Alkoholik

Moc díky. Bojovala jsem s tím,že ji nechám napospas osudu,ale musím ji nechat, ať začne se svým životem dělat něco ona sama.

to je dobré rozhodnutí. musíte myslet na sebe, manžela a své dítě, máma na vás visí a saje z vás jak pijavice, co to dá. bohužel je to dáno tou nemocí, to k tomu patří. moc držím palce a držte se!

Díky moc!

Moje matka je alkoholička již řadu let,ale postupně se to zhoršuje. Dříve se opíjela alespoň s kamarádkou,později už začala pít sama po večerech a teď se stává že je opilá už v poledne. není to denně,ale je to i několikkrát v týdnu.
Je v důchodu takže ji nic neomezuje.
Nejhorší je že žijeme v jednom domě a vidí to i moje děti-které se za ni stydí před svými kamarády.
Navíc se z ní stává zlý člověk. Navenek se tváří jako by nic a přitom věčně pomlouvá a lže-špiní mě i mého partnera svýmy smyšlenými pomluvami.
Nechápu proč je tak zlá. Nikdo jí neublížil a dokonce jí nikdo ani přímo nevyčítá její alkoholické dýchánky...kdy kolikkrát neumí ani stát na nohou-vypadá jako trosko v těchto stavech.
Já to psychicky snáším velmi špatně. Největším zlem je její telefonování když je opilá...
Telefonuje svým "kamarádkám" a stěžuje si jak se má špatně...
Přitom se o ni staráme jako kdyby byla nemocná...ač je zcela zdráva. Vařím,peru i žehlím i pro ni... Nedělá téměř nic...
O zahradu se starám výhradně já,o dům můj partner...
Matka jen ráno zajde do obchodu-kde si postěžuje jak se má u nás špatně...to už je její sport a koníček.
Pak příjde s dvoulitrovým vínem v tašce a ulehne k televizi a popíjí(né denně-ale často)...
Jak navařím tak příjde poobědvat pak položí talíř do umyvadla a jde... Já umyju nádobí,poklidím... Prostě služka.
Nečekám vděk-na to si opravdu nepotrpím. Ale zničuje mě to jak si vezme telefon a tak nahlas že to je slyšet i u sousedů si stěžuje na všechno. Vymýšlí si jak neví kam dříve skočit a jak se k ní špatně chováme. Není v tom ani kousek pravdy. PROČ TO DĚLÁ? PROČ JE TAK ZLÁ? PROČ LŽE A ŠPINÍ NÁS?
Jsem z ní už fakt psychicky na dně...
Na léčení jí nedostanem. A ta její nenávist vůči nám...ta se asi stejně léčit nedá...
Kdybych měla prostředky na jiné bydlení tak bych se odstěhovala i přesto že tento dům jsme opravili a investovali do něj veškeré finance a spláceíme ještě dodnes úvěr...
Ale opravdu si neumím představit že toto budeme snášet. Je to měsíc co měsíc horší...

Heleno,

podle toho co popisujete, tak bych si to tipnul na nějakou alkoholovou psychózu.
Přeji pevné nervy.
Petr

Děkuji
Snad to nějak vyřešíme... Ale bohužel nevím kdy.

Četla sem váš příběh a je mi z něj špatně, stejně jako z mé mámy! Taky se pořád ptám, proč je taková, proč neustále lže, co sem ji udělala? Má 9-měsíční vnučku,ale raději si koupí chlast a cigára, než malá maličkost. A nesnáším, když mi telefonuje, mumlá, že ji nerozumím a tvrdí mi, že je špatný signál. Už sem ji řekal, že až bude volat příště, v tomto stavu, položím to. Nemám ani potřebu se s ní vídat, protože ji nevěřím ani slovo a to, když je opilá, se mi hnusí. Přitom jsme bývaly nejlepší kamarádky Na léčení taky nepůjde, protože ona přece problém nemá!

No ona problém určitě nemá... Ten mají jen všichni okolo...
A přesně -máte pravdu. Ani malé dítě v rodině neprobudí v alkoholikovi svědomí...i kdyby to vaše malé nemělo plíny-tak vždycky budou důležitější cigára a víno v plastu. A ještě si postěžuje chudinka jak se má špatně.
Máte alespoň tu výhodu že jí nemáte denně na očích...
To už je pak opravdu psychický teror...

Ona už je natolik nemocná, že nevnímá nic, jen své potřeby-alkohol, cigarety.

Nejhorší na tom je, že tahle nemoc se dá léčit jen když si ten nemocný člověk uvědomí, že je nemocný. A to kolikrát může být taky pozdě...