Alkoholik

Inko,

jsi úžasná, 10 dní pro alkoholika je jako věčnost... Za mě 1 den je úspěch a pak jen děkovat za další takové ráno, kdy se člověk probudí s čistou hlavou. Moc Ti fandím a věřím, že vše zvládneš... A přesně, jak jsi psala, pokud člověk nemá možnost pít a ostatní kolem pijí, ne vždy to je hezký pohled.... Co pak musí prožívat Ti, co vidí pravidelně nás? Já stále sbírám sílu a odhodlaní přestat, nedaří se mi...

Káji,

jako bych četla své myšlenky. Něco se mi povedlo, je potřeba to oslavit, něco se pokazilo, je potřeba zapít žal.... A pořád dokola..... Přitom vím, že pití není řešení.... Mám tu tolik knih, které bych si ráda přečetla, tolik věcí, které bych chtěla dodělat a přes den na ně není čas... a když už by čas byl, večer, sáhnu po láhvi.... Byla jsem vždy aktivní a teď? Nedělám nic...

Edno,

netušila jsem, že nějaká taková nemoc existuje a přiznávám, musí to být peklo. Před šelestem nikam neutečeš, nevyspíš se z něj, nepotlačíš ho a nezastavíš.... Nemáš možnost rozhodovat o tom, co bude dál...... Psala jsi, že to trvalo 3 měs., jak jsi ten šelest nakonec porazila? A co bylo vlastně spouštěčem? A už máš klid? Zajímá mě to...

Káji,

procházela jsem svou historii tady a musím napsat, že před Tebou smekám, jak jsi tu dlouho. Jsi skvělá, že se snažíš a děláš vše proto, aby jsi svůj život změnila a pomohla nejen sobě, ale i ostatním, co sem zavítají.

Prošla jsem si pár starých příspěvků a našla zde část jednoho, který nyní trápí mě....

Tenkrát jsi mi psala.....
"Mimichodem, jsem si dnes říkala, že je super, že mě konečně přestává bolet pravá strana žeber. Myslela jsem si, že to je blokáda po úraze. prdlačky, játra to jsou, už se tam chudáci asi nevešly...."

Já se pokusila nedávno běhat, skončila jsem poté, co mě začalo bolet v okolí pravé strany žeber. Nejprve jsem si myslela, že jsem "to" přepálila, ale bolest trvala 3 dny. Pročítáním starých příspěvků mi došlo, že šlo pravděpodobně o játra....

Ahoj Zaro a všichni,

no, jsem tu až pár let , ale raději bych už psala z pozice toho, kdo to už konečně pochopil, zvládá to, je za ním vidět kus práce. Já to všechno vím, ale pořád se ještě snažím sama sebe přesvědčit, že to půjde kontrolovaně. Pořád si dávám nové a nové termíny, odkdy už konečně začnu naostro. Pak to jde pár dní a přijde ta odměňovací potřeba a je to v háji.
Snažím se odměňovat průběžně i jinak, ale prostě selžu. Večer dám sedmu až litřík vína, pár dní v tom jedu a pak to zase zkusím utnout, jako že to už bude ono. Zase pár dní.....a pořád dokola, jak u blbejch , klasický vzorec.
Ale jsem vděčná za ty dny "bez", aspoň to je posun, dřív jsem pila každý den.
A ono to takhle není jenom s alkoholem, takhle prostě fungují drogy a závislost na nich ( co jsem četla na facebooku v jedné skupince, kde lidé jedou v lecčem, funguje to stejně)
Držím moc palce a piš

Karolina, urcite. Lide take zacinaji hubnout, behat, chctit menit svuj zivot a zaciname stale dokola, hledame vymluvy, odsouvame, pokus, omyl, oprava .. Se musim vzdy od srdce zasmat, kdyz mi nekdo vypravi, jak ma rad svobodu a nezavislost. Takove kecy! Zadnou svobodu nemame, jsme ovlivnovani miliardami bunek a ty maji ruzne potreby od jidla pres lidske vztay az napr. po spanek a nerozoduji se svobodne, zda cci jit nebo nechci jit na wc/totaletu. Jedina svobodna vule je v tom, ze se muzme rozhhodnout jake rozodnotu v dane situaci zaujmeme.

Ahoj Karolíno,
vím, že říkáš - píšeš, že Tě kritika sráží. Nechci být rýpavá, ale jsi tu už nějaký ten pátek. A jedeš furt ve stejných kolejích. A furt to nevychází.
Není čas zkusit to nějak jinak?
Třeba s terapeutkou nebo s AA.
Jedeš furt dokolečka, furt stejně, podle mě furt špatně.
Přirovnala bych to k tomu, že neustále zkoušíš, i když víš, že tak to nepůjde, upíct chleba bez kvasnic.
Co kdyby to fakt někdy vyšlo. Ale bez těch kvasnic to fakt nejde.
A u Tebe bez nějaký změny to taky nikam nevede.
Promiň

Zara napsal:

Mám tu tolik knih, které bych si ráda přečetla, tolik věcí, které bych chtěla dodělat a přes den na ně není čas... a když už by čas byl, večer, sáhnu po láhvi.... Byla jsem vždy aktivní a teď? Nedělám nic...

To je přesně ono, bývala jsem kdysi aktivní a teď jen něco načnu a nedokončím. Těším se z práce až večer budu číst, běhat cokoliv a ne vždy to dotáhnu do konce. Tohle všechno nám alkohol bere, obírá nás o čas a ten máme vyměřený. 15 let mi vzal, zpátky už to nevezmu, ale budu se snažit aby mi nevzal dalších 15 či více.

Ono to snazeni se je takove delani neceho na pul. Proste jit a udelat to, co clovek chce. Snazim se prestat pit a prestal jsem pit. To je rozdil .

Erika, pokud je kritika psana a brana jako vecna krtika, nikoliv ta, ktera ma druheho srazit, urazit, pak je prece vse v poradku a dotycne/dotycnemu to naopak muze pomoci sundat ruzove bryle a podivat se pravde do oci.

Michale,
snad jo.