Alkoholik

Danny.Asi ještě musí spadnout mnohem níž.Neuvědomuje si svoji psychickou(duševní )stránku.Jen tu fyzickou,která mu brání.A to je moc málo na to,aby se mohl odrazit.Každopádně ví,kam se má obrátit,když bude nejhůř-o léčebně se na detoxu hovoří velice často!

Jano,
děkuji za vaši reakci, z příspěvků na tomto fóru jsem si poskládala váš příběh a máte můj respekt i obdiv za to, že čelíte problémům, že je řešíte.Ale bohužel bratr je na dně, on je snad s prominutím "vygumovaný" , mele si jen své argumenty, proč se nechce léčit, nikde, v žádném typu zařízení!Chápu, že každý typ léčby mu nesedí, ale odmítá naprosto vše. Přišel o partnerku, syna, práci.Ted´ po detoxu se snad snaží nepít, ale jinak to je až do narkotizace.
Vám začne po novém roce nová životní etapa, tak vám přeju hodně sil a odhodlání v léčbě, vy to zvládnete, protože jste motivována!
Danny

Danny děkuji.Jenže já si sáhla na dno.Váš bratr ztratil hodně.Pije o život.Rozumím tomu.Má strach,že nic z toho co ztratil se nevrátí-tím ztratil motivaci a hodně toho rozumného mu přebíjí pití.Ono to tak doopravdy není.Neztratil nic.Jakmile by se mu podařilo přestat pít?Začne se mu všechno pomalinku vracet včetně zdravého rozumu.Pokuste se změnit směr.5ekněte mu,že vám na něm záleží,jak se trápíte a proč se trápíte.Nemá cenu s ním hovořit,když má vypité.Alkoholik je přístupný jen ve chvílích,kdy střízliví,kdy má absťáky,kdy je mu nejhůř.Počkejte jen na takové stavy a v nich ho nešetřete.Ještě nezažil nebo si neuvědomuje svoje psychické utrpení,které je mnohem silnější a větší,než fyzické následky pití.Pomozte mu tam trochu.Nebojte se.On si nic neudělá.Nastavíte mu tím dno vy sama.Každý alkoholik má své dno někde jinde,ale musí je pocítit,aby se měl od čeho odrazit směrem k životu.

Danny, nějakou dobu jsem tady nebyla.
Já vím, že jsi mu určitě už mluvila 1000x do duše a zkoušela i s mamkou všechno možné i nemožné. Určitě jsi se s ním snažila mluvit za střízliva, i když těch chvil asi už moc není, a když tak je určitě nepříjemný a bez nálady, a taky určitě jsi mu říkala i to, co ti tady radí, ať ho podržíš psychicky, že ho máš ráda a záleží ti na něm atd. Teď ale už nebudu mluvit o něm, ale k tobě a tvé matce. Pokud to s ním nejde nijak,nesmíte zapomenout , že máte taky svůj život, a snaž se to vysvětlit i mamce, sama vím, že i pro mě nejhorší je, když vidím jak rodiče tím trpí a vše se jen točí kolem bráchy. Ale i já nechci dopustit, aby on zničil rodiče a tím pádem i mne, a já pak už nebudu moct v životě založit svou vlastní....

Sama nevím jak to vše dopadne, brácha je náladový, je úplně jiný než kdysi, vlastně už ani nevím o čem se s ním mám bavit, vše cokoli řeknu, tak jen stroze odpoví, jak z jiného světa. Takže sice nepije, ale růžové to není, a jestli nenajde nějakou motivaci , tak do toho možná spadne znovu.
Je to prostě v něm a já má jen strach, že se o něho budeme starat do smrti.

Měj hodně síly a hlavně dělej věci, které ti tu sílu dávají, aby jsi zas mohla čelit těmto obtížím.
Nejvíce mě štvě ten fakt, že my v uvozovkách nevinní, jsme smutní a musíme řešit problémy za ně.Kdyby to alespoň k něčemu bylo...

Market

Markéto,
moc děkuji, vše je ale jinak než jsem si myslela. Brácha je pár dní doma z detoxu, když jsem tam byla, byl úplně na mol, neartikuloval,promočená postel, hrůza. Čekala jsem, že bude abstinovat jako minule, kdy to vydržel asi 10 dní, nic, nic.Je to bezmoc, totální bezmoc, snad se mi podaří zastihnout ho v mírnější opilosti a zkusím znovu a znovu do něj mluvit, ale léčbu on odmítá. Sám to nedá, ani náhodou, musel by přijít zázrak.
Píšeš, že mám myslet na svůj život, ok, ale pro mě jsou v životě nejdůležitější vztahy s druhými, takže se můj život teď taky pěkně otřásá, i když si říkám, že je to jeho problém, že nemůžu žít životy druhých, atp.
Mrzí mě, že tvůj brácha je tak, jak na tom je, ale má ještě vše před sebou,ne?
Tak přeju vše dobré
Danny

a jak je vůbec tvůj brácha starý? Ten můj má 26 let. Tak snad dostane nějaký nový impuls v životě.
Právě , že chápu, že jeho problémy jsou i problémy tvými, a je to hrozný pocit vidět v takovém stavu někoho, koho známe od malička a máme rádi, proto ti nic nezbývá než být silná, jinak si taky můžeš jít jednu hodit z toho všeho.

Já tomu opravdu nerozumím, proč tohle někdo tak dělá, když ví, že mu rodina říká a prosí ho o to, aby se šel léčit.

Nezapomínejte na sebe a své vlastní životy,které vedete.Nenechejte se vlákat do léčky zvaná SPOLUZÁVISLOST-NIKOMU TO NEPOMŮŽE A VÁS TO VYČERPÁ,STEJNĚ JAKO VAŠE BRÁŠKY VYČERPÁVÁ JEJICH VLASTNÍ PITÍ.Ono je umění včas vycouvat a vzdát jakoukoliv naději.

Ahoj pokud si tvuj bratr neuvedomi,ze je alkoholik,nic nezmuzete-to vis.Mozna uz si neco uvnitr prizna-sam sobe,ale vam ne,mozna,ze to netusi ani on.Clovek,ktery pije ma zkreslene vnimani a casto mu vubec nedochazi,jak nevhodne,trapne,agresivne apod se chova.Me osobne treba pomohlo si uvedomit,ze mam problem,kdyz me manzel natocil na kameru,kdyz sem byla opila.Presto,ze vetsina "filmu" byla jeste ve chvilich,kdy jsem si vse pamatovala,az strizlivyma ocima jsem byla schopna pozdeji videt jak se nemozne chovam a co si se mnou musel ty roky uzivat.Dnes se da nahrat na mobil.Za pokus to stoji,az bude hodne pod parou,ani mozna nezaregistruje,ze ho natacis a kdyz se ti podari zachytit opravdu neco drsnyho,mozna se mu pootevrou oci az se na to podiva strizlivy.To je jen muj takovy napad,nezarucuju,ze to bude fungovat,ale mozna to za pokus stoji. Nebo můžeš vyhledat odbornou pomoct. Třeba na téhle stránce

Alčo,
dík za radu, moc si cením toho, jací tady jsou fajn lidé, snaží se poradit, protože si tím sami prošli. A hlavně pro mne je důležité o tom komunikovat, což v reálném životě nemůžu, resp. s minimem lidí, tady čtu víc názorů.
No, s tím natáčením je to taky těžké. On se zpije do stavu znarkotizování se, takže vpodstatě je "jen" ztuhlý nebo jak to nazvat, mockrát jsme měli obavy, že je v bezvědomí. No, to, že má problém, mi vždy odkýve, že to ví, vlastně už mi odkýve vše, ale jinak to k ničemu nevede, odmítá léčbu. Já jsem užpřešla ze stavu empatie k němu do fáze vzteku a zlosti na jeho sebestřednost a egoismus. Pro mě je štěstí, že s ním nebydlím, bydlí s matkou, ta to opravdu má v přímém přenosu. Já jí nemůžu vnucovat, co bych dělala já, ale řešila bych to už dřív a radikálněji.Neodsuzuji, že je někdo alkoholik, vůbec ne, ale to, že s tím nechce nic dělat. Moc tady obdivuju všechny, co abstinují, chodili nebo chodí na AA, jsou to lidé, kteří řešili vážný existenciální problém a o to víc jsou lidmi, jsou bohatší o tu skutečnost, že museli v sobě přijmout i nezdravou část své osobnosti.
Tak ještě jednou díky
Danny

Danny a Markéto - mne k tomu napadá jediné, nejste zodpovědné za štěstí svých bratrů. Kde se to v nás, ženách, bere, ten pocit, že jsme zodpovědné za štěstí svých mužů - bratrů, manželů, druhů, otců? Danny, zatím bratr ví, že vás má a že se o vás může opřít, někdy pomůže toho druhého prostě hodit přes palubu, třeba jen proto, že už není síla. Kamarádky dcera se dostala z drog, protože ji kamarádka v zoufalství vyhodila z domu a pod mostem ve stanu se její dceři nelíbilo, tak prostě po mnoha letech brát přestala. Od té doby je čistá a je to už hodně let zpátky. Připadá mi vůči vám nefér, utápět a ničit svůj život v bratrově sebedestrukci. Nejste zodpovědná za jeho nemoc a její léčbu - kdyby umíral na rakovinu, cítila byste stejnou zodpovědnost za to, že ji dostal a že se odmítá léčit? Pokud ještě zvažujete nějakou možnost, napadá mě jedině návrh na zbavení svéprávnosti, ten by v jeho případě mohl mít šanci na úspěch, pak by se mohl léčit i nedobrovolně. Držím vám palce a dejte vědět, jak se držíte!!