Alkoholik

Nemusí to tak být..někdo má deprese a proto pije, někdo pije a způsobil si deprese..Je velice těžké toto rozlišit, co bylo dřív, vejce nebo slepice?

Závislost je slabost, možná jsem dnes nemocná, ale před tím jsem byla jen bloňdatá hromada sraček, co se nedokázala vypořádat jediným problémem a začala ho zapíjet. Včera jsem mu to řekla, rozsypala jsem se v posteli, brečela a zahrnula ho výčitkami. Ani nevím, jak to pobral, je mi ho srašně líto a nevím, zda máme vůbec ještě šanci. Cítím se, jako by mě přejel náklaďák. Tak hezký den

Ber to tak, jak to je.Nyní se soustřed na abstinenci
A pamatuj, pokud má někdo diagnozu alkoholismus (nemoc - "těžkou alergii na alkohol, projevující se bohužel dosti specifickým průběhem,F10x) existují pouze 2 léky jak z toho ven

1) abstinece (léčebna,ambulance,AA,A-kluby jsou pouze prostředyky jak abstinence dosáhnout,neléčí nemoc)

2) upít se k smrti

pozn.(I zde jsou lidi, kteří potvrzují, že nepít a žít štastně jde viz.Líba,Karel,Mirek atd....)

Jinka znát cestu abstinence je jedna věc, jít po té cestě je věc druhá

Hezký začátek týdne nám všem

Můj úžasný manžel mi napsal, že se nemusím ničeho bát, že to spolu zvládneme. Ve čtvrtek jdu do poradny a věřím, že budu zase v pořádku. Ulevilo se mi, ach jo, díky za popostrčení . . .

No vidíš.Strach má velké oči.Už na to nejsi sama.Už jste na to oba a my ostatní na tomto foru.Držím palce.Ted´mu můžeš nabídnout tyto stránky,aby věděl o co kráčí.A požádej ho,aby šel k doktorivi s tebou.Držím palce.

Včera jsem přišla do prázdného bytu, muž byl v práci a děti s dědou venku. Za hodinu mě chytla příšerná deprese, že jsem i zvracela. Horko těžko jsem večer obstarala děti a pak si nalila lampu rumu, protože jsem si nekoupila, v dobré víře, víno. Od kdy já piju tvrdý? Večer jsem manžela zahrnula výčitkami za minulost. Dnes odjel, chce být sám a mě čeká noc o samotě, nebudu mít doma ani děti a nevím, jak to zvládnu. Zítra jdu konečně do poradny, nechám si napsat antidepresiva a pustím se do boje

Petro na svý stavy by jsi neměla vůbec pít.Nic tím nevyřešíš.Myslím,že už jsi překročila varovnou fázi a dostala jsi se do fáze rozhodné.Nepiješ z požitku,ale alkohol už potřebuje tvé tělo i psychika.Odvykační stavy přejdou pokud se na ně nenapiješ.Promluv si s lékařem.Může ti nasadit léky,které ti pomůžou odvykačku zvládnout mnohem líp.Ovšem počítej s tím,že alkohol na ně pít nesmíš.To by ti mohlo z počátku pomoct.Tím,že nemáš svoji dávku alkoholu jednáš podrážděně,jsi protivná,nervozní,neklidná.Je to normální odvykací stav.I toto odezní,když se nenapiješ opět.Všechno se časem urovná.Hledej k sobě přístup založený na lásce.Uč se mít ráda.Přece když se mám ráda,tak se nebudu zabíjet chlastem.Uč se poděkovat za každou zvládnutou situaci bez napití.Uvidíš,že to zvládneš jako ostatní.Budu na tebe myslet.Drž se!Mám tě ráda!

Jano, děkuji ti za tvá hřejivá slova. Připadám si jako vyvrhel, zklamala jsem muže, který si mě nedávno vzal jako skvělou ženu, matku a i manažerku, co vše zvládne. Nejsem už schopná, psát rozumně, brečím, jsem mimo. Prosím, napíšu zítra, co v té poradně, děkuji moc, moc.

Všichni alkoholici takto zpočátku trpí.Je to sebelítost a nejhorší jed stejně jako pýcha.V sebelítosti se zarochníš,upiješ se.Nic tím nevyřešíš.Ber to tak,že se už stalo.Jsi stejně nemocná jako my všichni ostatní.Jen se nám nelíbí slovo alkoholik.Bráníme se tomu zuby nehty,stydíme se za to,obvińujeme se za to!Je to zbytečné a navíc důvod jako hrom se upít k smrti.Jednodužší je to přijmout jako hotovou věc a začít jednat!Uvidíš,že to zvládneš,stejně jako mnoho dalších.

Petra, drž sa, povedz si, že nie si jediná, ktorá to nemá ľahké...sú ľudia, ktorým umreli deti a nechlastajú, tak musíme s tým bojovať, nič iné sa nedá robiť...