Alkoholik

Petře, zvláštní situace, že ? nastala doba dovolených a prázdnin a jako by ? lidé přestali konzumovat či se jakkoli poškozovat. Od září, to bude šrumec ))))

Láďo obávám se, že Tvůj sarkasmus se opírá o fakt, že teď na alkohol všichni koukají tak nějak přezíravě. Je čas dovolených, prázdnin a celkově v letním čase se na ten chlast kouká tak nějak jako na součást. Já si včera uvědomil jak je společnost prolitá chlastem. Je to normální epidemie. Koukám se na to už jakoby z povzdálí, ale o to víc si to uvědomuju.

Spolecnost chlasta.

Škorpion, píšeš:
"Společnost chlastá."

...alebo,
paradoxne a sarkasticky:

...(de)*hydratuje*. ...♥♡♥

Zdravím,
já to mám spíše naopak, v zimě mě to bažilo více)))když je dříve tma. V létě mám tolik aktivit, že mi to tak nepřijde.
Dneska to opět vypadá na krásný den, od rána sluníčko, co více si přát

Zdravím,

Tak včera proběhla poslední odpolední šichta před dovolenou a začíná příprava. Nevím zda se těším, nebo ne, přeci jen by bylo lepší jet ve dvou, ale co už. Stopka, píšeš jak je u vás pěkné počasí, to u nás na severu Čech je už čtvrtý den jako na jaře, teploty max. do 25°c a dost oblačno s větrem. Nakonec mi bouchlo i hlídání kočky domluvené od dubna. Tak ke mě budou muset jezdit rodiče co dva dny krmit, což jsem po stařících nechtěl, ale už nemám jinou možnost. Nedá se na nikoho spolehnout. Jinak včera jsem šel okolo zahrádky kam sem chodil, a lidé tam i přes nepřízeň počasí vesele chlasali, až jsem si říkal, to vám bude zítra zle , ale třeba nebude. Malinko sem záviděl.

Jasněže sem to napsal blbě "většinově střízlivá společnost", ty moje výplody, když to po sobě čtu

No mně bylo jedno jestli v létě nebo zimě, pil sem stejně a měl zvyk, než sem se pustil do jakékoliv činnosti (krom těch nebezpečných-lezení, řízení), dát si posilovač. Tady byl můj kámen úrazu, okamžitě to v hlavě povstalo a dlouho jsem se to nemoh odnaučit.

A pocity jsou svinstvo, malinká závist- to je nebezpečné. Časem jim to snad už závidět nebudeš, víc převáží to- šak jim bude blbě. Tak nějak to cítím já, ale spíš si takových věcí vůbec nevšímám, jaksi jdou mimo mně a moje myšlenky jen prosviští...

Pěknou dovolenou všem, já si taky dovolenkuju, s nohama na polštářku, letos první léto, kdy mně nečeká žádná změna místa.

Pořád si uvědomuju: nepiju. Je silně v paměti, to loňský propopíjený a prokocovinovaný léto. Nemluvě o těch minulých, že jo. Silně si uvědomuju, jak to už nechci. Že do to nechci spadnout. Ale na rozdíl od všech minulejšků, neprobíhá ani bažení.
Dnes nákup kraťasů, úplně obyčejná, snadná věc-kolikrát jsem ale tyhle pitominy, včetně, já nevím, koupě lístku na vlak, spravení kapavýho umyvadla-absolvoval pod vlivem nebo v kocovině, ozlomkrk.
Pocit vítězství, když jsem nějakou tuhle pitomost zvládnul! A ovšem to byl důkaz, že přece žádnej alkoholik nejsem a že si teda můžu dát.
Jak jsme v Ikee s kamarádem kupovali židle a stůl, byli jsem nalití, usnul v dětském koutku, já se ztratil, pak piva zas někde, tahačka s ostrahou, kamarádka musela přijet auťákem, "vítězství" jsme slavili pitkou, ona se ovšem ráda zlískala taky, mejdan. A kocovina, jako vzbudit se s uříznutou hlavou. A honem na pivo. Pak černá díra. Uch. Byla to předsmrtná štrapáce, jako belhat se na severní půl. Život únavnej, na nic. A časem ta legrace přešla, přikvačily deprese, temnoty, hnus. Vypitej rybník.
Občas jsem dnes mrk do hospod (oknem) a nezáviděl. Korbele se mi vyloženě ošklivily. Představa kolikrát jsem se potil v nějaký špeluňce a lil do žaludku (a do palice) piva nebo třeba červený je hnusná.
Ale pocit, že to sviští mimo, jako napsal Pert, ten ještě nemám. A vím, že vyhráno není.
Pamatuju, jak jsem kdysi přestal kouřit a lidi s těma cigaretama mi až přišli směšný. No a teď zas zdatně komínuju.
Nebezpečí č. 1. je ale alkohol.
Všechno to s nim bylo chorobný-jsem rád, že je to pryč.
Včera jsem si nedal, dneska taky ne a zítra ani náhodou.

Myslím, že bažení neprobíhá, protože se mi nějak povedlo zaklapnout víko nad tou alkonostalgií.
Prostě už nemám smutek, že letní lidi můžou a já ne. Jen si dejte, drazí z většinové společnosti-když myslíte. Nebo spíš nemyslíte. Anebo bohužel dokonce myslíte, že musíte (humor).
Nelituju, že si nedám. Sám nebo tamhle u rybníka, na koncertě nebo na zahrádce-jako tisíckrát. Nepláču už, že jsem ten chudáček, který bohužel onemocněl alkoholismem. A proč vlastně? To jsem to už obrečel nebo co? Nebo jsem dostal pekelně za vyučenou, řádně si dal chlastem po mordě? Něco tajemnýho, vytouženýho či vymodlenýho, konečně-zcvaklo?
Hm, hm, hm.
Vlastně to nechápu. Ale príma! Tak ať to vydrží. Což vám všem upřímně přeju též.

Ahoj, tak jsme prijeli z dovci moje prvni bez chlastu. Vsechno super az na to, ze se budem s muzem rozvadet. Uz nemuzu dal je zly a sprosty na deti. Vcera me i uhodil . Mame hypoteku nevim jak to vyresime, ale mam sehnany pronajem za 9000 a vydelam si 11000. I pre to, ze to finančně neutahnu odchazim od muze po 15 letech. Uz se tesim az budu sama a pit nechci a chlapa taky uz nechci. Chci mit klid Mejte se