Alkoholik

Jiříku, jsi dobře připravený, vydržíš tam, víš, jak Ti fandíme, i to Tě jistě zavazuje.Vidíš, nikdy se možná nepotkáme, přátele už jsme.Není to zázrak?Thomasi, na áčkách se nestyď, jdeš mezi své, jako domů, tam má každý alkoholik zázemí, ví, že tam má pochopení.To je ta síla, proč AA fungují.Začni dělat Kroky, ty pomůžou výborně.Tak hezký den všem.

Přeji všem dobré ráno a Jiříku, ještě se vracím k té Jihlavě.
Především, bych Vás opravdu ráda upozornila na fakt, že na oddělení jsou ženy. Já osobně za koedukaci nejsem, protože lidé pak často ztrácejí ten svůj vlastní důvod proč jsou v léčbě, za jakým účelem a místo toho, aby se věnovali sami sobě, svému znovuzrození , věnují se novému "partnerovi" a jsou přesvědčeni, že právě on je ten pravý, který jim rozumí...a následky bývají tragické.
Berte v potaz, že na oddělení jsou nejen alkoholičky, ale i narkomanky, které si svým nepříliš hygienickým způsobem aplikace drog přivodily Hepatitidu C, která se přenáší. Jak, si můžete zjistit na internetu.
Párování se zde děje dost často, vědí o tom všichni, ale nikdo s tím bohužel nic neudělá. Finance na oddělené pavilony nejsou.
Opravdu si dávejte pozor, byla jsem svědkem pár tragédií, kdy se muži zamilovali a vlivem těch prudkých emocí i následnému procitnutí, že to není na furt, ale jen na dobu určitou/léčebnou, zrecidivovali a dopadli zle.
Ženy pak opouštěly svoje rodiny a utíkaly s novým partnerem do "nového života", přišly logicky o děti, o partnera, který věřil v uzdravení a o možnost se do léčby vrátit. I když poznaly svůj velký omyl a začaly pít ve velkém stylu...
Emoce, jsou totiž velkým nebezpečím pro nás, závislé. Jak pijeme, emoce ztrácíme, jediné naše emoce, které nám zůstanou, je NEZVLADATELNÁ TOUHA po alkoholu, STRACH z nedostatku alkoholu a HRŮZA z absťáků.
Tím, jak člověk vystřízliví (a to určitě znáte sám), začnou se v něm ty pozitivní emoce probouzet. Čím déle pijeme, tím víc jsme nadšeni z těch pozitivních emocí. Probudí se v nás láska k lidem, radost ze všeho obyčejného, ze znovunabytého sebevědomí, tu radost přirovnáme až k pocitům absolutního štěstí. Ty návaly štěstí nás mohou převálcovat. Začnou se v nás probouzet lidské pudy a jedním ze základních lidských pudů je kromě hladu aj. i pud sexuální. A to je i ta jedna ze zkoušek Vaší osobní motivace.
Protože jestliže Vás pudy zcela pohltí, ten myslící člověk je v pozadí a zase je tu riziko recidivy.
Opravdu se věnujte ty tři měsíce jen sám sobě, žádné kamarádíčkování. Tři měsíce tvrdé práce na sobě, možností tam budete mít víc než dost a pak ten přechod do reálu bude snazší.
Budete mít možnost docházet do keramické dílny, kterou vede moje kamarádka (také Radka ) V té hlíně, kterou svýma rukama přetvoříte, se můžete najít. Kluci, kteří si mysleli, že jediným jejich talentem je správné držení půllitru, vytvářeli tak nádherné věci, že já sama, ač tvořím odnepaměti a jsem náročná v přijímání kvality, jsem si pár těch věciček od nich koupila a mám k těm výtvorům vřelý vztah.
Hned vedle oddělení je stáj s koňmi, kam můžete chodit i ve svém volném čase. Ta zvířata jsou tak moudrá a krásná, můžete jim říct všechno, co Vás trápí, oni to unesou a ještě Vás povozí..Já tam byla pečená vařená, nosila jsem jim jablka a sušený chléb. Jestliže máte z velkých zvířat přirozený strach, jsou tam prťaví poníci, ale na těch se nejezdí, ti se chovají a muchlají..
Jo,.. a jsou tam moc hodné a krásné sestřičky, které si s Vámi zahrají i pinec. Paní primářka je přísná, ale hodná, slušná a poctivá ve své práci. Jestliže budete k ní upřímný, pomůže Vám. Lékař je mladý teoretik, ale dobrý teoretik, a slušný teoretik, který pozná, když mu člověk lže a to ho naštve maximálně, to on prostě nesnáší - pak je nepříjemný. Paní doktorka je moc hodňoučká a mírná.
A finanční hotovost s sebou na zaplacení zálohy na klíč od skříně. To je hodně důležitá informace. Protože někteří lidé, vlivem dlouholeté existence na ulici, dočista ztratili pojem o osobním vlastnictví a uznávají pouze vlastnictví kolektivní - kulantně řečeno.
Na závěr bych ráda doplnila jednu zásadní informaci a to takovou, že v rámci jedné z terapií - říká se jí zkouška odmítání - budete konfrontován se svým oblíbeným alkoholickým nápojem. Skutečným, nikoliv náhražkou. Nalijí Vám 10°pivo, víno, rum nebo vodku, Vy si budete muset přivonět, aby se Vám probudily známé vjemy, budou Vám nutit se napít a je na Vás, jak zareagujete. Je to zkouška ohněm a zde se pozná Vaše skutečná síla osobní motivace. Protože je zde volný pohyb, mnozí to prostě nezvládli a podlehli jako otroci svému ďábelskému otrokáři, kterého každý z nás máme jako svůj stín. Podlehli, protože si jenom bláhově mysleli, že mají motivaci a jasno, ale ve skutečnosti, někde hluboko v podvědomí ještě pomýšleli na svoje zadní vrátka, na možnost občasného kontrolovaného pití. Že to není možné, víte už sám, čili máte téměř vyhráno.
Proto je Jihlava pro hodně motivované lidi ideální.
Přeji klidnou neděli.
Radka

Radko,
já opět nemám slov...
Děkuju za upozornění i rady, které mi dáváš do budoucna.
Víš, skoro všechny mé sklony k pití začaly u vztahů.
Rozhodl jsem se, že vztahy teď nechám delší čas u ledu, natož vztahy alkoholické. To je dle mého totéž, jako kamarádi z mokré čtvrti..
Dnes budu mít u sebe moje zlatíčko Andulku. Tak to je jeden ze vztahů, pro který stojí za to bojovat a nevzdávat se.
Andulce jsou tři roky a je velice vnímavá. Miluju ji a ona mě, cítím to. Ve vopici mě v životě neviděla (zaplať bůh). Nedokážu si představit, co by se v její hlavičce odehrávalo.
Na web se dostanu až večer.
Přeju příjemnou neděli
Jirka

Ještě jsem Jiří doplnila na závěr důležité info o Jihlavě.

Radko, píšu proto, že mi andílek po obědě usnul
Opět děkuji za informaci, ale asi terapeuty, či kdo mi bude dávat zkoušku odmítání, "zklamu".
Toto VŮBEC není model mého spouštěče či model situace, kdy bych po sklence sáhnul.
A už jen proto, že by mě někdo nutil. Proto jsem možná docela spolehlivě těmto běžným hospodským atakům čtyři roky po léčbě hravě odolával. Chyba byla jinde. Stal se ze mne vlk samotář. Pití osamotě, bez nikoho. Chtěl jsem vnímat jen svou zatracenou duši a přírodu. Ale možná o to je můj spouštěč zákeřnější..
Pěkné nedělní odpoledne
Jirka

Andulka stále spí a já neustále přemýšlím, čím své alkoholické ukájení budu v budoucnu nahrazovat.
Velice rád jsem jezdil na kole, byl jsem velký sportovec.
Rád bych se Radko ještě zeptal a zároveň se omluvil za neustálé bombardování svými dotazy. Je v Jihlavě posilovna?
Děkuji vřele za odpověď

Neomlouvejte se, to je v pořádku.
Ano, v Jihlavě posilovna je. je omezená počtem lidí a dostupná cca 2-3 krát týdne. Denně můžete také běhat po areálu, je tam prima asfaltka, kluci tam jezdí na in-line bruslích. Já ne, protože celý areál má sklon mírně do kopečka - dříve se PL v Jihlavě říkalo blázinec - Kopeček. Čili, o kom se řeklo, že je na Kopečku bylo zřejmé, kde se nachází Ulice se myslím jmenuje Na kopci nebo dokonce Na kopečku nebo tak nějak.

Radko, Libko, Thomasi
tak to vyšlo, zítra jedu do Jihlavy.
Držte mi pěsti, ať mi do hlavy nalejou to, co tam chybí,
a ať se Vám můžu ozvat v lepším světle než doposud.
Přeji Vám mnoho štěstí a hlavně pokračujte ve své blahosklonné střízlivosti. To je asi to nejduležitější, neboť je střízlivost pevně spjata se zdravím.
Mějte se hezky a za vše moc děkuji
Jirka

Jurášku, děkuji Ti, mám radost, tak za tu radost.Zmákneš léčbu, víme to oba, těším se, až někdy napíšeš, což jistě uděláš, jsi náš, víš!Zajímá mně, jak Ti bude!Měl jsi dno, odrážíš se, takže bude jenom lépe.Jestli tam přijdou áčkaři, Vláďa a spol., pozdravuj je!A jedem!

Tak Jiříku, fakt hodně štěstí.
Ještě jednu věc bych se ráda zeptala. Já jsem svůj slib splnila a popsala Vám Jihlavu. Napsal jste do té banky? Aby Vás po návratu z léčebny čekal čistý stůl
V Jihlavě je krásně, bude se vám tam líbit. Ale i tak vám přeju, aby to byla Vaše úplně poslední léčba, poslední konflikt se svým horším já a v dalším životě vše jen a jen dobré.
Radka