Alkoholik

No uvažuju...spíš si ani netroufám odhadnout, jak to bude, protože se rozcházíme pořád. Vždycky udělá nějakej průser a vytočí mě k nepříčetnosti. Jako například,když jsem byla nemocná a on se odmítnul o mě starat s tím, že "dnes se mu nechce" , a spousta dalších pikatních situací. Ale zas jsou chvíle, kdy je to super a to úplně nejvíc, co to kdy s někým bylo. Taková Itálie...on jinak nemá problém mi s něcím pomoct, něco udělat nebo tak. Ale cca jednou za 2 týdny udělá něco, že mám regulérní chuť ho zabít. Po tom výstupu včera jsem byla doma a radši jsem nechala propadnout lístky do divadla, protože jsem byla zelená vzteky. Jinak teď mu to vydrželo asi nejdýl, kdy byl po tom dočasnym odstavení milionovej přítel. Nechápu, jak to mohl takhle zkazit během jednoho dne...no vždycky začnu doufat, když se chová dobře, že už to tak vydrží...a nevydrží to nikdy. Akorát teď si nejsem jistá, jestli je teda problém s chlastem nebo s tím, že je sobec. Pravdou je, že většinou ty naše rozpory přicházejí zrovna ve chvíli, kdy se napije a něco provede a kdyby nepil, bylo by to stopro o dost lepší...

Danny, nemůžu najít tvoje starší příspěvky, ale zkusím to. Píšeš, že od zhýralých dál...já mám ovšem taky leccos za sebou, takže se snažím být tolerantní. Už vím, že s alkoholem nejsme velcí kamarádi, takže se snažím si ho držet od těla, jinak bych na tom byla podobně jako on. I když já jsem si v těch dobách vlastně vždycky uvědomovala, co všechno mi alkohol bere, jak mi to zasahuje do vztahů a že mi to celkově nepřináší nic dobrýho, což on tuhle reflexi zatím nemá, jenom v těch hodně slabých chvilkách a to pak stejně řekne, že ví, že má problém s alkoholem, ale nehodlá s tím nic dělat... ale stejně nechci být ta, která káže a má sama máslo na hlavě, jestli tomu rozumíš...

víš co peti..utíkej.dokud je čas

Na to musí přijít Petra sama, ví dobře, jaký má s ním život, zatím ho omlouvá.

Tak beriem späť - nie je to sebec a idiot, ale iba idiot.

Spraviť takúto pi.čovinu (zrušiť program s partnerkou, miesto toho ísť s kamošom po baroch a do bordelu) a ešte sa tým chváliť partnerke...no comment.

Petro,
je fajn, že si přítel uvědomuje, že má problémy s alkoholem, to je důležité si to přiznat. Tolerantní můžeme být do té doby, pokud se ve vztahu cítíme fajn, pokud to neohrožuje naši sebeúctu. Sama píšeš, že sice je ti s ním dobře a pak zase pochybuješ, musíš sama vědět nejlíp, co chceš nebo nechceš.Držím ti moc palce, třeba si přítel uvědomí, že se nechová nejlíp, nevím.Každý má hranice toho, co snáší od partnera někde jinde.Měj se super,
Danny

Ahoj. Nechcem sa robit můdry,ale to čo píšeš, jednoznačne potvrdzuje, že tvoj priatel je alkohlik a stále viac ho táto strašná choroba opanuje. Po matke nezdedil len tažké odbúravanie alkoholu, ale aj dispozície na závislost, takže si nerob žiadne nádeje, že to je niečo lahšie, alebo že pije z důvodu, že ho práca nebaví. On svoju závislsot neuznává, pretože pije aj jeho okolie, jeho kamaráti a takto mu to zatial vyhovuje. Ešte je mladý a znesie toho vela, ale jeho stavy sa budú rapídne zhoršovat, až sa bud upije, alebo prestane úplne, ako jeho matka. je to krutá pravda. Ty ale chceš radu pre seba. Neviem, ako ti na nom záleží, či dokážeš strpeit stále viac konfliktov a možno aj násilie, alebo ho postavíš pred ultimátum, bud prestane úplne, alebo sa rozídete. Zrejme to nebude jednoduché, ale ty nemáš inú volbu. Pre teba je rozchod riešením, pre neho je rozhod vážne varovnie. Ked mu stojíš za to, tak sa pokúsi prestat, alebo liečit, ked nie, je pre teba lepšie ked sa pri nom nezničíš aj ty, prípadne kvoli starostiam tiež začneš chorobne pit. Ja som sa do liečebne dokopal vo veku 28, vyšlo to a aj ja som si myslel, že bez ptia nedokážem žit. Dá sa to , ked je správna motivácia a človek má aj iné ciele nielen prechlastat celý víkend. Vela štastie praje Stefan

souhlasím a plně se podepisuju za Štefanova slova.Mám na věc naprosto stejný názor.Je zbytečné ničit sama sebe.Stačí,když se ničí on sám.On si to díky svému pití ovšem nepřipouští.Jeho pití mu to ani nedovolí.

Ahoj. Ešte ma napadlo, že keby si sa rozhodla zastavit ho na šikmej ploche, porad sa s jeho mamkou, táto pozná problematiku alkohlizmu možno, spolu sa vám podarí vymysliet niečo, ako zaposobit na priatela. Ale žiadne obmedzené pitie nebude riešením, aj ked to bude slubovat, lebo toto už nezvládne. Takže jedine ultimátum, bud, alebo...

Stefane, tohle je úplně mimo moje schopnosti, jeho matka má generálský komplex a prakticky se s ní jako s člověkem vůbec nedá vyjít (pokud nemáš stejný názor jako ona). Aktuálně jsme s přítelem v kontaktu pouze přes telefon, máme se vidět někdy po Vánocích. Pomalu se začínám smiřovat s tím, že to prostě do budoucna nepůjde...on rozhodně pít nepřestane a navíc to není jediná věc, co mi v tom vztahu vadí. Psycholožka mi řekla, že někteří lidé to tak mají, tu sníženou schopnost vnímat lidi okolo a že to následně může alkohol ještě prohloubit, že se to často vyskytuje u lidí, co mají problém s pitím. Fakt je ten, že když moje známá (tohoto času abstinující alkoholička, která ležela kvůli kolapsu ledvin z chlastu skoro rok v nemocnici) zahlásila na druhou známou, která trpí ekzémem, že "se diví, že se na fotoléčbu ekzematiků v tomhle státě ještě najdou peníze", málem jsem spadla ze řidle. a přitom ona není špatný člověk. přítel taky není špatný člověk, ale má svoje chvilky, kdy je fakt na zabití a já asi nedokážu fungovat ve vztahu, kde budu pořád na trní, kdy zase něco provede. je to vždycky jen otázka času, jak dlouho vydrží fungovat normálně než mu to zase ujede...no nevím no. ani mi teď nevadí, že ho nevidím a nemusím se tím zabývat