Alkoholik

Miši,

tento příspěvek jsem četla poté, co jsem Ti psala o boji... Vidíš, i Tobě našeptává hlava, co dělat či nedělat a ty svádíš boj.... Proč to nejde jednoduše, prostě říct si, co si dám, vodu nebo pivo, no přeci vodu, na pivo nemám chuť. Proč nám v té hlavě zůstávají ty myšlenky a chutě, vzpomínky, proč... Chápu, když nás ovlivňuje závislost, ale když jí zvládneme, proč nás stále pokouší a našeptává?

> Furt lepší "bojovat" než nedělat nic....

To by se dalo rozporovat Nekdy nedelat nic, je lepsi nez neco, co vede ke zhorseni situace.

> Nebo tím myslíš, že to má člověk přijmout?

Ma, mel by, muset - opatrne s temito slovesy ).
Zkusenost je takova, ze bojovat s cimkoliv stoji spoustu sil a navic hrozi, ze ten boj prohraju. Uz je ta myslenka - co kdyz to prohraju smeruje mysl a pozornost smerem, ktery mi nedela dobre. A z toho mi vyslo, ze je jednodussi veci/vsechny prijimat tak, jak jsou, jak prichazeji. Ze to tak proste je. Hodne se mi tim zivot zjednodusil. Obcas teda neni kompatibilni s okolim, ale me je takhle dobre

> Já přijmula fakt, že jsem alkoholik, ale jak jinak to změnit?

No, to prece nezmenis, ne? Alespon ja mam za to, ze u sebe stav alkoholik nezmenim. Vylecit se to neda, lecit ano, tak se lecim.

> Ano, přestat pít, ale tomu se mé já brání, takže pak se jedná o vnitřní boj.

A to mi prijde nebezpecne a muze to dopadnout spatne. Teda ma zkusenost, ze se mnou to dopadlo spatne pri takovem zpusobu uvazovani a vnitrnim boji. Chci pit, ale nechci ty problemy okolo.

> Vidíš, i Tobě našeptává hlava, co dělat či nedělat a ty svádíš boj.

.. Ja nikde netvrdil, ze jsem rovnej jak latka a vyzivanej jak mnich Jsem jako kazdy jiny.
Ja to nechapu jako boj. Ja pozoruji sam sebe. Umim rozeznat rizikove situace a umim s tim pracovat, takze nemam obavy z alkoholu - ve smyslu, bojim se ho. Nebojim, i kdyz vim, ze by me zabil, resp. ja bych se jeho ucinky zabil

> , proč nás stále pokouší a našeptává?

Treba je to jeji podstata?

Nastesti pro nas vsechny, zivot nam nikdy nedava nic, co nezvladneme sami a serviruje nam to proto, abychom se neco naucili a byli silnejsi, zkusenejsi, moudrejsi.

> To by se dalo rozporovat Nekdy nedelat nic, je lepsi nez neco, co vede ke zhorseni situace.

S tím souhlasím ... fakt záleží na konkrétní situaci.

> A z toho mi vyslo, ze je jednodussi veci/vsechny prijimat tak, jak jsou, jak prichazeji.

No jo, ale to, že něco přijmu, ještě neznamená, že mi to pomůže, že to vyřeším....

> stav alkoholik nezmenim. Vylecit se to neda, lecit ano, tak se lecim.

Ano, opět souhlasím, pokud jsem alkoholik, tento stav nezměním... Ale můžu se stát vyléčeným alkoholikem, o to nám asi jde, ale mnohdy se nedaří... Ale tady se mnou asi nebudeš souhlasit

> vnitřní boj... je to takový našeptávač, ale dnes jsem si vyzkoušela, že i s tímto se dá pracovat... nalila jsem si víno, nenapila se a šla si raději zaběhat, byť jen 3 km.... je potřeba tu hlavu zapojit jinak a ona v konečném důsledku bude vděčná ..

> Ja to nechapu jako boj. Ja pozoruji sam sebe.

Dnes jsem to asi pochopila... když přijde chuť, je jen potřeba odvést myšlenky jinam... např. tím sportem, jinou aktivitou....nebránit se tomu, prostě se zvednout a jít dělat cokoliv jiného, než sedět a těšit se na to, jak se napiju...

Miši, díky za Tvůj příspěvek

Tim prijetim je to ale vyresene, no ne?
Kdyz to nejde vylecit, tak nemuze byt vyleceny alkoholik.

Zara napsal:
Miši,

proč se tak bráníte slůvku "bojovat"? Furt lepší "bojovat" než nedělat nic.... S nemocí taky lidé bojují, i o lásku někdy bojují, se svými strachy bojují.... Nebo tím myslíš, že to má člověk přijmout? Já přijmula fakt, že jsem alkoholik, ale jak jinak to změnit? Ano, přestat pít, ale tomu se mé já brání, takže pak se jedná o vnitřní boj. Je to jako 2 osoby v jedné hlavě, ta jedná našeptává, napij se, uvolníš se a ta druhá říká, nepij, zítra budeš mít víc energie a bude Ti fajn. .

Zaro, pokusím se ti přiblížit, jak problém vnímám já. Bojovat za lepší život a pracovat na sobě je samozřejmě výborné. "Bojovat" se závislostí asi příliš nejde. Pomůže až smíření. Názorný příklad. Závislý před smířením: Ostatní pijí a já nemohu? Proč se mi to všechno stalo?! Chci být jako oni! Proč nemohu pít bez destruktivních následků??? (mrzutost, závist, smutek...). Závislý po smíření: Jsem svobodná rozumná bytost. Rozhodla jsem se pro lepší život a za tím si stojím. Ostatní pijí - ok - ať si dají. Já mám odpito víc než oni. Není, co závidět. Každý den není růžový, ale i tak si vážím své střízlivosti. Prostě normální život. Řádný, poctivý a upřímný.

Zdravím všechny po víkendu.

Každý jsme z jiného těsta a musím říci, že já si beru z každého příspěvku něco a dohromady si skládám svoji vlastní mozaiku.

V poslední době mi nejvíce rezonoval ten Michalův přístup. Prostě jsem se taky jedno ráno vzbudila a poprvé po 15 letech dokázala v klidu a míru 10 dnů nepít. Na nic jsem netlačila, prostě jsem si řekla, dnes se nenapiji. To bylo tak krásné těch 10 dnů. Pak selhání, dobrá, ale vím, že by to šlo ...

Hodně mi taky pomohlo čtení
několik let zpět. Například Gennův příspěvek o tom, jak už mu ten chlast nechutnal a stejně ho do sebe lil až do dna, já taky tolikrát držela v ruce lahev vodky a než jsem se napila, tak jsem zvracela z té nechutnosti a stejně flašku nakonec dopila.

Pak upřímné zpovědi kolegyň - léčebny atd. Četla jsem a četla denně a pak přišlo to super ráno. Když si to teď v hlavě přemítám, tak nejsilnější pocit ve dnech abstinence byl pocit svobody, to já rozhoduji o tom, zda se napiji či ne a o tom jaký bude další den, absťáky atd.

Úplně chápu, že pro někoho je abstinence bojová výzva, pro jiného spíše cesta poklidu a porozumění sebe sama. A proto jsem vděčná každému, kdo nasdílí své zkušenosti a tím pomáhá i ostatním. Vím, že dost i chatujete, ale pro mě to fakt není, děkuji za jakékoliv sdílení na fóru všem a taky pár dalším dušinkám na messengeru, však vy víte kdo.

Inka, .. protoze vse se dela lepe s klidnou hlavou, pokorou, prijetim. Sportovci .. muze to rvat na silu jak chce, nicit sve telo treninky do aleluja, ale stejne prohraje, pokud nebude mit srovnanou hlavu. U horolezcu se to projevuje asi na prvni pohled, napr.
Prece nic se vztekem a bojem nene nic dobreho. Otravuje to zivot lidem okolo a svym zpusobem je tim clovek zly sam na sebe - ze mam se sebou nejaky problem

MichalB napsal:
Inka, .. protoze vse se dela lepe s klidnou hlavou, pokorou, prijetim. )

Ano Míšo, klidná hlava je skvělým prvním krokem k mnoha činnostem.
Bez ní bych toho tolik nedokázala v životě, sportu, ve škole, v partnerství atd.
Akorát ten ALKOHOL mě dokáže úplně vyvést z míry, ale ne ON, to jsem JÁ, kdo mu to dovolí. Díky Michale, zase jsem o kousek v uvažování dál.

Inko13, nevim jestli je dlouha priprava k abstinenci k necemu.
Neuvazuj, nesepisuj, negoogli.
Zatni zuby a jdi do toho.
Aby jsi nebyla unavena jen z te pripravy, z toho rozbehu a vubec jsi se dostala ke skoku.

Eri, nemám pocit, že bych dělala dlouhou přípravu, jen si to prostě musí vše sednout, vím, že těch 10 dnů bylo právě o tom, nechala jsem vše plynout a jedno ráno jsem se prostě nenapila a bylo to.