Alkoholik

To z tebe dělat chlast, ale lili jsme si ho sami, dobrovolně do krku.Fuj, doufejme, že už nikdy!!!nebudeme s ním kamarádi.

Když ale ten chlast číhá všude, stačí aby byl člověk alkoholik trochu psychicky oslabený a je v nebezpečí. To mám žít celý život ve strachu z alko? No asi jo. Já osobně si to musím stále uvědomovat, myslet na to, vykřičníky, bacha bacha ! Jsou dny, kdy mi je z toho pěkně ouvej.

Časem to přejde, budeš vědět, že nesmíš pít, pak už nebudeš chtít pít a nic ti ten alkohol nebude říkat, přestane tě zajímat.Je potřeba se smířit s tím, že ty flašky jsou a budou všude, no a?

Bohužel ještě zatím tak dalece nejsem, jsou dny jsem v klidu, vyrovnaná, pak dny kdy neskutečně bojuji, snad jak říkáš, časem to bude slábnout a zbyde jen pohoda klídek na duši.

Určitě bude jen lépe, stoprocentně.Proto je ta abstinence těžká, ze začátku jistě.Hned nemůže být dobře, to by bylo recidiv!!!O to víc si pak vážíme střízlivosti, propíjeli jsme se dlouho do těch našich alkoholických stavů, a nemůžeme teda hned mít vše ok.Jen vydržet, stojí to za to.Já nikdy nezapomenu na ty těžké začátky, a je to dobře, aspoň mně ten chlast tak neláká.

Tak nadále pokračuji v mém kontrolovaném pití a zatím si myslím že to i vychází podle plánu. Nastolil jsem si kritéria která když nebudu splnovat tak nebudu pít (např: psychická pohoda, vyspalost, sytost, žádné stresové situace druhý den atd..)a také samozdřejmě max 2 x v týdnu a pouze pivo a to max 4 piva (takže komplet 8 piv max za víkend). Také uvidíme jak to dodržím....

To jsem sama zvědavá,k čemu se sám dostaneš.Věřím,že to ještě stihneš i upřímně zrekapitulovat.

Jestli jsi alkoholik, dlouho se ovládat neudržíš, taky jsem měla tisíc pokusů, až jsem to vzdala a přiznala si, že jediná cesta pro mě je a to pouze celoživotní abstinence. Držím palce.

No zadnej silnej alkoholik co by musel vypit par panaku po ranu aby vstal jsem nebyl ale byl jsem pomerne pravidelnym konzumentem piva (cca 4-5x tydne 3-7piv po dobu cca od 18 do 25) takze telo uz proste bylo navykle. Abstinenci jsem mel krutou to je fakt ale to tak u hladinkaru bejva. Ale do sracek jsem se opil max 2x za mesic. Tedka kdyz nad sebou mam strasaka ze si projdu opet tim peklem tak si dam majzla abych zas nebyl hladinkar.

Zkušenosti ostatních alkoholiků jsou, že první tři měsíce jsou nejhorší, než se člověk vylíže z nejhoršího. Proč jsem se jen musela tolikrát spálit, abych se přesvědčila, že pro mě je chlast tabu. Připadám si jak primitivka, že to ten mozek nedokázal pochopit dříve, mohlo se tolik bolesti a slz ušetřit. Kolik lidí jsem ztratila, ublížila, taky svému tělu, díky bohu, že ten můj andělíček se už na mě nevys...Taky se k němu modlím, aby mi odpustil a stál při mě, dal sílu přijmout to, co změnit nemohu, odvahu přijmout.... a moudrost...