Alkoholik

No jak bych na tom byl ... piju. Už piju druhý den a už mi to ani nevadí. Je mi takhle dobře, v práci jsem to zvládal líp, líp se cítím ... no paráda prostě.

Je to zrádné-ale ty to už víš.

Bendere, bohužel... není to paráda... jen to tak vypadá snad tisíckrát jsem si to myslela taky... kašli na to!

Hanko,
rád bych na to kašlal ale jak říká můj psychiatr ... nasedl jsem na splašeného koně a musím počkat až mě shodí...

ten kůň cválá do pekla bendere, moc dobře to víš, hraješ si s ohněm...dokola, dokola..pro nás alkoholiky je jen jediná cesta nepít nic a nikdy, mě se to zatím daří, nemám ani chuť a ani mě to nenapadá..je to lepší život ten střízliv, přeji ti aby jsi to taky dal..jde to..mám stále v živé pamět mou poslední alkoepizodu a děkuji již ne..tak se drž!

Tak to je mi lito Bendere, ale tobe ocividne ne, tak hezky docvalej a snad prezijes zdarne bez otravy, ale to ty jiste mas vychytany..

Otázka piješ.Je ti prý dobře.Asi se snažíš ukočírovat,nebo už-a toto popíráme-toto žádný alkoholik nechce slyšet oddaluješ abstinenční příznaky?Já měla recidivu zcela nedávno-vím o čem je řeč-vím o čem byla!Děkuji,nechci!Vím,co dokáže alkoholický mozek.Svatá nejsem!

Tak to je mně líto bender.Zkoušej seskočit z toho koně ať nejsi tak dotlučený.Já si taky tak po víc jak roce říkám,je mně fajn,lupnu jedno nebo dvě pivka,co by se mohlo stát.Ale jak u toho piva sedím a hledím na něj,tak se mně vybavují všecky ty vzpomínky,ty psycha kolem toho.Ono by to neskončilo u jednoho,ale zase bych se pomalu rozjel a hůř by se zastavovalo.
Teď jak vidím tu metylalkoholovou aféru tak jsem rád,že sem skončil.Jednu dobu jsem vypil tři čtyři rumy týdně,vodku sem si dal jen aby nebylo ze mně cítit a nějak sem to nekontroloval,jestli je to pravé nebo ne,některé rumy měly divnou chuť,buď skončily ve dřezu nebo sem udělal mix s kofolou.Ten poslední rok sem přešel jen na pivo a pořád toho byly mraky,snažil jsem se to postupně sanížit,ale bohužel.Ke konci mi to nedělalo vůbec dobře,ledviny v poho,ale těžko se mně dýchalo a tlačilo na prsou.Podařilo se zastavit a stojím pevně.Až za několik měsíců,kdy už mně bylo dobře jsem si nechal udělat komplet vyšetření a naštěstí všecko dobrý,krom vyššího cukru v krvi.Další omezení,se kterým se musím naučit žít.
A taky se mně asi ten první měsíc zdály ty sny o chlastu,seděl jsem u soudku a pil a pil až sem se probudil a chtělo se mně hrozně na wc.Dnes se tomu směju.
Taky se mně cukají koutky úst,když slyším tu moji tetku jak říká-hele,to je šikovnej kluk,nekouří,nepije,ani to pivo si nedá a pěkně se stará o nemocnou ženu...Jo,kdyby všichni věděli,čím sem prošel.Moje okolí to ani nezaregistrovalo,že jsem měl nějaké problémy s alkoholem.Zastavil jsem to zavčasu.Nechodil jsem z hospody jako prase,spíš jsem se vždycky večer doma dorazil.
Posledních 20 let se hodně změnilo,něco k lepšímu a něco k horšímu.Lidi víc chlastaj,viděl jsem to v práci,v mém okolí.Vidím jak se většina lidí z mé bývalé práce v tom topí.Je to 15 let co sem začal makat.Pilo se v práci po práci,dělali jsme od nevidim do nevidim a aby to člověk přežil,pil.Někteří se zachránili,mají své rodiny,změnili zaměstnání...
Dnes nevím k čemu byl takový život.Pěkné peníze,ale co z toho,dva týdny v roce u moře.Vůbec jsem neměl čas na sebe,na rodinu,na své zájmy a koníčky.Změnil jsem celý postoj k životu,je mně fajn,se vším jsem se smířil a užívám si.Jak fakt vidím na stole to pivo,tak říkám-díky,nechci,stačilo.Chci hlavně žít a ne se v něčem zase plácat.
Toť vše co jsem měl na srdci,v reálu bych to nikom neřekl,ale snad si to někdo přečte a něco z toho vezme.
Mějte se a držte se!

Já už jsem z toho koně seskočil mockrát. Teď to vyšlo, ale je to těžší a těžší, blíži se chvíle kdy už nedokážu seskočit vůbec.

Teď jsme se ještě rozešli s přítelkyní, to mi taky moc nepřidalo.

Sám vidím co ten chlast se mnou dělá, ruce se mi třepou jak blázen, tlak na prsou, deprese. Testy jsem si taky dělal a všechno v pořádku naštěstí ale už teď musím každý den brát antidepresiva a když jsem po tahu tak bez koktejlu neurolu a přášků proti bolesti nedokážu fungovat absolutně vůbec.

Ví to o mě jen pár nejlbližších, v práci jsem aktivní, spolehlivý, všechno ... a pak se vynoří tenhle démon. Jak jsem tady psal, táhl jsem to dva dny, přišel jsem i napraný do práce - naštěstí jsem byl tak napitý, že jsem dokázal fungovat dobře.

Ale ty stavy potom, často jdu spát s tím že už se ráno nechci vzbudit.

A teď nedávno to samé, rozešli jsme se s přítelkyní tak si říkám, koupím pivko ať se mi líp spí ... z toho byly 4 doma, pak hospoda a ráno jet na firemní akci. No nebýt prášků co jsem si sehnal tak mi volají sanitku....

Musím nastartovat nový život a začít fungovat jinak. Tohle jsem tady psal ne proto abych si mohl pofňukat ... ale aby všichni viděli co ten chlast umí ... a je to horší a horší.

A teď překvapivě ... piju. Nedokázal jsem to ovládnout, nedokázal jsem myslet, ruce se mi třepaly, že neudržím ani myš... Tak jsem si samozřejmě koupil pivo na spravení, za pár dní budu v pohodě. Vždycky po tahu ještě pár dní trochu piju aby to tělo zvládlo vůbec...

Jenže co dál? Nejde to s alkoholem a nejde to ani bez něj. Docela mi pomáhá neurol, jenže ten je návykový, takže to je z deště pod okap. Antabus jsem musel vysadit, bolel mě z něj žaludek ... Babo raď.