Alkoholik

Míro, pozor, sám , bez pomoci to těžko zvládneš, opatrně s tou pýchou, usínání na vavřínech, výborný je každý den bez alkoholu, ale krize přijde, najdi si aspoň někoho, komu bys zavolal okamžitě, hned, než se napiješ.

Zdravím všechny,
víte, myslela jsem si, jak všechny ty řeči o tom,že se člověk musí doléčit, jsou zbytečné. Dostala jsem se na dno, bála se o svůj život, abych nabyla nemocná, pak žila příkladně- začala jsem sportovat, shodila přes 20 kg., jedla vyváženou stravu a posmívala se lidem, kteří tvrdili, že je třeba vše doléčit... Říkala jsem si, proč? Vždyť jsem v pohodě, žiju zdravě, nepiju, nesnáším pití...Ale pak se stalo něco divného. Štvalo mě, že okolí se baví tím, že si něco dají , a já jen krčím rameny, že jsem na vodě. Měla jsem si s někým připít, ale musela jsem se vymlouvat. Řešila jsem to se svým partnerem, tem mi řekl, co je ostatním po tom? To je pravda,ale pokud máte být reprezentativní vzorek, nikoho to nezajímá. Přípitky- apod.Začalo mě to štvát- říkala jsem si, že chci být jako ostatní, proč zrovna já se mám vymykat?
Prosím, nikdy nezačněte znovu, jakmile to uděláte a projde Vám to. Je to konec. Začnete si vymýšlet situace, jak to udělat, aby to nebylo poznat. Ono to projde a vy stejně nejste šťastní - alespoň u mě ne- že jste si něco dali.Moje rodina to ještě neví, že jsem zase v háji, protože mě nenachytali. Jen jsem zpět přibrala těch 20 kg stresem, z čehož jsem rozhozená, takže se snažím to dál přejíst. Nenávidím se za to. Když si představím, že jsem běhala, nejedla, posilovala a pod., a teď... Nechci žádné utěšování, jen chci potvrdit slova předešlá, pokud nejste doléčení, tak je to v háji.běží to tak nějak samo, nenávidíte pití, vůbec by vás nenapadlo, že byste se měli napít, ale po několika jasných měsících je konec... Myslela jsem si, že to zvládnu, ne, že jsem za vodou, ale potopila jsem se. To mám začít znovu? Jdu si něco koupit, ale nesnáším se... Je to běh na dlouhou trať a hlavně na dosmrti.

Andrej, nic si nekupuj, zační znovu!Stalo se, nezměníš to!Poznala jsi už bezva chvilky bez pití, rodinka v pohodě Ty s ní.....začni opět abstinovat, nyní už víš, že to doléčování je nutné, však vše zvládneš, bude hej.Nepíšu to tu pořád dokola, abych strašila, machrovala, vím, co je potřeba, když člověk přestává pít, AA Ti pomohou.A repré???Moderní je nepít, to nevíš???

Díky

Neboj se, na světě je krásně i bez chlastu, fakt!

Andrej, zatni zuby a sekni s ním. Na světě je krásně, zvládneš to! Jen si to moc nevyčítej, jak psala Líba, vrátit to nejde. Já abstinuju 9 měsíců a je mi krásně (taky jsem zažil několik recidiv, je to hodně hnusná zkušenost). Drž se

Jojo, jak píše Líba, jede se znova, furt dokola.
Také jsem recidivovala /už jsem si myslela, že jsem úplně vyléčená, ale houby/ neobstála jsem ve zkoušce, ale ihned jsem mazala k MUDr. a znovu antabus a chození na kontroly, než se zase výhybka přehodila nazpět. No a teď jen vydržet a furt se podporovat, hlavně si nic nevyčítej, nezoufej, protože to ještě víc člověka udolává, zvládlas to devět měsíců, budeš zo zvládat dál, držím palce..

Dobrý den.
Myslím, že jsem alkoholik. Mám dědičné dispozice, můj otec se upil, strýc taktéž. Já sama piju d přestávkami od mých "teens". Piju pouze večer a pouze kvalitní víno- 0,75- 1 litr. Mám období dlouhodové abstinence, ale zatím pokaždé jsem začala znovu. Jedu ve šňůře- zjistila jsem, že mi stačí pití přerušit na dva až tři dny a začnu si střízlivost užívat. Naposled jsem abstinovala téměř rok ( odolala jsem i na svatbě svého syna).
Pak ovšem přišly další příležitosti, a já si dala deci, pak dvě... a jedu v tom opět naplno. Uvědomuju si to nebezpečí. Přesto si myslím, že moje závislost na alkoholu není ještě fyzická, mně prostě to víno chutná.
Přitom nemůžu říct, že bych v jiných věcech měla slabou vůli.
V poslední době, než jsem začala znovu pít, se mi podařilo cíleně zhubnout o 30 kg a taky jsem už pět měsíců nekouřím.
Jenom ten chlast.....
Včera jsem opět zahájila tzv. suché období. Držte mi palce. Ráda bych to zvládla svépomocí stejně jako kouření.
Prosím napiště mi, pokud jste zde někdo, komu se to povedlo.
Předem dík, Iška.

Iško, jdi mrknout na AA.Tam pochopíš, s čím chceš bojovat!Silná vůle u alkoholismu nestačí.Musíš se naučit vedle alkoholu žít.

Líbo, díky. To nebezpečí znám z domova- otcova míra na sklonku jeho života byla jedna a půl lahve rumu denně a k tomu ještě šest piv. Zemřel v nedožitých 68 letech, dementní, dělal pod sebe. Přitom to býval inteligentní, společenský člověk. Upřímně, už jsem si našla kontakt na AA v našem městě, ale zatím se strašně stydím tam jít.