Zdravím, už dlouho jsem potřebovala vědět názor nebo radu od někoho, kdo se setkal s alkoholikem.. a po dlouhém váhání jsem se až dnes tady odhodlala napsat, protože už nevím co dělat/nedělat..
Budu stručná.. otec pil odjakživa,ubližoval matce, což zasahovalo i do našeho dětstvi..,ale přes to jsem se přenesla.. kvuli špatnému vztahu s otcem mi na něm až tak nezáleží jako na mamce.. Uz jako dítě si vybavuji že potajnu popijela ale ne tak moc..Na střední jsem to začala už vnímat více, protože jsem musela zastat domácnost za mamku. Všechno co šlo na me házela a když jsem nevyhověla, byla jsem nejhorší.. Pak první ročník na výšce - to stejne jak přes kopírak s tím rozdílem že se rozpila ještě více, tehdy ji domlouvala ještě babička, ale měla každého na haku. Když babička umrela, tak ji to pochopitelně dorazilo, ale to každého z nás.. mela jen další důvod o to víc pit.. pak razantně zhubla během 2 let a ted ma už rok zlute belmo i kuzi, je slabá a unavena, dělají se ji vacky pod očima, lehce se ji udela modřín.. kdyz to s pitím moc prezene tak má natekly celý obličej.. byla ji diagnostikovana cirhoza typu C již před rokem a s absolutní abstinenci(našla jsem totiž zpravu z nemocnice).. Bohužel nebrala to ani tehdy vážně a pokračovala dal v alkoholu až doteď..Léčit se nechce, protože není alkoholik.. Podle ní je alkoholik ten co leží v příkopě.. Stokrát jsem před ni klecela, brecela a prosila.. nejsem proti ní.. chci ji pomoct, ale ona to nechápe.. obrátí to vždy proti mě a hodí mě do hromádky nejhorších.. Nyní je na ÚP.. a do práce se nehrne, jakby taky mohla když potřebuje svou každodenní dávku..Jsou dny kdy nepije i 3-4 dny kvůli nedostatku financí ale jelikož už pracuji, ví že ji peníze poskytnu.. protoze to na mě uhraje tak ze potřebuje nutné léky a nemá peníze.. a ja jako poslušná dcera ji ty peníze dám protože ji to věřím, že opravdu potřebuje.. ale pak se podívám na výpisy transakci z účtu a vidím jen transakce v lihovinach..
Na jednu stranu mi ji je líto, protože je to moje mamka.. ale na druhou stranu už to sama psychicky nezvládám protože vidím jak se mi moje matka ztrácí před očima.. a bojim se toho dne, kdy mi někdo zavolá, že matka umrela.. protoze si nedá říct...A tedy budu ráda za jakékoliv rady co dělám špatně, nebo jestli vůbec se snažit něco dělat.. Uz ted vim ze si zkrátila život o spoustu let.
|