Alkoholik

bender,určitě to chce nové lidi.A u těch starých kamarádů si dávej bacha,aby tě nestáhli znovu do toho pití.Většinou to tak bývá.Roztřídil sem si okolí podle chlastu a těm co ti furt něco podstrkují sem dal kopačky.Kámoš nekámoš.Vlastí sestře sem se začal vyhýbat,bydlela přes ulici,vždycky ráda nalívala.Ti co nemají problém to prostě nechápou.
Vzhůru do dalšího týdne!

Jo, taky si myslím. U mě je problém, že jsem docela nedůvěřivý takže si hned s každým nesednu, ale snažím se . Ale nechtěl bych se vymlouvat jen na ostatní, poslední dobou jsem pil spíš sám - takže tohle je otázka mojí vůle. Potřebuju si najít okruh nových lidí, pomalu si začínám uvědomovat, že to co bylo pro nás normální - víkend v lihu, zas tak normální není... Jen jsem prostě neznal nic jiného.

Ondro, díky za podporu!

Ten začátek je nejhorší,dělal jsem všecko možné,abych se toho zbavil.Vydržel jsem nepít dva tři dny,někdy pět.Říkal jsem si,že když vydržím týden budu za vodou.Vyházel jsem všecek alkohol z bytu,zbavil jsem se popíjejících lidí kolem sebe a stejně mně raz v noci vzbudil pitomý sen a měl sem žízeň,hledal sem něco na spravení,naštěstí sem neměl ani francovku,ta by ve mně skončila.Pak jsem se zas ovládnul a jindy sem našel flašku ještě v šatníku,no jak sem ji otevřel tak chuť,obrovská,rychle s ní do dřezu.Hrabalo mi v kolni pořád a ty výkyvy nálad,třesy,nervozita.Než jsem se dal dohromady,byly snad dva měsíce pryč.A teprve potom mi bylo líp,nějak se rozjasnilo,všecko uklidnilo...

Měl jsem ty dva měsíce světlé chvilky,kdy mně bylo celkem fajn a myslel sem,že je to za mnou,ale pořád se to vracelo.Psychika pochroumaná,ale spravilo se to úplně!Strašně dlouho jsem se tak dobře necítil jak teď.

A v současnosti pohodka,dávno chodím k ségře,do hospody na šipky,doma mám rum do buchet,chlast všude kolem mně a nevadí mně to.

Ráno jsem v mém novém bydlišti skočil do krámu a paní majitelka už tam veřejně prospěšným pracujícím nalévala borku na zahřátí a nabízela i mně,no tak s úsměvem sem jí řek že díky,já si dám radši doma horký byliknkový čaj Já už jsem úplně někde jinde.

Ondro,nejsi úplně někde jinde.Alkoholismus trvá a bude s tebou,se mnou až do posledního výdechu.Tak opatrně.Já už si to myslila také a po téměř 9letech jsem na to dojela.V léčebně mně baby málem sežraly-protože jsem je svým případem postavila do lajny,že léčba ,kterou jsme absolvovaly-či alkoholismus se nevyléčí-ale zastaví se celý proces pití.Mně zas mozek nechtěl vzít,že jsem měla recidivu a jsem tam coby pacient a ne jako býv.pacient,či vzor,že jde nepít a žít střízlivým životem.Vidno,co alkohol způsobí se závislákem.Co se týká kamarádů a přátel?Také museli projít sítem.Zjistila jsem,že mne to tak nemrzí,že nás spojoval jenom chlast.Nové přátele jsem našla v AA.Mám je ráda a mnohých z nich si nesmírně vážím.První rok mi hrabalo celkem pořádně.Ted´jsem v podobném procesu po své recidivě-musím si to neustále připomínat.Emočně taky lítám nahoru dolů.Vím že se to časem všechno upraví jen když se nenapiju.Od toho závisí všechno ostatní.Někdy si říkám,stojí to za h....Ale pak mi dojde,že uvažuju zase jako alkoholický blb,který by si rád přihnul.To si musím přiznat,že si opět málo vážím,že mám být za co vděčná.

Život bez chlastu je ten pravej, ale dokud si člověk s ním nepotyká a posléze nerozhádá na život a na smrt, nepozná jaký doopravdy je. Opravdová metla lidstva.

Střízlivosti zdar! Každý den bez kapky alkoholu je krok k lepšímu životu! Držme se!..třebas bylinkových čajů

Ale tak já si to moc dobře uvědomuju,stačí kapka a jedu v tom zase znova.Cítím se skvěle a nehodlám si to pokašlat.Nesmím se nechat ukolébat,prakticky se nic neděje,žiju kolem alkoholu a zřídka přijde taková ta chuť,potvora myšlenka-dej si chlapče,pivko tě nezabije.Ale zabije,všecko by se sesypalo jak domek z karet.

Já ty pracující chlapce ještě znova potkal,sotva se vlekli,no jsem někde jinde,každodenně si zdraví neničím.Dojít sice může k čemukoliv,třeba nějaký zlobr co ti něco hodí do limčy.Ale dávám si teda pořádného bacha a hlavně si věřím.

Je to hrozně individuální,někteří lidi chlastaj třeba půl století a nic jim zvláštního není,každý má hranice někde jinde.Znám dva lidi,táhnou spolu firmu-bývalí alkáči.Oba dva to mají víc jak přes 20 let a dělají si srandu,že to pudou zapít Věřím,že vydržím podobně.

Jinak si Jano ze zkratu nic nedělej,tak hlavně že jsi tady střízlivá a všecko se zas v dobré obrátí...jak nějaké klišé,ale díky za Tvé příspěvky,pročítám to tady už dlouho,hodně lidem to tu pomůže,i mně.

Mně to hrabání naštestí přešlo celkem brzy,fakt už to zažít nehodlám.

Ondro,díky.Jessie máš pravdu dokud na mne nedýchla smtr?Nedala jsem si říct.Neviděla jsem,že můj největší nepřítel je alkohol.Nepřiznala jsem si,že jsem alkoholička.Až to nešlo ani s chlastem,ani bez něho.Debakl jak prase a s ním poznání,že už jsem v konečné fázi alkoholismu.Depky,podprahové strachy,nadměrné úzkosti,halucinoza a predelirantní stav.Syn si myslel,že už jsem totálně zcvokla z toho pití.

Tak, práci mám všechnu hotovou, kámoš sedí v hospodě, přítelkyni nemám, v televizi hovadiny... Co dělat takhle večer?

Ahojky a uz jsi cetl treba Modrou knihu(takovou "bibli" nas alkoholiku) nebo Strizlivy zivot.Doktor Nespor napsal take par dobrych knih,navic jsou i v e-podobe....Nebo si pres www.annonymni alkoholici,cz objednat casopis Cesta-vychazi parkrat do roka a pisi tam alkoholici sve pribehy,podnety apod.....

Nebo co zkusit zacit nejakou novou ,pravidelnou cinnost-vecerni kurz,popremyslet o novem konicku,co by te asi tak bavilo,posilovna,meditace,kolektivni sport apod...

Projit si internet a zjistit,kde bych mohla pomoci,myslim,jestli se nepletu,ze jsi na tom financne dobre.Mam na mysli organizace treba jako Save the children,Unicef,Cerveny kriz nebo nejakou mistni charitativni organizaci,kde clovek muze pomoci nejen financne,ale treba i nejakyma tema dobrovolnyma hodinama prace...

To jsou jen takove me napady-ktere jsem z vetsi casti uplatnila na sobe a zjistila,jak moc cloveka naplnuje pocit,kdyz muzeme nekomu pomoci a kdyz se starame nejen o sve telo,ale i dusevni zdravi.Clovek tim,ze se zacne zajimat o problemy a strasti ostatnich,tak ho to nejen obohati jako cloveka,ale take pak uz tolik nemysli na ty sve problemy a hlavne si zacne vazit toho,co ma.

Good luck pri hledani,pa a dobrou noc,Marky

To jsem nečetl, ani jsem nevěděl, že něco takového existuje.

Dost se v tom plácám, jediné koníčky co jsem kdy měl byl počítač, ženské a chlast. To není moc dobrá kombinace . Se potřebuju rozkoukat a zjistit co "normálního" se dá dělat.

Každopádně díky za náměty, nějaký sport už naplánovaný mám, jen takhle po veřerech je nuda, všichni kámoši pijou tak ani není moc s kým pokecat...

Klidně bych i někde pomáhal, ale čas mám spíš navečer a v noci. Nevím kde něco takového najít.

Díky za tipy Markéto, dobrou