Zdravím Vás všechny,
jsem poměrně mladý člověk (26 let) a s alkoholem jsem se dal do styku již poměrně brzo, neb jsem vyrůstal na vesnici nedaleko Prahy, kde v mém dětství kdo nepil, jakoby nežil. Začalo to v mých 15ti letech, o víkendech hospůdky. Dá se říct, že jsem to tak praktikoval od 15ti do 24 let. Pár víkendů jsem vynechal a v týdnu téměř nepil - zase krom pár výjimek. Hlavně pivo, alkohol minimum, neměl jsem potřebu pít alkohol, spíš to bylo takové společenské udání a lidi se baví s alkoholem lépe.
ve 24 letech jsem začal podnikat - větší nápor na stres a také jsem již bydlel sám a nebyl tolika pod dozorem. Koupil jsem si občas i pivko domů - plzeň jen tak na chuť, chutná mi Plzeň. Jenže postupně a nenápadně to přerostlo na víc plzní a na víc než 2x v týdnu. Začalo mě to hrozně bavit, neléčil jsem s tím problémy nějaké, jsem dost vyrovnaný člověk, celá má rodina je zdravá, mám fajn přítelkyni - vztah dokonaly do dnes, mám dobrý příjem ale lidi mě někdy vytočí to je fakt.
Jenže mě to prostě bavilo, 3x v týdnu si otevřít pivečko, jenže vydržel jsem čím dál víc. Dnes udělám 11 piv za večer úplně vpohodě a mohu 4dny v kuse - 44 piv není problém.
Jenže před rokem se mi stala divná věc po prvé a nevěděl jsem vůbec o co jde. Ležím večer po 24 hodinovém střízlivění a náhle se začnu divně cítit, jako kdyby měly přijít nějaké křeče nebo jsem měl pocit jakoby smrti, rozbušelo se mi srdce, zbělal jsem, pot a strasně jsem se bál, zavolal jsem rodině - ani jeden neni alkoholik a nevěděli o co jde, mysleli si že to je vysoký tlak se kterým jsem měl kdysi problém, to jsem si myslel i dlouho já sám, že tomu tak je.
Ono to přerostlo po roce tak daleko že tyhle stavy mám skoro každý týden - né jednou za půl roku jako předtím. Jednou se mi to stalo v autě, což už je dost riskantní a řekl jsem dost, zašel k praktickému lékaři a ten mě řekl, že mám toto z nervů, o alkoholu jsem mu řekl. Prý to jsou nervy z podnikání a tak, šel jsem k neuroložce a ta mě řekla to samí, argumentoval jsem že fakt piju pivo hodně a myslím si že je to z toho, prý ne.
Tyhle stavy mě dost omezují, bojím se jezdit autem, bojím se smrti každý den, víc přemýšlím depresivně, víc si vážím věcí, ale už se neumím tak odvázat jako tenkrát, neumím se tolik radovat, vydělal jsem velky peníze úspěchem a neměl jsem z toho radost, koupil jsem si něco, neměl jsem radost, jsem z toho strasně naštvaný a nevím co s tím dělat, jestli to je / není alkoholismus, říkám si že zas tolika nepiju a že když chci, vysadím.
Ptám se tu, protože vím, že máte více zkušeností než doktor, který mě tvrdí něco jiného, pak nevím kam se obrátit. Mám silnou vůli a když chci přestanu, takže léčebny pro mě jsou jako poslední alternativum ale momentálně abstinuji od silvestra.
|