Alkoholik

Dee, chápem. To je mi jasné. Iba že by ako píšeš totálne skolaboval, skončil v nemocnici a pod hrozbou zubatej by sa tam dotrepal.
Petr N. Dobre tak som to zle napísal. Veď je všade píšem, že chce len rečami. Je tvrdohlavý ako baran.
Ide o to, že tam dostane 3 mesačný základ, na ktorý môže potom nadviazať. Niekedy sa to zlomí v človeku aj práve na liečení.

On by se Zdenda taky do té nemocnice vůbec nemusel dostat, odvezli by ho rovnou na pitevnu.

Dee napsal:
Minikonzument...Zásada je neopít se...to nebudu zkoušet

Takze prakticky udrzujes situaci pod kontrolou a to nejakych 6 let. Tak to je hodne dobry. Opravdu respekt!

Tiež to nebudem skúšať. Ja som to už skúšal a nefungovalo to dlho. Vždy prišiel ten deň D, ožratie do nemoty.

Dosť ľudí o liečení hovorí, ako im to celé pripadalo ako hovadina a ani veľmi nekomunikovali, ale po niekoľkých týždňoch sa to v nich akosi začalo lámať - a to im pomohlo pochopiť veci. Nevedno, či by mali taký priestor na premýšľanie aj v bežnom živote vonku.

Ono je to aj o tom, že nevieš sám, čo od liečenia čakať. Ja keď som išiel prvý krát, tak som v podstate ani nevnímal čo sa tam deje, hovorí. Písal som, čo odo mňa chceli, povedal keď sa ma niečo spýtali. Ale vlastne som ani nevedel prečo to konkrétne robím. Tiež sa mi niektoré veci zdali ako blbosť. A tak som k tomu aj pristupoval. Z prvého ličenia som si zapamätal snáď len, že vyhýbať sa krčme a nové pojmy- craving, sucha recidiva, kontrolované pitie. Tak som si dal ešte nejaké repete liečenia. A potom to začalo postupne fungovať tak, ako má.

Sú ľudia krorých si vážim.Sú ľudia ktorí sú pre mňa odpad.Mám problém s chlastom...áno mám.NO fascinujú ma ľudské kreatúry...alebo aký názov dať tým tvorom.Nie každý je človek aj keđ tak vyzerá.Vážne je dôležité...vybrať si. tak dobrú noc priatelia...idem do ríše snov.

Já jsem v léčebně nebyla a zatim to jako možnost neberu. Asi kvůli tomu, že je na mě dost lidí závislých- dcera, na kterou jsem sama a máma, kzerá je nemocna a o kterou se staram..
Ale kdysi jsem byla v PL kvuli pokusu o sebevraždu a moc mi to nedalo. Asi jsem tehdy čekala návod na život a ne obecné řeči, ktere jsem si mohla přečíst v jakékoliv knižce....a proto jsem tehdy pochopila, že psycholog neni ten, ktery ti ukaže jak žít, ale celá léčba ti max může pomoct podívat se na sebe zezhora a tím pádem se lépe orientovat... A to je vše, pak už je to na každém, jak to uchopí.

Allie napsal:
Já jsem v léčebně nebyla a zatim to jako možnost neberu. Asi kvůli tomu, že je na mě dost lidí závislých- dcera, na kterou jsem sama a máma, kzerá je nemocna a o kterou se staram..
Ale kdysi jsem byla v PL kvuli pokusu o sebevraždu a moc mi to nedalo. Asi jsem tehdy čekala návod na život a ne obecné řeči, ktere jsem si mohla přečíst v jakékoliv knižce....a proto jsem tehdy pochopila, že psycholog neni ten, ktery ti ukaže jak žít, ale celá léčba ti max může pomoct podívat se na sebe zezhora a tím pádem se lépe orientovat... A to je vše, pak už je to na každém, jak to uchopí.
Allie,

tie návody ako z knižiek stačí začať reálne žiť a uskutočňovať.
Aj o tom je to.
Nuž a výcvik k vedomému relaxu ale aj sebadisciplíne nikoho nezabije.
Mnohí adepti si až neskôr doma živo uvedomili ako sa jednotlivé prvky terapií aj účelne a vzájomne dopĺňajú.

Allie a můžeš si o svém pití otevřeně promluvit ještě s někým jiným než tady na Fóru? Co zajít na AA? Nebo zkusit
Antabus?
Jinak ta abstinence ve které jsi, je bezvadná, mě ovšem těch vždy cca pár týdnů, kdy jsem to vydržel pak sráželo zas do pustýho chlastu.
Taky jsem kdysi vyloučil léčebnu kvůli péči o druhé a práci.
Byl to neskutečný press. Starost, nervy, pak "úleva", totiž pití.
To nejde dlouho vydržet.