Alkoholik

Zdravím, tak dnes třetí den. Noc špatná, stejně jako ta před tím. Je mi taková zima, že mi tuhnou ruce a nohy a to bolí. Dnes jetě špatná nálada a to je den volna. Do léčebny se mi nechce, nechci aby to o mě všichni věděli. Myslím si, že se to o mě neví. Nikdy žádný problém venku, jen tichý chlast doma.

dekuji ti za tu drsnej popisek toho,kam te to az zahnalo. vazim si takovyhle uprimnosti na lidech, bo s timhle by nesel na trh asi jen tak nikdo,i kdyz,tady si nemusime,kor anonymne, na nic hrat, o tom to tu neni...chapu,ze ty, s sesti pokusy v lecebne aj.excesy,ktere jsi popisovala vnimas ambulanci jako predem odpiskanou zalezitost. tohle byla ale opravdu liga te moji na hony vtdalena, to byl level nevim uz jaky, hruby zrno,dno dnouci....a o to vic te nesmirne obdivuju a tesim se,ze zijes....ja s mym alkoholismem ambulantni lecbu zvladnout musim a udelam pro to vsechno, bo ziju v cizine s malym synkem, tudiz nemam sanci na hospitalizaci...jsem zvedava, jak to pujde...uplne jsi me dostala zivou, tim, cos popisovala...dekuju, preju krasnej jarni svatek, ja jdu do prace, zdravim

Tak spousta lidí si po přečtení různých příběhů tady řekne - ha, tak na tom ještě nejsem tak zle. Ale kde je ta hranice? Člověk něco tuší, ví to, nejde do hloubky a málo koná. A pak jednoho dne zjistí, že je pozdě. Nemůže tam ani tam. Teprve pak nastupují tvrdší opatření, ale ono to jsou fakt zlomky lidí co se jim pak daří abstinovat dlouhodobě. Těžko se to těm v takové fázi vysvětluje, pořád je tam to, že mně se to stát třeba nemusí, není to tak drsně vážné, zlehčuje se to - jako jo, jednou jsem sebou švihla v opilosti a nic vážnýho, občas mívám nějaký třes... přiznávám, asi jsem alkoholik, ale léčebna pro mně není, okolí nic netuší a budu se snažit léčit ambulantně... čas ukáže, ten je nemilosrdný, hodně lidí pak letí střemhlav šipku dolů, nebo nic nic a pak najednou bum, většina to prostě pak nedá.

Jako já si se svým životem v abstinenci připadám svobodněji, normálnější nevím, tak mám blbé nápady a celkově se to na mně podepsalo, nechtěl bych být jako dřív než se mi rozjelo to pití, tam jsem jednal a rozhodoval se z dnešního pohledu hodně špatně, a je u mně další vývoj, v přístupu k životu, ve vztahu k lidem a okolí, nezůstávám stát na jednom místě, ušel jsem kus cesty.

Tak pěkný první máj, běžte do průvodu nebo se políbit pod třešňu, nebo relaxujte. Pití snad radši odložte, já to odložil na neurčito.

..."každý nech si vyberie vlastnú cestu zo závislosti cez abstinenciu do komfortnej triezvosti. Je a bude TO vždy len a len Tvoje slobodné rozhodnutie a Tvoj výber!"

dle nespora je zavislak temer kazdej-v zemi.kde ziju, se pije vino k obedu uplne bezne i v duchodacich. flasky 3,75 pro 2 osoby, jedinci si objednavaj malou kuzelku 2,35..za volantem bylo jeste pred par lety ofico 0.70 tolerance,ted je 0.5...za 16 let tady jsem ani jednou nedejchala policajtovi na silnici, v cechach, konkretne v chebu 3 krat tydne...jakmile tady prijdes o ridicak kvuli chlastu,nejenze jde pokuta mnohdy do astronomickejch vysin,ale po dobu 2 let te nepravidelne zvou na kontrolu-odber vszorku z vlasu,takze pokud nejses po dobu trestu uplne clean,mas smulu. plus sê ti nasobi pokuta...
tahle spolecnost ma komplet jiny pristup k alkoholu, jak v toleranci, tak v netoleranci nez ceska republika..proto jsem strasne zvedava na protialk terapii tady...v tak alkoholizovany spolecnosti jako je ta ceska,to jinak nez s panem nesporem asi nejde...muj kluk se vraci z cech od babi a hlasi-mami,ja miluju cesky hospody ja je taky tak strasne milovala, ten ziv ot tenkrat nemel chybu

krtko napsal:
Džíno. A čo v tvojom prípade znamená normalni a jako driv? Pretože ja si práve teraz pripadám normálnejší, ako kedysi.

Aha... asi jsem to napsal blbe... omlouvam . Myslel jsem "normalni" jako takovy ktery jsem byval nez me chlast dostal kde jsem. Kdy jsem se mohl klidne napit aniz by to pro me byl fatalni problem. Kdy jsem nemusel pred spanim premyslet jaky je muj vztah k alkoholu a jestli se behem posledniho dne nebo dni nahodou neco nezmenilo - neco co me muze potencionalne strhnout zpet. Kdy jsem nemusel pri pozvani na obed resit omluvy hostiteli ktery uz pysne naleva sve domaci vino a ceka na pochvalu. Kdy jsem se nemusel bat co se stane a jak to asi dopadne az jednoho dne zrecividuju. Proste a jednoduse kdy jsem sebou nemusel kazdou vterinu zivota tahat ten balvan alkoholismu.

Aby bylo jasne - naprosto si nestezuju. Jsem rad a jsem strasne moc vdecny ze jsem dopadl tak jak jsem dopadl. Mel jsem hrozne, obrovske stesti. A navic musim priznat ze mi abstinencni disciplina velice svedci . Ale obcas to v hlave zahryze... jake to bylo tehdy vlastne fajn.

Kdy jsem se nemusel bat co se stane a jak to asi dopadne az jednoho dne zrecividuju. Proste a jednoduse kdy jsem sebou nemusel kazdou vterinu zivota tahat ten balvan alkoholismu.

A práve to ja neriešim. Veď neviem, ani čo bude večer. Čo sa má stať, stane sa. Popravde, ja svoj alkoholizmus vôbec neriešim. Teda okrem fóra a nejakého klubu a pod. Žiť v neustálom strese, že jedného dňa to musí prísť, veď štatistika..., by ma nebavilo.
Ale hej, súhlasím s tebou. Bolo to kedysi aj fajn.
A keby som našiel nejaké svoje príspevky, tak tiež tam bude, že "normálni ľudia...", teda v tom zmysle, ktorí nemajú problém s alkoholom. Ináč sa cítim normálne. S tým, že niekedy blbnem ako malé decko(mám 50).

krtko napsal:
Popravde, ja svoj alkoholizmus vôbec neriešim. Teda okrem fóra a nejakého klubu a pod. Žiť v neustálom strese, že jedného dňa to musí prísť, veď štatistika..., by ma nebavilo.

To bych si pral. Fakt je ze jsi to tady psal uz vickrat a stejne tak i treba Michal a dalsi. Bohuzel toto ja ani po tech 3 letech nezvladam. Ale uz mi to ani neprijde omezujici - nejak jsem si na to zvyknul - proste o tom denne premyslim (ne nejak casto a ne najak usilovne, spis treba chvilicku pred spanim), sleduju co se mi honi hlavou a snazim se planovat (jakkoliv je to naivni, vim ) co budu delat az se stane to nebo ono.

krtko napsal:
S tým, že niekedy blbnem ako malé decko(mám 50).

Heh . Tak ja teda 43 ale s tim blbnutim uplne stejny .

G. Možno je to tým, že si asi nikdy nemal recidívu po dlhšom abstinovaní. Ja som ich mal kopec. Aj po roku a po 2 rokoch. Takže už som si na to zvykol A neriešim to. Možno preto sa na to dívam ináč, než ty. Tým svojim spôsobom si to užívam. Vážim si toho, že po rokoch chcenia a trápenia sa mi darí.
Ale pamätám si, že jeden čas som mal také cca polročné recidívy. Vždy keď sa blížil ten polrok, tak sa sa začal nejako vnútorne báť, kedy príde ten deň D. Asi som to nejako privolával vždy. Až príliš som na to myslel z dnešného môjho pohľadu. Preto to už asi teraz neriešim a nechávam čas voľne plynúť. Možno je to o tom poznaní samého seba, aj o skúsenostiach z minulosti.

Asi si si príliš vsugeroval do hlavy, že každý mal raz recidívu. Že štatisticky vzaté, ťa neminie. Ale opravím ťa. Je dosť takých, čo ju nikdy nemali. Čo od liečebne roky abstinujú.