Alkoholik

je jedno že jsem začal v patnácti,dnes už je mi nějakych 36.doma se nepilo.snad právě proto mě to zajímalo.opít se v hospodě,ne doma.to prostředí mě bavilo.potažmo baví.asi před rokem to začlo jít s kopce.tedy alkoholikem který si svůj alkoholismus uvědomuje jsem dlouho,jen se snažím odhadnout bod zlomu.člověk co má prakticky všechno,a pořád není spokojený.ještě nedávno jsem byl umělec,Tatér s docela pěknou pověstí,a několika oceněnímí z nějakých těch našich soutěží,dvěmi krásnými dětmi ve své péči,člověk co jde na náměstí z bytu do práce třináct kroků.měl jsem všechno a pořád mi bylo málo.když tak dnes o tom uvažuju,uvědomoval jsem si že to tahám do sraček,ale bylo mi to naprosto jedno.nejprve utekl mladší syn zpátky k mámě.nedivím se mu.vůbec.dcera chtěla stále zůstat se mnou i přes všechny moje kómata.byly týdny! kdy jsem nebyl schopný dojít těch třináct kroků do práce.v takovém stavu mě přeci klient neuvidí,tak mu raději ani nezvednu mobil.vykašlal jsem se naprosto na vše.na chlast jako takový ale bylo vždycky.když jsem si přetrpěl třídení kocovinu,mohl jsem tvořit.prachy ovšem jen na chlast,na nájmu začal vznikat dluh.v prosinci už bylo jasné že se z toho nedostanu.odešla i dcera.myšlenky na sebevraždu,denní záležitost.výčitky svědomí,tak s těmi se budím.přišel jsem o všechno.naprosto.od zítřka bydlím u kamaráda který mi posktl azyl.tak jak jsem byl hrdy že všechno jsem si vybudoval sám,tak jsem se o to i sám připravil,a nyní si připadám jak prvnáček kterého někdo musí chytit za ruku,a přivézt ho za panem doktorem.ani vlastně nevím co chci.připadám si prázdný.ani zapšklý úsměv na tváři mi nehraje,ani slza se nedere ven.jen prázdno.pil jsem kvartálně,až se stal kvartál jeden dlouhý tah.dneska jsem poprvé najel na tyhle stránky.snad tím něco získám,dokonce jsem si dnes našel na netu i telefon a adresu údajně nejlepšího psychiatra ve svém městě.a toto píšu.no ano.po sedmi pivech...

Ahoj, napadá mě jen taková poznámka... to "prázdno" je úplně běžný u vysazení jakýkoliv drogy... prostě čas, co zabíral chlast je teď volný... tak prostě tu prázdnotu budeš muset chvíli vydržet a postupně, pomaličku, ji zaplňovat něčím, co ti bude dělat radost... ze začátku je fajn se držet práce, tvoje je asi zajímavá ne?... navíc tím řešíš i existenční problémy...
ale ono kecat o tom, jak to chci řešit s pár pivama v hlavě neni nic moc... zkus se na to zítra podívat střízlivě :)přeju ti hodně štěstí

Eriku,

četla jsem si Tvůj příspěvek.. Jak píšeš, měl jsi všechno, byl jsi úspěšný a teď jsi tam, kde jsi. Ale to přeci neznamená, že nemáš šanci být opět úspěšný, znovu mít svůj byt, úctu svých dětí a čas, který s nimi můžeš trávit. Chce to postavit se na vlastní nohy a věnovat se plně tomu, co umíš, co Tě baví a zároveň i živí. Máš dobrou pověst, jsi zřejmě dobrý tatér, tak v tom pokračuj, nevzdávej se. Každý může zakopnout, ale důležité je umět se zvednout a jít dál. Vše se dá napravit, jen chtít.

Zvládneš to .

Světlana

Ahoj,
přečetla jsem si tvůj příběh. V některých věcěch se s Tebou stotožňuji a tak překonej tu prázdnotu a dělej potřebné věci třeba jako robot a uvidíš že zanedlouho ti bude líp. Měla jsem taky prázdno a teď mám chuť se třeba nějak potěšit. To už musí vědět člověk sám co mu dělá radost. A jestli to nevíš tak zkoušej co se dá. Hlavně nesedět na zadku. Bez chlastu!!!
A samozřejmě léčba, máš na výběr ústavní nebo ambulantní.

Držim palce, pa

Každou prázdnotu je třeba vyplnit-jinak bude stahovat zpět k opětovnému pití.V léčebnách usilují i o to,aby se pacienti dokázali vrátit ke svým koníčkům a všemu tomu,co je bavilo dřív,než začal problém s pitím.Já se naučila díky tomu cvičit už jen pro kondici,jít si zaběhat-což jsem nikdy dřív nedělala.mám z toho radost.Ve volných chvilkách ráda poslouchám hudbu a vrátila jsem se zpět ke čtení.Těch možností je veliká škála.Stačí hledat co Ti bude vyhovovat a hlavně těšit.

Piju od 15-ti let. Nemám koníčky ke kterým bych se chtěla vracet, protože žádné nebyly. Pití byl můj koníček.

Katko-je důležité začít hledat co tě baví,co by tě těšilo.Tuto kapitolu života jsi přeskočila právě pitím.Tomu hledání se nevyhneš.

Já vím, to víš že hledám neustále. Bohužel u ničeho nevydržím dlouho. K opravdovému koníčku se člověk nemůže nutit, musí k nemu nějakým způsobem dospět.

co tak přihlásit se do nějakých kurzů,kroužků?Určitě také najdeš kolektiv zdravých lidí a fajn partu dobrých lidí.Nevzdávej to.A společnost potřebujeme všichni.Hodně lidí muselo opustit své kamarády z mokré čtvri,aby mohli nepít.A našli nové přátele ve skupinách AA.Já sama s nimi hrozně ráda jezdím na hory,na různé setkání.Je to supr banda a je mi s nimi moc dobře.

Možností je hodně, sport, nová parta lidí, a pořád zkoušet nové věci, však ono se něco najde, zaujme Tě.Jen to nevzdávej.Je to sice těžší, než vlézt do hospody a opít se, ale jistě nejlepší.Sama netušíš, k čemu máš talent.......