Alkoholik

Já Tě Davide chápu. Já na sobě si ověřil, že závislost na alkoholu je jen v hlavě. Ano, když, člověk leje premierleague a přestane, že začne chybět i tělu - fyz. závislost. Ale jádro pudla je v hlavě. Žádná léčebna nepomůže někomu, kdo vlastně nechce přestat pít. Viz. Angie - jde do léčebny, protože je donucena okolím, tráví a zabírá tam místo třeba těm co by se chtěli léčit, ale nemohou, protože není místo, které právě ona zabírá, přijde domů, dá si prozatím nealko pivo a přemýšlí o tom, že si vlastně nedokáže představit, že by se už nikdy nenapila... Co říct. Můj názor je ten, že na svoje dno si možná šáhla, ale jsem si téměř jsit, že si šáhne mnohem hlouběji v budoucnu.

Tvá závislost bude bych řekl taky v hlavě. Kde jinde viď? Ale jak na prášky? Podle toho co jsi psal jsem měl spíš dojem, že to bude pořádná fuška pro psychologa. Píšeš, že jsi dost svůj. Podle mého jsi vlastně zjistil, že ten Tvůj systém přístupu k sobě samému i okolí vlastně nefunguje. A co dál. Budeš měnit okolí, nebo sebe? Zakopanej pes bude v tý hlavě, ale jak to tam uspořádat Ti bude muset říct někdo fundovanej.

....vem si to takhle: zde jsou "dobrovolní chlastometři" , kteří s tím něco chtějí dělat .
A ty máš léky od mudr na něco...opravdu si netroufnu Ti radit, ani nevím na co...?
Páč vysadit to, může mít třeba i fatální následky ...a co když nejen pro Tebe? Posoudí tohle někdo, zde z nás? Veme si to na triko, někdo z nás?

Stopka: Děkuji za vysvětlení, teď už rozumím a chápu i to, proč se člověk nechce pouštět do nějakých rad či hodnocení. Asi jsem to špatně popsal, takže se omlouvám a uvedu na správnou míru. Já jsem tady ani tak nehledal rady co a jak se mnou samým, ale spíš informace o léčebnách, o možnostech a především, jak funguje tvrdá realita oproti strašení neuvědomělého okolí (kamarádi a známí, kteří nemají žádnou zkušenost a tzv. vaří z vody), případně tomu, co mi ve stručnosti řekli na telefonické informační lince, hledal jsem jakési vyváženější informace a kde jinde je především najít, než zde na foru, které stmeluje lidi s problémem závislosti, kteří mají zkušenosti s léčbou a detoxem. Takže šlo mi a priori o tyto rady a zkušenosti . Je asi logické, že jsem před tímto rozhodnutím docela nesvůj.

Včelař: Musím říct, že jsem si Tvůj post četl dvakrát a docela mne překvapil, v dobrém slova smyslu. Ano, je to mimo jiné v hlavě, bohužel u mne je ta závislost i fyzická, dle abstinenčních příznaků a v neposledním případě dle tvrzení lékaře. Což je bohužel to, co nedokážu ovlivnit, aspoň si to myslím. Jak už jsem psal jinde, já jsem paradoxně celoživotní abstinent v alkoholu, kouření i drogách, nic mi to neříká, vůbec mi to nechutná - drogy jsem nezkoušel. A sem, respektive k lékaři, respektive do léčebny mne dostal/dostane Neurol, je to paradox, ale asi je to soušást mé cesty. Je mi 35, respektive už vlastně 36 a uvědomuji si, že problém je mimo jiné ve mě. Ano v okolí také, ale především ve mě, moje povaha je komplikovaná, jsem rebel a jsem striktní, bohužel už to obtěžuje i mě, vlastně ne, zjistil jsem, že to obtěžuje mé nejbližší okolí - tedy ženu a především dítko (11 let), nechci mu být špatným vzorem a myslím, že když se postavím zpět do standardní reality, dost se mi uleví. Musím trochu povolit vůči sobě i své rodině. Je to těžké, ale v globálu se dá říci, že mi otevřelo oči mé dítko. Asi stárnu.

Btw Davide, kdo myslíš, že dává povel rukám, aby se klepaly? Mozek. Protože jsi ho obral o to na co je zvyklý. Tělo určitě nepotřebuje mít v sobě dvě promile non-stop. Co potřebuje, to si vytvoří a ani o tom nevíme. Ten neurol jsi asi dostal předepsanej z nějakého důvodu - ostatně jak psala Stopka.

Víš co mě pomáhalo, když jsem měl depky? Šel jsem na hřbitov. Sedl jsem si tam, kolikrát i chlastal a přemýšlel. Říkal jsem si, že ti všichni tam dole ty nějaký problémy měli. Ale oni s nima už nic neudělaj. Říkal jsem si, že mám docela výhodu, že já s tím furt můžu ještě něco dělat. Sic jsem se s tím vypořádával takovým způsobem, že jsem se dostal do stádia, kdy jsem začal závidět těm tam dole a udělal jsem vyloženě dost k tomu abych tam byl. Ale nějakým zázrakem jsem se z toho vyhrabal a dneska se na ten svět koukám úplně jinak. Věci se mi zdají takové malicherné. Včera mi říkal kámoš. Proky, tebe není možný nasrat. Jak to děláš? Neodpověděl jsem. Ale pomyslel jsem si. Hochu, po tom co jsem si zažil mě nějaká sračka v práci nemůže rozhodit.

Občas si hold člověk musí prožít to zlé, aby pak mohl ocenit to dobré.

Mne to tady urcite dost pomohlo. Je to neco jako odrazovy mustek. Je tady mnoho zkusenosti, ze kterych clovek nacerpa inspiraci i odvahu. Nicmene jen to asi nestaci, clovek musi opravdu sam kvuli sobe nejak problem resit. Ja jsem se tedy""nedopil"tak, abych byl na tom uplnem dne, ze bych uz nemel na vyber. Verim, ze pro kazdeho je z toho cesta ven. Jen diky temto strankam jsem se dozvedel o AA a to je nejspis moje cesta.. Myslim, ze kdyz uz nekdo tyto stranky navstivi, tak si asi opravdu uvedomuje svuj problem..zde mu muze byt poradeno a ukazan nejaky smer..ale zbytek je na nem. Takze si myslim, ze tyto stranky urcite maji vyznam. I kdyz verim, ze nekomu to tady muze spoustet nejake"bazeni"..kdyz clovek necemu venuje prilisnou pozornost, tak to nad nim ziskava moc. Ja nevim, co se stalo se mnou..ale vubec chlast neregistruju, nevnimam, jako kdyby okolo mne byla nejaka bublina. Taky mne hodne bavi to posilovani a zda se, ze zacina uplne nova etapa meho zivota. Jak tady pisete, bez alkoholu je to uplne jiny pohled na vsechno a hlavne na sebe sameho. Ptam se ted sam sebe: Proc ja vlastne pil? A neznam odpoved..sileny.

Včelař napsal:
Ono jde hlavně o to, že člověk, který prošel tím alkoholovým peklem na úplné dno chce varovat ty ostatní, aby do toho pekla nechodili, aby to utli včas. Jenže člověk víc a víc přichází na to co vlastně už dávno ví. Že alkoholik si poradit nenechá a na to dno se sebezřetně řítí dál. Z toho pak pramení určitá beznaděj a možná i zlost, že toho co v tom pekle byl nikdo neposlouchá.

Zkušenost je nepřenositelná, v tom je ten problém. A proto si každý musí to svoje peklo prožít na vlastní kůži.

Včelař: No, popravdě je to zajímavé, ten fakt, že jdeš někam, najdeš si místo, které pro Tebe má jistý význam v té cestě a de facto Tě posune dále. Zní z Tebe uvědomění a to je dobře, jsem moc rád a také si toho moc vážím, že tohle forum mimo jiné funguje, jako předávání zkušeností, protože jak praví jedno arabské přísloví - ptej se zkušeného, ne učeného ...

Jinak pokud se vrátím k tomu Neurolu, jsem dost otevřený a pokud jde o to, proč mi to bylo nasazeno, tak bych to rád sdělil i pro ostatní, není to nic za, co bych se musel stydět a podobně, ale je to pro mne toliko citlivé téma, že to nedokážu napsat jen tak do virtuálního světa, do kterého má přístup kdokoli zvenčí. Ale napíšu přeci jen ve zkratce - jednoho krásného dne přišly problémy v mém vztahu, do toho jsem měl přehršle práce a navíc jsem dodělával školu, nahrnulo se na mě několikero problémů, které jsem nezvládal řešit a soustředil se právě na problém ve vztahu, kdy jsem dostal citovou ránu od své tehdejší přítelkyně a prostě a jednoduše jsem to pod tíhou všech okolností a faktů neunesl a skočil jsem zle, respektive v péči psychiatra, to je má první zkušenost s psychitrií. Tam mi byl nasazen Neurol kvůli špatnému spaní, celkovému vypětí a jak už jsem psal v minulých příspěvcích, tak jsem si jako mladý neuvědomil, kde je hranice možného problému a především a to je to nejpodstatnější - ve chvíli, kdy jsem začal Neurol brát mě NIKDO neupozornil, co je to za svinstvo a jaké to má následky, mě osobně z ničeho nic to samozřejmě nedošlo. Tak jsem si v tom jel dlouhodobě do doby, než jsem s tím chtěl skončit ... přišel absťák, obrovský třes, nespavost, zcela zásadní neklid, třes rukou a následně nohou - tohle bylo takové nekontrolovatelné, tedy, že to člověku vadí, ale nemůže s tím nic udělat ... říkal jsem si, že to vydržím a ono to přejde, jenže spánkový deficit se projevil hodně rychle a k tomu všemu se přidala docela zásadní podrážděnost, kdy už to bylo neusnosné - snažíte se ležet v posteli, zabrat, ale máte nekotrolovatelný třes, potíte se a i když si dáte čaj na uklidnění, nic nepomáhá. V tu chvíli jsem to nevydržel a dal si místo jednoho, dva a to už jsem měl jeden v sobě ... další den jsem zredukoval a dal si dva, následně také dva a pak to pokračovalo. Při druhém pokusu, který byl nastolen postupným ubíráním se do mne pro změnu pustila nespavost a především úzkost, bylo to hrozné, najednou jsem měl obavu o všechno kolem sebe ... tak jsem to opět nevydržel a zase navýšil, potom znovu a opět s navýšením a nakonec jsem se zastavil na hodnotě několika miligramů za den/noc. Byl jsem úplně mimo provoz ... tak jsem to jedl jen na noc/spaní a od té doby se v tom vezu. Mimo to se do mne pustily právě zmíněné úzkosti. No a před týdnem jsem se opět pokusil vysadit, velmi pozvolna a stalo se něco, co jsem nikdy nezažil - do očí se mi pustily takové, jakoby vibrace, kdy jsem měl pocit, že se všechno kolem mě točí, paradoxem na to všem bylo, že jsem normálně komunikoval s okolím, ale viděl jsem všechno kolem sebe, jak se to motá, to byl šílený stav, který jsem nikdy předtím nezažil, nu a to byla opravdu poslední pomyslná kapka. Takže takto je to se mnou, teď už asi bude lépe pochopitelné, proč to nelze vysadit doma, respektive ambulantně. Připadám si hrozně, chci s tím něco udělat, ale zase mě děsí, co v té léčebně, především ten případný posudek a hlavně ŘP, protože jak jsem psal, můj psychiatr ví, že mám ŘP na všechny možné skupiny, včetně profesního průkazu, to by pro mě bylo opravdu likvidační. Přesto nepropadám panice a pořád myslím na to, jak to udělat, abych z toho svého záměru jít se léčit neustoupil, když už jsem se dopracoval k tomu, že to podstoupím.

A ještě jedna věc, Škorpion má vlastně pravdu, tohle forum je pro mě něčím novým, jsou tu evidentně i lidé se zkušenostmi a mnohdy i zcela zásadními, já jsem si pročítal i dva, tři roky staré příspěvky a člověka to opravdu obohatí, protože když to tady čtu, tak jsem vlastně zjistil, jaké zlo může být démon jménem alkohol. Popravdě řečeno nechci nikoho omlouvat, ale dnes když uvidím opilce, který evidentně přebral, nebudu si myslet cosi o hlupákovi a diletantovi, ba naopak vzpomenu si na to, kolik je tu příběhů s různými objemy pití a zkusím se nad tím zamyslet trochu hlouběji. Nikdy bych nevěřil, že alkohol dokáže člověka tak pohltit, vůbec by mě nenapadlo, že jsou ženy, které vypijí na posezení litr vodky nebo několik litrů vína ... tohle je úplně jiný svět, nová zkušenost, jistý přínos a hlavně ponaučení. Já jako abstinent jsem si tohle nikdy neuvědomil a divím se, co všechno je možné ... nikoho neodsuzuji a tohle forum člověku dává daleko širší obzor udělat si obrázek, jak je to špatně, a že když si člověk myslí, že je v zádeli, tak si uvědomí, že to může být daleko horší.

Do zádele, přelouskal jsem celý příběh kolem Angie (poctivě celých 19 stránek) a jsem trochu v depce z toho, co bude u mě - nastoupit/nenastoupit? Vydržím ten řád? Tu buzeraci, přestupky? Já který si jedu podle sebe? K sakru, vůbec z toho nemám dobrý pocit ... no nic, dvě ráno, jdu se vyspat, ráno moudřejší večera. Dobrou noc všem!

Davide a kolko toho neurolu teda denne uzivas a ako dlho? Par miligramov mi nepride ako znacne vysoke mnozstvo. Aj ked je pravdou ze toto mnozstvo pri vysadeni staci na celkom slusnu uzkost a neprijemne depresivne stavy. Neurol by sa mal vysadzat pomaly a ak si myslis ze ho vysadzas dostatocne pomaly tak skus znizovat davku este pomalsie. Myslim po stvrtinach a tak. Ak sa teda da. No a mozno na tu prvotnu uzkost z vysadzania by som ti paradoxne odporucil na skludnenie a na spanok nejaky ten alkohol. A nemyslis ze priznaky ktore popisujes pri vysadzani by mohli byt skor psychosomatickeho charakteru? Znizuj davky najpomalsie ako sa da a pripadnu depersiu a uzkost jednoducho so zatatymi zubami prekonaj. Myslim ze to nie je nic co by trvalo dlhsie ako jeden dva dni.