Alkoholik

ahoj sarko, no zcela uprimne si myslim a pribehy ostatnich
jasne ukazuji, ze kdyz mas ten alkoholik gen tak je to bud anebo, ja jsem si cele roky myslela, ze muzu pit jako ostatni,
ale nemuzu, a to se neopijim do nemoty, nedelam ostudu, takova
vzdelana a kultivovana bytost, nikdo by to neveril. kdyz jsem se to snazila nekomu rict, neverili mi. Ale ti venku jsou jedno, u mne ve vnitr je to jinak, ja jsem na pozadi vzdy vedela, ze je to s tim chlastem u me hra s ohnem, ze je to prostredek jak se vzdalit te realite a starostem a vzdycky jsem se bala, ze sefuje on- alkohol a ne ja. A to jsem vzdy mela i obdobi kdy jsem nepila vubec nebo malo a pak to zas nabralo na obratkach. Uz nechci ten kolotoc a s nicim bojovat. Je to moje nemoc a da se to resit
tou trvalou abstinenci, vecirek proste skoncil, kdybych mela cukrovku asi taky nejim sladkosti,bych rekla. Ale ta predstava ze navzdy a nikdy, no nevim. Me se libi co rikaji anonymni alkoholici, nevim co bude zitra, ale prave dnes se nenapiju.
a kdyz si ctes ty pribehy tady, tak me to dost inspiruje a pomaha udrzet smer. I kdyz jsem ted upadla, nevadi vstanu a jdu, tak se muzes pridat, petra

Na tomto webu pod záložkou alkoholismus jsou skutečné příběhy alkoholiků. Je tam príběh 45 leté ženy o své závislosti a boji s ní. Četla jsi ho, Petro ? Jestli ne, tak to stojí za přečtení. To je tak nějak vzdáleně dost podobný příběh mému.

Dovolím si napsat svůj názor.Šárko, jestliže jsi podědila geny alkoholika, nikdy nemůžeš pít kontrolovaně.Znáš to už sama.Přísaháš si, že fakt jen pár skleniček, a jdeš domů, ale brzy najdeš omluvu, a piješ vesele dál, nedokážeš zastavit pití.Skonči s tím, dokud je čas, rozjedeš se natolik, že budeš otrok alkoholu, nula, nic, bude Ti nejmilejší na světě, až Tě zabije.

Jani, ten příběh je napsaný o Haně, která je tu zaregistrovaná, ikonu má žluté kačátko a přispěla ke dvěma stům příspěvků. Začala sem psát, když pan doktor otevřel toto fórum, je bezvadná, když budete mít čas pročtěte si její příspěvky.

Květo, já právě i ty její příspěvky pročetla, proto jsem si dovolila svůj příběh k jejímu přirovnat. Už sem ale nepíše, usuzuju z toho, že zdárně abstinuje ??????

tak tak jani, cetla jsem ho a taky se v mnohem poznavam,
takove to jako ze mne by se to nestalo a preci ja nejsem alkoholicka,uz to slovo,no fuj... a houby,alkoholik je alkoholik,
tusim to o sobe davno a tenhle web mi fakt pomohl si to otevrene priznat a nestydet se, muze se to stat vsem a mne taky,
ona i tohle je zkusenost k nezaplaceni, a tu pokoru a respekt to citim jako nutnost, nejsem mistr sveta a piti proste pod kontrolou nemam, a mit nebudu, tak to proste je a diky vam damy za podporu a zkusenosti, to jsou dary tohohle moderniho sveta a internetu, ze jo?

Včera jsem na jednom webu našla názor jednoho lékaře z AT poradny, kde na dotaz, zda je možno pít kontrolovaně a jak je to se závislostí odpovídá: Zkusit nepít 3 měsíce, a pokud se neobjeví žádné příznaky odvykání, absťáky a bez problémů to vydržíte, pravděpodobně se nejedná o závislot a je možné po této době zkusit kontrolovaně pít. Jaký je Váš názor na toto, dámy ???

Já kdysi klidně vydržela nepít 3 měsíce, jenže, jak jsem si lízla, byl konec.Přímo jsem chlastala.Takže je to sporné.Jen Ty víš, tušíš, že něco není v pořádku.Okna, taky se člověk počůrá....to už jsou náznaky alkoholismu.

no ja nevim ja jsem mela pomerne dlouho obdobi ze jsem nepila vubec, ani me to nechutnalo, pak jsem delala na vs brigadu v baru a tam pili vsichni a ja jsem mela dlouho velkou vydrz a nebylo mi zle, pak jsme hodne cestovali a v krajinach kde se nepilo me to ani neprislo, a kdyz jsem cekala deti a pak je kojila tak me to taky ani nejak nenapadlo, ale vzdy kdyz jsme zacli doma nebo s kamarady posedavat tak jsem mela chut pit dal a nejak nebyla ta zaklopka. No ja nevim, me ten alkohol vlastne vzdy i trochu desil, jak v urcitem momente prevezme vladu, no a taky jsem dlouho neumela kdyz me spolecnost nudila se zvednout a jit, tak jsem i pila s nima. Ale to vse mi neprijde dulezite, dulezite pro mne je to poznani a uvedomeni, ze to proste nejde kontrolovat a asi ani nechci. Vuci alkoholu jsem proste bezmocna a uz na sobe nebudu verim pachat zadne experimenty. tak nejak to vidim ja, a to jsem o tom nacetla spousty i mluvila s lidma, ja myslim ze to musi rozhodnout kazdy sam za sebe, jestli je nebo neni, ze to ti zadny doktor nerekne, i kdyz co ja vim, spousta lidi chlasta prvni ligu a maji pocit ze nemaji problem, a treba ani nemaji, kdo vi kde je ta hranice...

To je jasný, že to musí každý si rozhodnout sám a v podstatě i "vyzkoušet ".Nevejdeme se všichni do pomyslných tabulek , kde je ta hranice alkoholismu se taky nedá nijak vymezit. Na každého to taky působí jinak, teď myslím po stránce fyzické. Někdo chlastá první ligu a jaterná testy jak abstinent a obráceně.../jsem biochemik povoláním , proto mě i tohle zajímá.../. je fakt, že asi sami nejlíp víme, jak na tom jsme a jestli jsme k sobě krutě upřímní nebo si lžeme .