Alkoholik

dobrý deň,
rozhodla som sa sem napísať len tak, aj keď odpovede v podstate poznám. V poslednej dobe začínam mať veľké problémy s alkoholom a už pomaly neviem čo s tým. Už dlhšiu dobu sa opíjam cez víkendy "do nemoty". ale v poslednej dobe to už nie je len cez víkendy, ale aj hocikedy cez týždeň. Najhoršie je, že keď si dám kvapku alkoholu, tak neviem prestať. Nedokážem si ísť sadnúť len na 4 dcl vína alebo tak. Vždy vypijem min fľašu a viac, až kým sa nedostanem do takého stavu, že nevnímam okolie, na druhý deň si nič nepamätám. Mám priateľa, ktorý sa za mňa začína hanbiť, lebo keď niekam ideme tak ma musí krotiť a ja vtedy dostanem histerický záchvat a strašne mu nadávam, niekedy aj bijem kým nedostanem aspoň jeden pohár. Následne sa za to strašne hanbím a strašne ma to mrzí ako mu ubližujem a divím sa, že somnou stále je aj keď mu za jeden večer poviem 100 razí, že je k.., nech ide do p.. a nechá ma tak. Už začínam pociťovať, že pijem zo zúfalstva, je mi jedno ako vypadám keď neviem ani chodiť, čo si iní myslia a pod. Začínam mať aj nejaké úzkosti, že neviem čo ďalej a nič ma už nebaví, jedine na čo sa stále teším, keď niekam idem ako si zasa vypijem alebo keď idem za priateľom, že si kúpime 3 fľaše vína a za večer ich vypijeme..Momentálne je to jediné na čo sa teším. Nechcem ísť za žiadnym odborníkom, a už vôbec nie sa liečiť, lebo si myslím, že ešte nie som v takom štádiu. Len už mi začína byť zo seba zle, keď sa zamyslím a jediné potešenie vidím v tom, že som na mol a nič si nepamätám a najhoršie, že som potom strašne agresívna a následne nastanú úzkosti a strach. Možno som to napsíala trošku kostrbato celé, ale ťažko sa mi to píše takto v skratke čo prežívam. Tak díky moc, ak má niekto podobné skúsenosti a poradí mi ako sa toho zbaviť.

Na co čekáš?Tušíš správně alkohol tě má pevně ve svých rukách!Sama si s tím neporadíš!Já řvala roky-do sraček jsem se dostala sama,ze sraček se sama vyhrabu-hrabala jsem si v podstatě svůj hrob!-Rozumíš mi?Bez odborné pomoci to,holka nepůjde!Odlož svůj stud a začni jednat snad je ještě ten správný čas!

Najhoršie, že ja nechcem byť abstinent. Chcem si občas vypiť, ale tak do zábavy len a vedieť si povedať už mám dosť. Bola by som rada, keby sa mi to podarilo vziať pod kontrolu..

Ahoj,
z toho co jsi popsala, Tě můžu ujistit, že tohle už se pod kontrolu dostat nedá, je to nemoc a jediná cesta je se léčit. S odborníkem, s AA, prací se sebou samou. Píšu to jako někdo kdo se o kontrolované pití pokoušel a došel až k pokusu o sebevraždu. Pomohlo až léčení a doléčování je na celý život. Přeji Ti sílu, aby sis dokázala přiznat pravdu a začala situaci řešit, dokud je čas. Lukáš

July, jsi alkoholička!To že nechceš přestat pít je Tvá věc, chceš umřít, a že Tě alkohol zabije věř!Takže dělej si co chceš, zůstaneš sama, čekají Tě epileptické záchvaty, demence, smrt.Moc štěstí nezažiješ.Kdybys dostala rakovinu, taky by ses neléčila?

Kontrolu jsi ztratila svoji závislostí.ŽÁDNÝ ALKOHOLIK NEBUDE NIKDY PÍT KONTROLOVANĚ!To znamená pro něho-že s pitím musí šlehnout a DĚLAT VŠECHNO PROTO,ABY SE NNENAPIL!tVŮJ STRACH A ÚZKOSTI,TI JASNĚ DÁVAJÍ NAJEVO-ŽE PRO TEBE NASTÁVÁ DEN d-kdy budeš muset udělat toto rozhodnutí.Tvůj strach a úzkosti-tvé odhánění svého chlapce od sebe?TI DÁVÁ JASNĚ NAJEVO,ŽE ON TI POMOCT NEMŮŽE!Ty potřebuješ ODBORNOU POMOC!NEBO SE UPIJEŠ!

Pokud to necháš jen tak?Tak ti doporučuju přečíst VŠECHNY STRÁNKY A TEMETA CELÉHO FORA-at´víš dopředu co tě čeká!Hodně štěstí a síly při pročítání!Píšou tu lidé,z obou břehů a ze svých zkušeností,které získali.

Viem, že s tým pitím mám problém. Lenže ďalší problém je ako sa liečiť. Napísala som sem sama od seba, pretože sa za seba už na verejnosti fakt hanbím, aj pred známymi a tak, hlavne ako vždy vyvádzam a keby ste videli čo všetko trpí ten moj priateľ. Lenže ešte nik mi nepovedal z mojich známych, že som alkáč a mala by som niečo robiť. Vždy sa zasmejú na tom, ako som sa zasa opila a to je všetko. Priateľ sa už začína báť, ale keď som mu povedala, že mám pocit, že sa to uberá veľmi zlým smerom, povedal mi na to, že to nejak zvládneme, len že sa musím kus kontrolovať. Lenže to sa nedá, neviem či ste to zažili, či ste vyliečení alkoholici alebo len s tým máte nejakú skúsenosť. Nikdy ma ani len nenapadlo, že môžem byť závislá na niečom. Priznám sa, že mám skúsenosti aj s drogami tráva, pervitím a koks, ale nikdy som tomu neprepadla. Nikdy sa mi nestalo, že som si musela niečo dať, vždy to bolo vrámci zábavy a na druhý deň zasa pohoda. A strašne ťažko sa priznáva, že áno som závislá. Ja nechcem toľko piť, ale skrátka musím, taký divný pocit a nutkanie som fakt nikdy nezažila. a ďalší problém je, že bývam s mamou a ona keby niečo zistila, tak sa zloží. V poslednej dobe sa s ňou život nemaznal, myslím tým, že nám zomrelo pár veľmi blízkych okolo nás, takže keby sa dozvedela, že je niečo somnou asi sa zloží.Dávam si občas večer rum do čaju, keď som doma a minule prišla a bola prekvapená a pýtala sa, či som alkoholička, keď pijem sama doma, tak som sa len zasmiala, že bože kúsok rumu to nie je alkoholik (nerobím to každý večer, len fakt zriedka), lenže nedávno som si aj sama otvorila víno a vypila tiež bez nej a našla prázdnu fľašu, lebo som zabudla vyhodiť, tak sa ma pýtala čo to malo byť, a znova som sa zasmiala, že bože kus vína som si dala, je to zdravé. Tak to nechala tak. Tak prosím vás dá sa liečiť nejak tak, že sa o tom nik nedozvie? hlavne nie mama a najbližší známi. Ja sa nevyznám ani čo sú anonymní alkoholici, len viem, že na liečenie sa ide cez psychiatriu. Inak vôbec nič. Ja to chcem zachrániť ešte teraz kým je čas, strašne sa bojím, že sa stane niečo horšie, teraz sa dokážem doma ešte kontrolovať. Len mám občas také stavy, že sa na všetko vykašlem a keby sa pri mne zjavil niekto so striekačkou, tak si určite pichnem a nechám to všetko na osud...

No právě kvůli svým stavům nemáš šanci se z toho vyhrabat sama.Potřebuješ odstavit od alkoholu a léky-to ti zajistí lékař a léčebna.Lžeš sama sobě,že to tvá máma neví!Hrajete divadlo jedna před druhou:Ty,že nemáš problém a mamka se bojí,že je problém-tuší ho stejně jako ty.Vidí na tobě změny,které si nepřiznáváš.Pochopím,že se můžu stydět,když se nakazím kapavkou.Ale když jsem alkoholička musím počítat s tím,že to není nemoc,která se dá vyléčit.Tudíž mi zůstane do mé smrti.ALKOHOLISMUS JE RAKOVINA DUŠE A TĚLA?Když onemocníš rakovinou budeš se za to stydět?Budeš to tajit a tutlat před všemi?Chceš žít ve strachu,že někdo někdy nějak zjistí tvoji nemoc?Nebo je lepší říct pravdu?Tvá máma ti položila otázku,chtěla slyšet pravdu a má právo ji vědět.tobě scházela odvaha říct pravdu,vyslovit ji.Jak chceš vůbec nalézt odvahu k tomu,aby jsi změnila svůj život a přestala pít?Proto taktéž potřebuješ léčebnu a doléčovací prostředky všeho druhu.

Určitě by se matka nezhroutila z toho, když se přiznáš, že máš problém z alkoholu.Nelži sama sobě!Dávno to ví, a okolí také!Falešné ohledy, úsměvy Tě jen dostávají k tomu, abys pila dál.Co bude mamka dělat, až s Tebou ten chlast opravdu zamete, zničí Tě.Nikdo nemusí vědět, že chodíš k psychiatrovi, na AA.Nalháváš si vše, nechceš přestat, vymlouváš se.