Alkoholik

ŽILA JSEM POCTIVĚ.

A máš z toho radost, nebo tě to štve.

Víš ani nevím,nějak jsem to přijala.Ale díky minulosti se cítím bohatá na své zkušenosti,které jsem učinila.Které sice bolely ale jsou k nezaplacení.

Člověk musí přijmout minulost, co mu jiného zbývá. Přesně tak, i zkušenosti, které bolely jsou k nezaplacení. Když už nic jiného, dávají alespoň člověku signál, kudy cesta nevede. A to je důležité.

Celý život je vlastně škola,pořád je co učit se,zkoušky na ostro.Ty na nás čekají s každým rozhodnutím.Je o pokušení,které odvede od cesty,kterou se kdo vydal.Je svodu- na úkor vlastního svědomí.Je o podlehnutí a tím i přiznání.Nebo o vítězství nad sebou?Je o pokoře,víře a naději.Stejně jako o zklamání,které má každého někam posunout,stejně jako naše vlastní bolest.Je o vztazích,přátelství a lásce.Stejně jako o nenávisti,která nás zabíjí.Celý život,každá událost mne měla něčemu naučit,něco dát-jen to najít.

Máš pravdu, celý život je škola života... a když už člověk jakž-takž zmoudří, je vyškolen, obvykle je na konci a pak následuje jen smrt. Paradox života. Když člověk zakládá rodinu, začíná žít, měl by být nejmoudřejší. Opak je pravdou. Ono vlastně, kdyby hned od samého začátku byl obdařen moudrostí, zkušenostmi které získá později, nikdy by třeba nenašel partnera. Příroda to tak chce, aby v mládí vítězily hormony nad rozumem.
Pokoru ano, tu by měl člověk v sobě cítit. Nemusí být rovnou věřící, ale měl by být pokorným, neboť neví dne ani hodiny...
Nějakou mimořádnou touhu vítězit sám nad sebou necítím, existují totiž i Pyrrhova vítězství. Ale vlastně, teď tak trochu vítězím, zhubl jsem už asi osm kilo, ale jako boj to nevnímám.
Pokud jde o nenávist, to je normální lidský cit. Stejně jako láska. Źe by člověk neměl nenávidět, měl by odpouštět... ono se to lehko řekne. Člověk je bytost nedokonalá, a odpouštět umí jen Bůh. Každopádně spouhlasím, že dlouhodobě se utápět nenávistí, která člověka ničí je nesmysl.

Fakt nevím, proč vy dva si nepíšete soukromě, myslíte se, že vaše úžasné diskuze zajímají ostatní alkoholiky?

Třeba jo. Chápeš, mlčící většina.

Tady to vypadá na velkou LOVE a to je hezký přeci...Fandím!

Přeji jim lásku, ale fakt to na tuto diskuzi nepatří.Už tak je tu málo místa.