Alkoholik

Ahoj všem,
Nechci říct, že bych byl nějaký nepřítelem léčeben a že bych pochyboval o jejich smyslu, to vůbec ne. Ale myslím si, že jsme lidé různí a není možné úplně na každého úspěšně uplatňovat stejné postupy. Mám za sebou ne právě úspěšný pokus ambulantní léčby a přestože paní doktorka byla vyhlášenou kapacitou ve svém oboru, měl jsem problém jí věřit, prostě na můj vkus používala moc frází Takže jsem začal opravdu poctivě studovat všemožné materiály a pracovat na sobě sám. Ono vůbec nejde jen o to se nenapít, ale hlavně si vybudovat co největší duševní pohodu. Jak zde bylo napsáno - vydržet nepít libovolně dlouhou dobu a pořád na to myslet nic neřeší, to prostě musí jednou prasknout. Je potřeba si uvědomit, že pití byl původně jen projev (než se z něho stal problém sám), a to projev něčeho jiného, ať už nespokojenosti se sebou, možná nezvládnuté životní situace, může toho být mraky. S pitím by se měl snažit člověk řešit i toto, někdo by na sebe měl začít být tvrdší, někdo se obráceně musí naučit mít se rád. Je to běh na dlouhou trať a pár recidiv mám za sebou také. Ale i tu recidivu je třeba zhodnotit a použít ji pro sebe jako odstrašující příklad... Já jsem právě ukázkou toho člověka, který se teď po čtyřicítce učí mít se rád a věřit si. A také si odpouštět. A světe div se, ono to najednou jde... Čímž samozřejmě nechci říct, že je všechno dokonalé a skvělé a že mám vyhráno, ale začínám být optimista...

Káťo,

co je s tebou?

Brzy oslavis 3 mesice abstinence, tak se ozvi, at vime, ze jsi v pohodě.

Lemog

Ahoj Lemogu,
to je hezký, že sis na mě vzpomněl . Je mi dobře, nepiji.
A ty nehraješ... To jsem tak velmi ráda!
Myslím si, že to nejhorší je za mnou, naučila jsem se ovládat a říkat ne. Mám svoje speciální metody, jak bojovat. Přestala jsem chodit na AA, jelikož to mám daleko. Bála jsem se, co to se mnou udělá, ale vše je v pořádku, čtu knížku a forum a je mi fajn.
Naskakují mi myšlenky, že asi nejsem až takový alkáč, vždyť jsem vydržela takových dní . A nejsem mladá na to být alkoholik? Ale zatím je naštěstí úspěšně odkopávám
Lidi kolem mě se začínají měnit... Začínají mě obklopovat lidi, kteří se nebaví pouze alkoholem. Je jich hodně. Je to pro mě něco nového . Našla jsem si nové koníčky a hodně cvičím a to mi hodně pomáhá. Moje trenérka byla závislá na drogách, tak mi taky pomáhá .
Snažím se mít ráda a zapomenout, co hrůzostrašných věcí jsem dělala pod vlivem alkoholu... ale s mojí povahou je to těžký ...
Čtu knížku ČTYŘI DOHODY.Není o alkoholu, ale o šťastným prožití života. Hodně mě motivuje. Tak kdyby si měl chuť.

Budu se snažit brzy napsat.
Omlouvám se, že jsem se neozvala dřív... V období Vánoc mi nebylo moc do řeči, byli to krušný časy... Alkohol byl všude a s přítelem to samozřejmě kvůli alkoholu vrzalo. Nechápu odkdy tolik pije. Bylo to komentováno tím, že celou dobu co jsme spolu, jen jsem se vždycky opila dřív a víc a nepamatovala jsem si to... Asi má pravdu že

Měj se krásně Lemogu
a všichni ostatní, co jste došli až sem

Ahoj všichni ,
tak dnes to jsou přesně tři měsíce od vystřízlivění. Můj život se už začíná točit i kolem jiných věcí než je alkohol . Musím uznat, že se mi na tom nejvíc líbí, že se nemusím za sebe stydět a mohu se kouknout do zrcadla, je to úžasný pocit .
Takže stojí za to bojovat dál .
Heslo dne: DNES SE NENAPIJI
Mějte se krásně
Káťa

jsem kvartální alkoholik a vím, že to může znovu začít i jedním pivem...

pro včelaře - mám to úplně stejný, jsem úplně v pohodě - dám si jedno pivo a skončím na půl litru tvrdýho denně

Ahoj všem: 136. den bez gamblu a cigaret


Ahoj Káťo,

to jsem rad, ze jsi v pohode.
Jak tak clovek strizlivi at uz z alkoholu nebo gamblerstvi, zacina vnimat svet nejak jinak, ze?
Drivejsi aktivity se zdaji mene dulezite a nahrazuji je cinnosti, ktere v tuto chvili davaji smysl a vyplnuji volny cas ke spokojenosti...........a jde to i bez alkoholu.

Ja se stale stykam se svymi prateli abstinujicimi alkoholiky, drzi se po lecbe jiz nekolik mesicu a kamarad, kteremu jsem zuajistoval termin v PL jiz za dva tydny bude po lecbe doma.

U me jako u gamblera nastava dalsi faze samolecby - po prvotni euforii, ze to jde i bez hrani a po nekolika mesicich abstinence jiz brzy prijde chvile, kdy nebudu stihat utracet vsechny penize, ktere vydelam.
Mym dalsim kratkodobym cilem pro prvni pulrok 2016 bude naucit se zit s temito penezi, zacit vnimat jako normalni, ze je tolik krasnych veci na svete . Myslim, ze se mi dari drzet svou ZAVISLOST pod kontrolou, na webu doktorka.cz v tema gamblerstvi prisli dalsi odvazni a zacinajici abstinujici gambleri, je to tam ted trochu veselejsi nez kdyz jsem si tam povidal sam se sebou.

Tak si dal vsichni uzivejte svou abstinenci, budme radi, ze jsme jiz prisli na to, ze bez chlastu a gamblu se da zit daleko lepe.

Káťo, drz se, myslim na tebe, zacali jsme abstinovat ve skoro stejnou dobu, tak - parťacko - jiz jen strizlive, mej se fajn


Lemog

Ahoj Reminiscence,

muzu te pozadat o tvuj pribeh, pokud jsi ho jiz tady na foru psala, tak odkaz na stranku?


Diky

Lemog

Zdravím abstinující i ty , kteří o tom přemýšlejí.

Poněkud jsem se odmlčel po té, co jsem přestal chlastat. Nechtělo se mi psát každý den, jak mi chlast nechybí, jak se dávám do kupy a pořád víceméně to samý.

Dneska, nebo zítra to je, nebo bude tři týdny, kdy jsem neměl ani kapku. Po té co jsem se dostal z absťáku jsem se musel dát i drobet vzhledově do kupy a začít se zase starat o obživu rodiny. Obojí se zatím daří. S chlastem problém absolutně nulový. Chodím po obchodě, klidně i kolem chlastu a jsem úplně v klidu. Stalo se mi, že jsem jel v autě, někde u silnice viděl bilboard s reklamou na chlast. Najednou mi hlavou proběhla představa, nebo snad vzpominka jak to do sebe liju a normálně koplo

Nevím, v hlavě se mi to nějak asi převrátilo. Když jsem abstinoval dříve, tak jsem s tím míval mnohem větší problémy. Teď to jde tak nějak samo. Furt pracuji na sebevzdělávání, stále pročítám toto fórum. Koupil jsem si Usměvy smutných mužů. Kniha celkem fajn, ale krátká. Pomohla mi hlavně v tom, že jsem si uvědomil důležitou věc. Je třeba opravdu srát na lidi co si o mě myslí a co si říkají. Je třeba se věnovat sobě a tomu co mi zůstalo. V mém případě naštěstí i rodina. Ona motivační myšlenka zní: K čertu se strachem, že nebududu dost dobrý, že nebudeme mít dost peněz, kčertu s tím, co si o mně druzí pomyslí!Ať si myslí, co chtějí. Neřešit za druhé, co si o mně myslí. Ať si to vyřeší oni. Mít dobrý pocit sám ze sebe.

Když se tak nad tím zamyslím, tak to vlastně není ani tak těžký. Protože, když jsem byl našrot, tak mi vlastně bylo úplně jedno, kdo si co myslí... Teď v tom tedy vlastně jen pokračuji, ale tentokráte s čistou myslí.

Snažím se dát sám sebe do kupy i co se týče psychiky. Nejdůležitější mám vyřešeno. Doma relativně klid. Práce dost. Jen jsem nějak za poslední dva roky zlenivěl, ztloustl a stal se ze mě slušný mrzout. Ale snažím se s tím něco dělat.

Takže čekám na jaro. Těším se na dny příští. Mám zas hlavu plnou plánů /které jsem měl vždycky, ale chlastem jsem je vždy dokázal dokonale spálit/. Ještě přežít únor. Pak už to půjde.

Teď už je to "jen" o tom ignorovat chlast.

Někde jsem četl citát znějící asi takto: Kašlu na minulost. Zajímá mě budoucnost, protože v ní plánuji prožít zbytek svého života.

Tím se zatím loučím a přeji pevnou vůli a sílu.

Včelař

Mluvíš mi z duše - u mě zatím taky problém absolutně nulový. Spíš to bylo zatím směšně lehký. Ale nebuďme idealisti - krize přijdou