Alkoholik

Rachel napsal:
Ránko, kolik moudrosti je v naší skupince! Super a děkuji



5 litrů tvrdýho, to by byl panečku doma pocit jistoty

Jinak mam takovou osobní úchylku, jak sem pošahaná ze svý nemoci. Koukam lidem do košíků, co kupujou, jestli tam maj chlast. A pak se na ně koukam a řikam si, jaký je asi jejich příběh, jeslti jsou to alkoholici. NO často to neni moc těžký poznat, jejich červená barva a popraskaný žilky je prozradí.....
Hezký den všem a budte na sebe hodný dneska jo?

Přesně tak, jen kolik lidí se tady mihlo, od té doby, co sem píšu. Nemyslím si, že by jen tak přestali pít. Kdo ví? Mně psaní s vámi moc pomáhá.

5 l tvrdýho pocit jistoty, to mě fakt rozesmálo Otázkou je, jak dlouho by jistota vydržela a tu kocovinu si radši ani nepředstavuju.
Poslední léta jsem pila jen vždy 2 piva, ale ty jsem si musela koupit každý den, jinak bych vypila asi basu. Když jsem náhodou dostala láhev tvrdýho, padla za 2 dny, protože jsem nechtěla pít, tak jsem to vypila co nejrychleji (to dává logiku ) Tak s těmi 5l, nevím, no

Když jsi to napsala - uvědomila jsem si, že mám tu úchylku taky. Když čekám ve frontě - ne že bych to cíleně vyhledávala, ale všímám si toho, že téměř nikdo neodchází bez alkoholu. A ty blažené výrazy postarších mužů, když si nakládají přepravky a nervozně platí, aby už rychle otevřeli lahváč. Je asi dobré mít i tuhle všímavost a čím dál víc si uvědomovat, jak hnusná ta závislost je. Už rozumím těm doléčovákům v léčebně. Mozek je prevít, lehce se z paměti ztrácí ty odporné zážitky.

Tereza napsal:
Krásné páteční ráno všem!

Libuško, potom tady mám ještě knihu k tomu tématu citové vazby, která se hodně dobře čte a spoustu věcí mi osvětlila - Citové pouto od Amir Levine a Rachel Heller. Pokud jsi tedy už neobjevila sama

Katko, ono to asi záleží na tom, koho najdeš. Já jsem měla vždy velké štěstí ( a taky dobře vybírala ) a nemusela jsem platit nikdy nic. Můj psychiatr je ale přímo i adiktolog.

Když už Libuška zmínila její první návštěvu, tak já tu svoji celou probrečela a neřekla skoro nic. Dostala jsem léky na uklidnění a na vyspání a promluvili jsme si pořádně až mi začaly fungovat

Terezko, děkuji za doporučení. Neznám, tak ráda přečtu. Mě zaujal Heinz Peter Röhr - nádherně vysvětlené téma závislosti a teď mám knihu o emocích. Akorát teď nečtu, nechci oči moc namáhat.

Máš velké štěstí, že jsi potkala dobré odborníky a ještě nemusíš nic platit. Tady jsou čekací lhůty příšerné a měla jsem opravdu pocit, že když je to zdarma kvalita tomu bude odpovídat. Vždy se tam ozvala tak nepříjemná osoba, že jsem se chtěla jen z toho rozhovoru jít rovnou opít
Nevadí, co ušetřím za pití, investuju do toho, abych nepila. Plno věcí, které dnes píšu mě opět přivádějí k rozhodnutí, že pít už zřejmě nikdy nebudu

Moje první návštěva - jak jsem tam šla, jsem popsala. Pak jsem si sedla, paní velmi empatická, zeptala se mě asi 2 otázky a pak jsem si jen vyměňovala kapesníky. Tak asi tolik k tomu, jak si mozek umí pohrát se závislostí. Nic, jdeme hrdě dál, jak jeden pluk. Naše privátní AA - to se mi také moc líbí

Tereza napsal:
Katko, je super, že se o tom pokoušíš bavit s manželem, přestože si to zatím nepřipouští. Už jen to, že víš, že můžeš svědčí o bezpečném vztahu. Já si takhle blízko k sobě nikdy nikoho nepustila. Věřím, že máš opravdu fajn rodinku jak jsi psala.

Měli jsme tu jednou debatu ohledně AA - možná jsi to četla. My holky jsme se k tomu moc neměly a já si myslím, že takový většinou ženský alkoholismus i je. Jsme takový tajný. Až tak, že nám to okolí mnohdy ani nevěří a nebo jak jsi psala, nechce si to připustit. Proto se tak někdy sama pro sebe pousmívám nad tím, že jsme si tu vytvořily takové online ženské AA

Tímto nijak nediskriminuju pány, jen mám dojem, že stejně tak jako se my stydíme přijít o svém problému otevřeně mluvit mezi cizí lidi, mají muži větší tendence to zkoušet zvládnout bez odborné pomoci.

Můj manžel byl alkoholik, můj otec také. Žila jsem v prostředí, kde byl alkohol normální, proto mi na tom nepřišlo nic nenormálního, že se popíjí. Pak, když se z popíjení vyklube alkoholismus, nechceš si to připustit, anebo to Katčin muž také považuje za normální, protože ani neví, jaký problém se za tím může skrývat, když v podstatě pijou v Čechách téměř všichni. Je to prostě tak, společnost je nemocná. Nebyla jsem v Makru dlouho, alkoholu tam bylo opravdu nepřeberné množství, zelenina ovoce nic moc, prostor pro ryby zmenšen. Poptávka určuje nabídku. Nijak zvlášť mě to netěší, ale budu se snažit nezvyšovat zisky prodejcům démona

Matně si vzpomínám, že jsem tuto knihu už v minulosti přelouskala - možná by nebylo na škoda si podobná témata po letech trochu připomenout.

Mám také čím dál silnější pocit, že už v tom nechci jet a nemusím. O toleranci české společnosti k alkoholu bychom se mohli bavit donekonečna.. četla jsem jednou příběh dvou abstinentů, kteří se rozhodli na své svatbě podávat hostům pouze nealko s tím, že alkohol si mohli sami zakoupit na baru. Asi je vám jasné s jakými hejty se setkali. Nejdříve mě to také trochu zarazilo, ale stále víc si říkám, že to vlastně nebyl tak špatný nápad. Alkohol nepatří do jejich světa a NEPÍT BY MĚLO BÝT NORMÁLNÍ.

Štěstí ohledně mého lékaře bych přejmenovala spíš na pohotovost. Nebral nové pacienty, ale vzali mě ihned po sdělení, že už jsem skoro týden nespala. A už jsem u něj zůstala

Jinak naprosto rozumím tomu, že si péči raději zaplatíš, než aby na Tebe byl někdo nepříjemný. Naštěstí to není pravidlem, ale máš takto alespoň větší jistotu. Já ke všemu přišla jako slepý k houslím

Zdravím Eriku a přeji krásný den i Tobě!

Na AA jsem byla jednou, před pár lety. To jsem si poprvé přiznala že mám problém. Bylo to nedlouho po smrti táty. Tehdy jsem se celkem rozpila.
AA mi vůbec nesedlo. Ty příběhy byly šílený, jsem si říkala, že tak špatně na tom zdaleka nejsem. Sama jsem se asi povýšila na "lepšího alkoholika". Teď se sobě směju.
Mluvili tam, že se člověk musí dostat na dno, než s tím začne něco dělat. Nebo aspoň tak jsem to chápala. Záchytky, ztráta práce, ztráta rodiny. No měla jsem z toho deprese 14 dní. Možná kdyby byli áčka jen pro holky:) což možná je jen ve velkých městech.
Však člověk nemusí ležet poblitej na ulici aby si uvědomil, že je v pr....
Budu to zkoušet a zkoušet...

Na AA jsem byla jednou, před pár lety. To jsem si poprvé přiznala že mám problém. Bylo to nedlouho po smrti táty. Tehdy jsem se celkem rozpila.
AA mi vůbec nesedlo. Ty příběhy byly šílený, jsem si říkala, že tak špatně na tom zdaleka nejsem. Sama jsem se asi povýšila na "lepšího alkoholika". Teď se sobě směju.
Mluvili tam, že se člověk musí dostat na dno, než s tím začne něco dělat. Nebo aspoň tak jsem to chápala. Záchytky, ztráta práce, ztráta rodiny. No měla jsem z toho deprese 14 dní. Možná kdyby byli áčka jen pro holky:) což možná je jen ve velkých městech.
Však člověk nemusí ležet poblitej na ulici aby si uvědomil, že je v pr....
Budu to zkoušet a zkoušet...

Také si nemyslím, že musíš padnout až na totální sociální dno, aby ses z toho mohla dostat. Nemusí to být ani zdaleka takto navenek vidět, kor u nás žen..
Osobní psychichické dno může posloužit stejně.

Dobré ráno,

gratuluji Erice ke 4 letům. Já dnes 4 měsíce. Každý den se počítá .

Kristínka už má delší dobu absenci.Je všechno v pořádku?

Poslouchala jsem moc hezký podcast k našemu tématu. Dává odpověď na hodně otázek :

www.youtube.com/watch?v=Yr14wy3eZeU

Užívejte krásnou neděli - já dopiji výbornou kávu a vyrazím okopávat maliny. Už minulé léto jsem si koupila odšťavňovač - vypadá, že se letos bude opravdu hodit

Libuško, 4 měsíce. Wow. Paráda. Obrovská gratulace a inspirace.
Taky mám jaro nejraději. Mějte všichni krásný den.

Krásný 1.Máj všem!

Libuško, moc gratuluji! Je neuvěřitelné jak rychle to letí.. jsi skvělá
Na Kristýnku jsem taky myslela, snad se jí stále daří a ozve se.

Odšťavnovač je super věc, taky ho vlastním. ALe spíš jsem ho používala na vyprošťováky, když jsem potřebovala doplnit cukr v těle po předchozím dni. Žila jsem přece jinak zdravě, tak se nebudu nalévat sladkými džusy plných éček, to dá rozum

Na video mrknu večer. Dnes "vyrážím" na návštěvu do nemocnice, venku je nádherně. Třeba mě nějaký pacient odtlačí i pod třešeň, když budu mít štěstí

Užívejte krásného dne!