

Aká emócia ťa prinúti k tej malej smrti, teda najprv nad ňou uvažovať? Čo tú resp. tie emócie spôsobuje? Aká situácia alebo kto? Čo?

Predstav si, že sedíš na záhrade. Cigaretka, kávička, úplná pohoda. Zrazu myšlienka a reakcia na to malá smrť. Aká myšlienka by to bola?

Díky za tu otázku. V situaci.kterou popisujes by tyhle myšlenky vůbec nepřišly. Je určitě potřeba si tyhle věci pěstovat. Umím to.mxslim. Jen jsem hrozně labilní, stačí mi hrozně málo a ztratím nervy. Vím, že to je otázka času, že s psychika časem trochu srovná. Jen tomu aktuálně nedokážu vzdorovat. Kudy z toho ven?

Reminiscence napsal:
Kristýno a pionyre, nějak mi nedá nereagovat na vás. Jste tu noví, tak o mně asi nic nevíte - jen ve zkratce, já se propila na absolutní dno, šest léčeb, absťáky takové, že mě museli zamykat nebo dát na psychinu, utekla jsem hrobníkovi z lopaty. No ale proč to píšu. Na těch léčbách nám vtloukali do hlavy spoustu teoretických záležitostí a co .....

Reminiscence: no, u me to je kupodivu naopak, ja byl jeste tak pred nejakym tom rokem na tom hur, nez ted. To byly akce skoro kazdy vikend. Dost me to po vikendu stvalo, zacal jsem o sobe premyslet, co to jsem za blba a zacal jsem pravidelne sportovat. Ale pozor, mas naprostou pravdu: je tu furt ten znak zavislosti, porad ta ztráta te kontroly a na tom se musi pracovat. Jak? Abych si usetril tech kocovin, trapasu, výčitek, tak fakt sedet u limonady.

Lacey, no úplně mě mrazí, když to čtu. Je jasné, že tohle skončí průšvihem, velikým průšvihem s mnoha ztrátami. Máš nevýhodu, že to umíš ukočírovat. Já byla do tří dnů na flašce vodky a bylo vymalováno na všech frontách. Ty jo, ale takhle to pytlíkovat, to je asi strašně psychicky náročné, hrozně by se ti ulevilo, kdybys alkohol vykopla ze života... Ale jak to udělat, já vím, to je otázka. Mě zastavil až strach o holý život, pud sebezáchovy či co. Co zkusit antabus? Nebo AA? Problém je, že ty CHCEŠ pít. Rozumově víš, že bys měla přestat, ale ta touha je tak silná.... Ach jo, ten chlast je taková sviňa zákeřná.

Mně zastavila až ta zlomena noha a 6 nedel v nemocnici, kde jsem si o chlastu mohla nechat leda tak zdát. Sebrali mi tam i hypnogen na spani, na kterým už jsem byla snad taky závisla. Kupodivu jsem netrpěla abstaky, z kterých mám taky jako většina z vás absolutní hrůzu. Jak jsem dojela domu, jsem cista. Já vím, že tomu nahrává to, že nechodím ven, jenomže právě díky tomu jsem se naučila s
alkoholem přestat bojovat. Prostě není a hotovo. Spím bez prášku a nemám abstaky. Jen mám hrůzu z toho, jak ven vylezu, aby to nezačalo znova. Teprve pak se ukáže, jestli jsem za tech 10 týdnů od operace silnější než dřív a jestli muzu bez alkáce fakt zit. Snad jo, i když pochybnosti zůstávají.

Sonaso napsal:
Mně zastavila až ta zlomena noha a 6 nedel v nemocnici, kde jsem si o chlastu mohla nechat leda tak zdát. Sebrali mi tam i hypnogen na spani, na kterým už jsem byla snad taky závisla. Kupodivu jsem netrpěla abstaky, z kterých mám taky jako většina z vás absolutní hrůzu. Jak jsem dojela domu, jsem cista. Já vím, že tomu nahrává to, že nechodím ven, jenomže právě díky tomu jsem se naučila s
alkoholem přestat bojovat. Prostě není a hotovo. Spím bez prášku a nemám abstaky. Jen "mám hrůzu z toho, jak ven vylezu", aby to nezačalo znova. Teprve pak se ukáže, jestli jsem za tech 10 týdnů od operace silnější než dřív a jestli muzu bez alkáce fakt zit. Snad jo, i když pochybnosti zůstávají.
Sonaso,

...mám dojem, že:
"si sama-sebe vedome/(cielene) programuješ zlyhanie."

"Mysli pozitívne!!!"
(Predstavuj si samu-seba slobodnú od závislostí/(A,T-tabak/nikotín),vyrovnanú, (s)pokojnú a bezpečne usadenú vo svojom strede/(vnútri).)

Díky, pokusim se. Máš pravdu.

Sonaso napsal:
Díky, pokusim se. Máš pravdu.