Alkoholik

Katka napsal:
Ahoj, tak jsme prijeli z dovci moje prvni bez chlastu. Vsechno super az na to, ze se budem s muzem rozvadet. Uz nemuzu dal je zly a sprosty na deti. Vcera me i uhodil . Mame hypoteku nevim jak to vyresime, ale mam sehnany pronajem za 9000 a vydelam si 11000. I pre to, ze to finančně neutahnu odchazim od muze po 15 letech. Uz se tesim az budu sama a pit nechci a chlapa taky uz nechci. Chci mit klid Mejte se

Ahoj,
takže všechno super asi nebylo, když se budete rozvádět a padla i facka...

Jjo padla facka mam modry oko. Nejdradsi bych se ozrala, ale nechci. Mun muz je debil a ty jeho hrozne stranky vidim az strizliva. Ted opravdu bojuji a je to masakr.((

Naser se pořádně a vydrž, ani sklenku, dělej třeba stojky. Ať pak neřekneš, že tě všichni ignorujou

Rozvody jsou svinstvo, poprvé sem to měl v klidu, ale podruhé... No dobrý záběr na nervy a na peněženku. Když ti nebude dělat problémy tak do deseti tisíc jen ten rozvod.

Snaž se to vidět z té lepší stránky, hledej klady, jo ono se to řekne, ale pak bys zbytečně zcvokla a uchlastala se.

Žij v pohodě, mír v duši, zdar a sílu!

Ač nechci schvalovat násilí, tak bych si přál aby mě někdo v mých časech chlastacích pořádně vzal po palici, aby se tam po tom alkoholickém temnu rozsvítilo.

Katko, nevím co mezi Váma je, co se děje a co se stalo. Ale, z vlastní zkušenosti znám jak se člověk začne cítit po pár týdnech abstinence. My alkoholici totiž strašně rychle zapomeneme na to strašné co jsme těm druhým za ty roky připravili. Sám jsem byl v této situaci. Nepil jsem tři měsíce. Všechny předešlé průsery jsem tak nějak vytlačil a hrál toho suveréna, který má všechno pod kontrolou. Protože jsem samozřejmě věděl o těch zatracených duších, kteří tenkrát pro mě byli slaboši a totálně se přivedli chlastem do sraček. Takovej já přece nejsem. Začal jsem věřit, že mi všichni blízcí křivdili a křivdí, když mi furt nevěří, že tentokrát to myslím vážně... Začal jsem si bejt tak sakra jistej v kramflecích až jsem se přesvědčil, že jsem přece ještě mladej abych ztrácel čas s někým jakým je moje žena. Jak si vůbec dovoluje pochybovat o tom, že jsem se fakt změnil a že chlast je pro mě minulost... Skončilo to nevěrou, žena už to vzdala, dítě s sebou vzala a najednou mi začal ten pravej kolotoč z kterého jsem vylezl až za nějaký rok a půl... Pak jsem hořce litoval své nedostižné jistoty a sebezřetonosti. Až dnes chápu jaký jsem byl trapák a co to se mnou bylo za peklo...

Poradil bych ti, abys pár měsíců fakt nepila, pracovala na sobě, hledala odpověď na to co je to ta pokora a pak teprve dělej nějaká životní rozhodnutí. Podle toho co jsi tu psala nabyl jsem dojmu, že to s Tebou ten Tvůj taky nemá v životě jednoduchý. To, k čemu se chystáš a o čem teď píšeš je totální krok k záhubě. Zkus to pár měsíců pořádně vyměřovat a pak případně i řízni.

Hodně štěstí.

Včelař.

Nám se to řekne, jsme relativně zajetí v kolejích střízlivosti, ale ona má pořád ten hrozný boj s cravingem. Dá týden možná dva a znova. Vnitřně jí musí být hrozně, sama to těžko zvládne. Pár měsíců vydrží jedině v léčebně pokud ji nevyhodí nebo nezdrhne.

Třeba se pletu a každý den po dni napíše, že je čistá, zvládá to.

Katko napiš

Koleje střízlivosti - to je ono, rád v nich jedu. A mám za sebou už tři letní festivaly, kde se samosebou tradičně festivaluje nejen hudbou, ale kde alko teče proudem.
Poprvé bez chlastu a opilství a kocovin a ani nápad na to se zmazat nebyl, spíš mě zaujalo, jak jsem začal vnímat ty střízlivé, ten svět střízlivosti. Opíšu tu kousky z novin, co vydává ten největší festival, totiž slovenská Pohoda, megaakce pro 30 000 lidí. Slovákům se ale omlouvám, nebude to úplně gramatický správně:
"Sú štyri ráno, chaláni odvedle mají žůrku. O piatej jeden z nich dávi, 5 10 ho počujem čkať. Potom zaspim, ale keď sa o osmej zobudím, už je hore.
Treba dať pivo, kým bude zle, hovorí ostatním. Presne to by som aj ja urobil na Pohodě v roku 2001, v roku 2016 sa vymotam ze stanu. A neohrožuji ma ani žiadne myšlenky na alkohol." Samo Marec, publicista.
"Musim sa priznať, že detaily z prvého festivalu se nepamatam, lebo v tom čase som eště používal alkoholické nápoje. Ale už jedenácť rokov ich nepoužívam a som velmi šťastný. Možem sa pokojně kúpať aj vo vani s borovičkou a nechlipnem si. Neexistuje žiadna cesta kompromisu." Branislav Jobus, muzikant, moderator.
Podotýkam, že nešlo o žádnou cílenou agitaci, výchovu-kdo z muzikantů se radoval z popíjení, tak to sdělil taky, na festivalu se kalilo o sto šest, spíš mě zaujalo, že jsem si těch článečků vůbec všiml. Asi, že na svět koukám tím třetím okem - střízlivě.
No, zprávu z Trutnova podám taky a tentokrát tam budu za ten pravej underground, totiž ten abstinenční, jak tu už nastolil Včelař, chacha!

Ahoj,
ani netušíš, jak ti rozumím... Drž se! Dáš to

Dobré dopoledne

Přidávám se do "klubu"... Jen hledám sílu začít a nezbláznit se...

Respekt před vámi všemi, kteří to zvládáte!

Co mě však v tuto chvíli trápí nejvíc, je třas. V tuto dobu mám za sebou cca půlroční "kvalitní mejdan", ale potřebuju fungovat, a když se mi klepou ruce tak, že ani neudržím hrnek s kafem, když nemůžu spát, soustředit se, když řvu na chlapa, na dítě, na všechny... Nejde mi to Kolikrát si říkám, že bych spíš měla primárně řešit příčinu svýho chování, ne následky, jenže já ji nedokážu najít...