Alkoholik

no vsak uvidime, treba andrea opravdu potrebuje spadnout az na dno, je to smutne, ale velmi poucne, ta vlastni zaslepenost a neochota videt realitu, ona se urcite jeste ozve, i kdyz asi litovani se nedocka...to je asi taky jeden typ alkoholiku, ja chudinka a cely svet proti mne, ach jo...co rict, palce drzim andreo at se vzpamatujete, je to na vas

aspoň kvuli těm dětem!!!!!!!

To je pravda Movo,nejdřív člověk musí moc chtít a je to na něm.Andrea38 asi má motivaci dost velkou(děti),ale podporu žádnou.Nevím no.

je to takový blbý "o ní bez ní"
ale jak by podle tebe měla ta podpora u ní vypadat? když už všechny zklamala a vlastně už jí jenom doma tolerujou...
podporu si musí najít v sobě, nebo v doktorovi.

Víš já si pročítala ten první její příspěvek,teda jestli byl první.Ona nenapsala jestli její muž byl takový odtažitý už před tím než začala pít.Tak mě napadlo,že je na něm dost závislá a místo aby se o něj poprala,nebo v opačném případě ho poslala kamsi....tak raději pije a ničí se.Vyznívá mi to tak.

Zatím jsem četla jen první příspěvek, a to je jich hodně.Nemyslela jsem to zle, víte ,takováhle věc vás nenechá jen tak, jsem naštvaná na celý svět, ale sama ne sebe taky.Kopu kolem sebe, protože hledám viníky, kteří za to můžou, ale žádní nejsou, Kromě mě. Nelituju se,- ne přiznávám, že lituju, už budu upřímná, každý-á z vás ví, že jste to vždy chtěli na někoho svalit, kdo za to může.Vím, že jsem to já, ale člověk to slyšet nechce.Nechce uvěřit, že je na dně, má vztek, když mu napíšete pravdu. Protože nejste příbuzní, nejednáte s ostatními v rukavičkách.Naštěstí.Vzalo mě to, co jste dopoledne napsali, pak jsem musela ještě pracovat, ale stejně jsem na to myslela.Nedokážu si přiznat pravdu, protože to pořád doma i v práci nějak prochází....Ale sama vím, že jsem byla dřív jiná.Omlouvám se znovu všem, kteří můj stav řeší, protože si kvůli jedné nepřiznané alkohohličce berou svůj drahocenný čas, který by mohli věnovat něčemu jinému.
Stejně napíšu , že se léčení bojím.To mi nikdo nevezme.Ale také vím, že nic jiného mi nepomůže.Děkuju

Souhlasí, moje mínus.

Andrejko38,já vím jak je to všechno těžké taky se s tím peru.A když jsem si vážně uvědomila,že mám problém s pitím říkala jsem si to samé co ty.Že to není možné,všichni okolo pijí a je to normální,ale u mě to bylo jiné.Na nic jiného jsem nemyslela.A taky ti řeknu,že jsem taky pěkná posera.Jít k doktorovi,nastoupit do léčebny,to nikdy.Ale jak jsem o tom přemýšlela,tak jsem si řekla zkusím to nejdříve sama a pak se uvidí.A tak jsem udělala a zatím se držím.Ale manželovi jsem řekla na rovinu,jestli to nezvládnu nechám se zavřít do léčebny.Nechci být do konce života nalitá,odpudivá,smradlavá a hnusná.Což by se mi asi brzy stalo kdybych nepřestala.Ale chtěla jsem,a moc a nic mě nezastavilo.Ani ty absťáky při nichž jsem si myslela,že je to můj konec.Zkus to,každý se bojí,a uvidíš jak se zase budeš mít ráda a budeš na sebe pyšná.

to je nejupřímnjěší co jsi kdy napsala!
jsi na dobré cestě

Movo nevím jestli ta odpověď byla určená mě,ale jestli ano,tak děkuji.