Alkoholik

Ahoj holky (a kluci),

taky se zatím myju .Strašně mi letí čas, do práce sice nesmím, ale vstávám ráno na budíka, abych měla aspoň 2 hodiny pro sebe, než začneme domácí výuku. Chodím se psy do lesa a přemýšlím tam, jak přestat pít. Chtěla jsem na to jít logicky, nějákým systémem, který chvíli funguje, ale pak zase delší dobu ne. To, že teda pít nebudu a dnes si nedám, mi vydrží tak do 17 hodin. A pak si začnu zase nalhávat..až skončí karanténa, až bude to, či ono. Jako jsem si to už tolikrát slíbila, nefunguje to. Strašně teď narážím se synem (15), je to fakt křest ohněm ,neposlouchá , nic mu není dobrý, klasický puberťák, chápu to, ale je to moc. Nemám už moc sílu s ním bojovat, mám pocit, že mi dělá naschvály a moc dobře to ví. Manžel se na začátku epidemie odstěhoval na chatu a otec dětí mě vytáčí taky neskutečně, nedokáže si ten zápřah představit a jen remcá. Nevyšla mi díky opatřením nová práce. Mám regulérní depku a to mám antidepkový prášky. Benzáky tedy ne, ale serotoniny.

Ahoj všichni. Tak já se meju a žiju taky s tím rozdílem, že já mám teda víc práce než jindy. Sotva mám čas myslet na nějakou pandemii a pak ještě videa znuděných lidí. Ok nezávidím...Z práce jsem úplně ko, ted mám týden dovču, tak odpočívám. Učení s dcerou je mimo mě. Zjistila jsem, že je dost pozadu ale jak bych na ní asi dohlížela, když jsem furt v práci. Takže ted, když jsem doma, jí dokopavam k tomu, aby to dohnala. Těžké období pro děcka, ztrácí režim a motivaci. V normálním světě by měla po přijímačkách, teď je v prázdnu... Nějak mě to zamrzelo, že přišla o jeden z velkých kroků do života. A vůbec, konec devítky je to ty děcka mystický. A teď nic.
No, jinak stále nepiju, asi 3a půl roku to je.
Život ujde, nepití stojí za to, už jen když si pomyslim, kde bych byla teď.. kdybych ty 3 roky prochlastala v tom tempu jako dřív, tak už myslím budu bez práce a určitě tak jako dřív bez peněz a bez sebeúcty a dcera by mě nenáviděla, teď bych tady ležela s kocovinou a třesem, možná poblita a pochcana a kdoví, možná už pod drnem.....

Ahoj. Lidé v karanténě se asi dělí na ty co jsou doma a snaží se "nějak přežít". A na ty co jsou v zápřehu.
Já přežívám.
Nepiju skoro rok. A jsem za to ráda, zvlášť teď co jsem doma. Vím, jak těžko, bych domů tahala všechen ten alkohol, co jsem dřív vypila. Když jsem celý den doma, tak to by byl tak 1,5-2 litrů To je jedna PETka. A jelikož jezdím na nákup tak jednou za týden a nebo 10 dní, tak nevím, jak by se mi dařilo tajně si ty flašky pašovat domů.
Včera jsem měla myšlenkové pochody, jako co ze životem atd. Dlouho jsem tohle rozpoložení neměla. Hned na začátku abstinence jsem se snažila zjistit, jak se to říká : Kdo jsem, kam směřuju. Ale měla jsem víc otázek, než odpovědí.A jak jsem to tu na foru ventilovala, tak mi některá napsala,ať to neřeším, že to po roce přejde. A opravdu, skoro to přešlo.
ŽIJU!!! Myslím, že celkem dobře. A to je to hlavní.
Ale změnila jsem se. Není se mnou taková sranda. Dřív jsem nepokazila žádnou legraci
Nevyhledávám oslavy, párkrát jsem i odmítla. Nemyslím, že mi dělá problém se dívat na lidi, co pijí, ale spíš ta veselá, někdy až moooc hlučná atmosfera.
A taky musím přiznat, že se můj manžel asi taky "obětoval". Loni na některý dovolený kůli mě vůbec nepil. A i teď když vyráříme na kole, tak se stavíme na nanuka, ne na pivo. Snad mi to někdy nevyčte.

Ahojky,jsem ráda, že taky někdo píše.No je to tak,někdo znuděný, jako já a někdo v jednom kole.Teda nedovedu si představit,že bych měla děcka doma a učila se s nima.Vcera jsem volala s kamarádkou učitelkou a říkala,že ji to vůbec nebaví, že má daleko víc práce s tady tím učením na dálku, ještě musí být i ve škole, dělat přípravy a ze ten kontakt s dětma je daleko lepší.Těší se až to skončí a půjdou zpět do školy.A že u nich to bude v půlce května, aby stihli klasifikaci.
No děckám asi taky chybí kontakt a poběhat venku a tak.
Puberťáci jsou na zabití
Holky jasně,že je líp když se nepije,ten kdo to umí ať si dá 2 deci nebo pivo či co.Ale pro mě už navždy bude kofola čaj a kafco.
Už se těším až sundám tu roušku,jako všichni.
Měla jsem spoustu plánů a tady ta pandemie rozhodla o prioritách, co je důležitější.Leto v chorvatsku nebude,nevím kam pojedeme a co bude.Hlavne když se nadychnem a vrátí nám svobodu.Ze jo.

Ono se to dá i nakole bez toho piva. Taková točená bezinka je snad fakt lepší než pivo.
Jinak to nakupování chlastu bylo fakt za trest. Já na malém městě jsem chodila každý den jinam, abych nebyla nápadná a kupovala vždycky i další věci, aby to vypadalo jako že máme oslavu... Naivní a trapné. A lezlo to do peněz.
No, Maris a učení? Dneska mi dcera vyčetla, že je pozadu kvůli mě, že na ni kašlu. Amen

No to zamrzí, možná by chtěla abys trávila více času s ní,ale to asi moc nejde když máš moc práce a co teď když budeš mi tu dovču.Nekam na výlet s ní, aby věděla že na ni nekaskes.

Allie, ono je to s detma tezky. Maly jsou na sezrani, velky na zabiti. Ale vyrostou z toho a v dospelosti to je dobry . Ja si ted rozumim s dcerou 27 celkem dobre. Ale uz si popovidame i se synem 30.
Ale bylo obdobi, kdy mi oba vycitali, ze nemaji zadnej zivot, protoze me maji furt za prdeli.
Tak si nevyberes. Malo kdy je vse, aby jim to 100% vyhovovalo
Ja se nekdy citila jako matka na hov.....
Kdyz se ptam ted,tak pry dobry

Allie, máš taky deváťačku? Já to mám dvakrát, od Vánoc šprtáme na přijímačky a teď, kdoví, jak to bude. Eriko, jako máma na hov...si taky připadám a teď ještě hůř, protože je nechci pustit s kamarády ven a vysvětluju pořád dokola, jak u blbejch. Dnes mám radost, udělaly jsme s mladší celou týdenní matiku, asi 6 stran. A jeden postřeh , vůbec nechápu, jak se v té škole mohou něco naučit. Jsme 1:1, vysvětluju jí to asi srozumitelně, jen je strašně nepozorná a musím jí u toho držet v klidu. To v té třídě si neumím představit, jak to probíhá, když jich je 30 na jednu pančelku

Kájo, jj, je v 9.
Eriko, Maris, to je v pohodě. Vztah máme jakš takš. Kdybyste věděli, kolikrát za ten měsíc jsem ji posílala učit a ptala se, jestli stíhá...
Popojedem. Někdy je výbušná, hormony. No, ale jinak dobrý. Má to holka se sebou těžký, složitá hlava, už chodíme k psychologovi, od podzimu i k psychiatričce, měla náběh na deprese, snad nebude magor po mě. Je chytrá a tak někdy až moc přemýšlí. Doufám, že se na střední v něčem najde a začne jí něco zajímat...

Ahoj ...musím přiznat , že se mi to vymyká kontrole a ubírá tam, kde nemá a moc dobře nevím co mám dělat , už nemám alkohol pod kontrolou a mám k němu všechny dostupné možnosti ....vždy jsem si uměl říct teď STOP! a měl nějakou sebereflexi , teď už ji nemám a piju , ...