Alkoholik

Libo, a mohla bys mi prosím odpovědět na původní otázku tohohle tématu? nějak si s tím stále nevím rady a na nic jsem nepřišla :/

já jsem svýmu psychiatrovi "na tvrdku" neřekla, že chlastám, jen, když mi psal léky, tak jsem se ptala, zda se na ně dá pít, že jsem zvyklá třeba na fesťákách pít, nebo třeba odpoledne ke kávičce drinčíček...pak když jsem přestala pít, a díky lékům se mi udělalo dobře, tak jsem se k chlastu několikrát snažila vrátit poznámkama jako "mno teď už vlastně nepiju, což je pro mě dobře, protože jsem předtím pila fakt hodně", ale on na to nijak nereagoval...myslím, že svým způsobem mě má za slušňačku a nechce si připustit, že jsem ožralecké prase...
když já jsem byla hodně v prdeli, co se týče mé nálady a ty ad mi opravdu pomohly, konečně totiž žiju a ne přežívám. víš Libi, já bych bez těch léků zatím nedokázala fungovat! teď se mi poprvé stalo, že jsem si 23. zapomněla vzít léky...a druhej den ? celej den jsem byla v prdeli, a večer jsem probrečela, pak mi došlo, že je to těma lékama...

Libo, a mohla bys mi prosím odpovědět na původní otázku tohohle tématu? nějak si s tím stále nevím rady a na nic jsem nepřišla :/

já jsem svýmu psychiatrovi "na tvrdku" neřekla, že chlastám, jen, když mi psal léky, tak jsem se ptala, zda se na ně dá pít, že jsem zvyklá třeba na fesťákách pít, nebo třeba odpoledne ke kávičce drinčíček...pak když jsem přestala pít, a díky lékům se mi udělalo dobře, tak jsem se k chlastu několikrát snažila vrátit poznámkama jako "mno teď už vlastně nepiju, což je pro mě dobře, protože jsem předtím pila fakt hodně", ale on na to nijak nereagoval...myslím, že svým způsobem mě má za slušňačku a nechce si připustit, že jsem ožralecké prase...
když já jsem byla hodně v prdeli, co se týče mé nálady a ty ad mi opravdu pomohly, konečně totiž žiju a ne přežívám. víš Libi, já bych bez těch léků zatím nedokázala fungovat! teď se mi poprvé stalo, že jsem si 23. zapomněla vzít léky...a druhej den ? celej den jsem byla v prdeli, a večer jsem probrečela, pak mi došlo, že je to těma lékama...

Chyba je, že jsi to doktorovi neřekla na rovinu!Může Tě léčit úplně na něco jiného, a přitom máš depky z chlastu!!!!!Zkus to příště, je to nemoc jako každá jiná, nestyď se.Já alkohol nahradila prací,peču, vařím o 107, příroda, les, zahrádka, kytky, koníčkama, pomáhám alkoholikům, vnuci.....v léčebně jsem před Tv kamerama tvrdila, že si najdu ženicha, nemám čas.Časem poznáš, kolik věcí Tě baví, kolik jich proplouvalo kolem Tebe, nebyl čas je vnímat.Baví mně život, spousta lidí si myslí, že piju, protože se pořád směju, podezřelá, veselá!Dávno už to nikomu nevyvracím, neočišťuju se, kašlu na ty starosty.Jsem naprosto svobodná, volná, dělám jen to, co mně baví, kromně práce, to vím, že tam musím, ale i tak i když se šéfem je pořád zle, nevadí, stejně tam je něco pozitivního, může být hůř.Díky své abstinenci jsem našla sílu, chuť žít!A to jsem byla v totálních sračkách, nula, hovado, hnus.A stačí se radovat z maličkostí vážit si jich, jsou všude, jen je chtít vidět, slyšet, ...moc všem přeji, aby poznali tu radost z nepití,a jaký ten Nový rok si uděláme, takový bude.

achjo, napsala jsem sáhodlouhou odpověĎ, ale někam se poděla a nejni tu, takže znova:

ahoj libo,
já jsem k doktorovi původně šla s úplně jiným problémem, který vůbec nesouvisel s chlastem, ale když jsem začala vyprávět o svém /smutném/ životě, doktor přišel na to, že mám deprese.
Ale sama nevím, jak to u mě na začátku bylo - co bylo první - deprese, nebo alkohol? Totiž, začala jsem se pravidelně opíjet ve 13, 14 letech, ve 14ti mi umřel otec, to mě jistě ovlivnilo...samozřejmě znám ty poalkoholový deprese, šílenost, vloni jsem kvůli nim málem se vykašlala na školu, protože můj týden vypadal asi takto - v neděli příjezd na kolej a rychle do hospody se opít, v pondělí se opít, v úterý popít, ve středu a čtvrte opít a v pátek domu, kde jsem šla taky pít...v mezi čase mezi opicema jsem většinou jen ležela a byla jednoduše v prdeli, v prdeli ze sebe, z chlastu, co jsem zas vyvedla, ztrapnila se, co jsem díky chlastu posrala a že kašlu na školu...takže výsledkem zas byla deprese, kterou jsem se snažila zapít...
Když jsem přestala pít a kouřit, tak jsem začala sportovat a kupodivu, on ten sport vážně vyplavuje endorfiny, takže mě to začalo ohromně bavit a v novém roce se chystám chodit cvičit aspoň třikrát týdně, pokud to škola dovolí...
ale mě jde v tomto tématu o trochu něco jinýho - jelkož byl alkohol dlouho velkou součástí mého života, zbylo po něm jaksi velké prázdné místo a já teď tápu, čím ho mám zaplnit. Např. něco se mi povede/nepovede - šla jsem to zapít, ale co mám dělat teď? jak se mám odměnit, nebo potrestat?
víš co tím myslím?

Na AA poznáš výborný lidi,přátele z celé republiky, světa.Sport jen doporučuji, bezva.A odměny?Těch je!Máš jistě něco ráda, nebudeš ani po nich toužit, abstinence Ti přinese bohatství dost.Trest, nějaký vymyslíme!!Jsi jen člověk!

Ahojte,...

Já se teď snažím nepít.. je to 2 a půl měsíce.. skoro.. s 1 výpadkem v průběhu.. a myslela jsem, že bude fajn, když nebudu pít. Že všechno bude fajn když omezím pití- škola atak.. Pití jsem omezila a škola stojí za nic. Samozřejmě procházím, ale je to špatný... A ze začátku mě abstinence naplňovala nějakým štěstím, radostí, odhodláním..
A teď..?????? Nic mě zase netěší (jako v období, kdy jsem pila 1x týdně a těšila se jenom na ten den, kdy se opiju..) .. Moje koníčky mě nijak neuspokojujou. Dřív jsem fotila ale teď mi přijde všechno o ničem.. Všechno je takový prázdný.. Pořád spím, nic nedělám.. a fakt nevím co mám dělat..
Jediný co mě těší je myšlenka na chlast...

Ivano, opět:Zajdi na AA, někam na doléčování.Tohle bývá u abstinence, nejdřív euforie, pak depky, mozek chce pít.Rychle něco dělej, protože to nevydržíš nepít.Vydrž.

..já už víc jak půl roku chodím do Aklubu... Na jednu stranu jsem ráda, že už nepiju.. na druhou si ale myslím, že to bylo v podstatě moje jediný štěstí.. Pila jsem proto, abych se měla fajn.. abych byla šťastná.. ale pak se to nějak pokazilo a ani to pití mi nestačilo.. Opíjela jsem a depky mě doháněly aj v opilosti.. A to už pak začal být hnus..

..jasněže mi ty týdenní setkání v Ačku dávají dost.. ale.. chci se mít fajn a mám pocit, že moje štěstí je jenom v chlastu.. všechno ostatní stojí za....

Tak jo Ivo, krátkodobé štěstí a depky...? Jsi statečná, stále bojuješ, už jsi z toho hodně unavená, na klubech ti to asi někdy může líst pořádně na nervy, asi nejsi sama, přesto tam lidi stále chodí a ty co na tom jsou mom. líp tak podrží,už jenom tím, že je vidět, že to jde, objeví v sobě cosi čemu tady na fóru holky říkají pokora. Uspokojivé výsledky ve škole zadarmo nikdo nedosáhne, bojuj dál,nevzdávej to, máš spouty hezkých chvil před sebou, práznotu zaplníš z jiného zdroje, kde nebudeš muset zaplatit krutou daň...

Květuško, když ty to vždycky napíšeš tak krásně, až mi srdce poskočí a nejradši bych byla abys tu byla a objala mě u toho...a já bych od tebe načerpala trochu tý síly...