Alkoholik

Ivliku, nás je v práci 40 ženských na 10 chlapů, lépěji řečeno, 40 slepic. Po 6. letém pracovním poměru se naprosto vůbec nedivím, že chlapi říkají ženským slepice, je to oprávněné. Já jsem nikdy nezažila žádné problémy ve vztazích v práci. Teď si to opravdu vychutnávám se vším.

Pro Květu - díky za písničku "Unavený koně". Asi jsem taky takový nějaký unavený kůň. Ale více by se mi líbila naše společná hymna všech alkoholiků - od skupiny Kabát: ŽÍZEŇ.

Pro Ivu - v každém případě díky za Váš názor ohledně mé přítelkyně. Rozumím tomu, že chce žít a ne jen přežívat, ale můj osobní názor na celou věc je prostě trochu jiný. Kdyby měla ona problémy s alkoholem či jinými návykovými látkami nebo jakékoliv jiné problémy, tak bych se choval jinak - především bych se zajímal, v čem je problém, co by se dalo dělat, snažil bych se zjistit podstatu věci a jestli nemohu nějak pomoci. Jen utéct a schovat se u maminky pod sukní anebo trávit čas se svými kolegyněmi, není podle mě ok.

Jinak celý tento týden hodnotím převážně kladně. Podařilo se mi vyřešit spoustu věcí, jednání, ve čtvrtek jsme byli na návštěvě u naší pratety v DD, 92 let, má jen minimální zdravotní problémy, jen škoda, že tam už nějaký čas postupuje tzv. stařecká demence, nelze si již rozumně popovídat. Jak jsem si všimnul, tak si ráda dá občas pivo, stejně jako to dělal její bratr, tedy můj děda, který o Vánocích v 96-ti letech zemřel. Ten nebyl v podsatě taky nikdy nemocný, jen jednou měl zlomenou ruku, když uklouzl na ledě cestou do hospody.

Docela nechápu, že mnoho lidí celý život zůstane ve stadiu "konzumace", ti co pijí trochu více a pravidelně se nazývají "hladinkáři". Škoda, že mě se to vymklo. Na své narozky žádný ofic. přípitek nebyl, ale přiznám se, že jsem si večer potají nakonec tu sedmičku vína dal, určitě to bylo lepší nežli ta meruňka minulou sobotu. Neměl jsem pak žádnou kocovinu, byl jsem ve stavu, který bych nazval "tak akorát". Od té doby ani kapka, ale občas mám děsnou chuť si něco dát.

Hlavní zbraní proti alkoholismu je PRÁCE. Ideálně spíše menší fyzická, příliš velké duševní zatížení není dobré. Nechci tu propagovat nějaký extremismus, ale ten německý nápis na jistém místě "Práce osvobozuje" má něco do sebe..... Mohli by to tam přestavět na protialkoholní léčebnu.....

V pátek odpoledne to bylo snad nejhorší. To jsem se šel podíval na chalupu, kde jsme se s přítelkyní celkem pravidelně scházeli, kde se z toho postupně stával náš domov. Od jejího útěku dne 7.2.2010, mého totálního opilství a hádky se z toho stala "mrtvá zóna". Šel jsem se tam jen podívat, zpočátku jsem měl děsivý pocit, vše na mě padalo. Nakonec se to trochu zlepšilo, tak jsem tam tak cca 3 hodinky uklízel - čištění umyvadel, vany, dřezu, toalety, luxování, ještě mi zbývá lednička. Sice se můj psych. stav zlepšil jen trochu, ale úplně jsem zapomněl, že jsem alkoholik a při odchodu jsem si všimnul, že tam je ještě nedopitá flaška rumu, ale zcela jsem to ignoroval.

Včera jsem se odpoledne toulal po obchoďákách, dopoledne jsem zase řešil nějaké "papírování", večer jsem se cítil celkem ok, ačkoliv sobotní večer je můj tradiční "nasávací čas".

Omlouvám se, že jsem si tady z toho udělal tak trochu svůj blog, občas rád o svých problémech píšu.

Radime, četla jsem od Skály klasifikaci populace podle vztahu k alkoholu.
Konzumenti alkoholu pijí kvůli tekutině a chuti.
Další skupinu tvoří pijáci, kteří žádají navíc od alkoholu i euforické účinky.Pijáci se dále dělí na příležitostné a pravidelné, kteří si už život bez alkoholu nedovedou představit a jejich kontrola nad pitím je již zrušená. Od tohoto přístupu k alkoholu vede jen krůček k závislosti a o té je tu hodně napsáno.
Je to o tom, dát na ty pomyslné váhy VŠECHNO co alkohol vzal a pak se ,,dívat,, jak to převáží tu druhou stranu, kde je co alkohol dal.

Nemyslím si, že jsem tu napsala co byste nevěděl, ale to jen kdybyste chtěl ty unavený koně už přepřáhnout a cítit čerstvej vítr ve tvářích.

Ahoj, v prvé řadě bych chtěl poděkovat panu Mičochovi za tvorbu těchto stránek. Dál bych se chtěl už možná co nejstručněji představit. Je mi 24 let a alkohol
piji poměrně pravidelně od svých 13 let. To, že nejsem úplně na samém bahně vděčím zodpovědnosti, kterou mám tak nějak od přírody. Od té doby, když jsem se poprvé napil, tak je to stále ta samá písnička. Věkem se člověk změnil, ale alkohol je stále silnější. Od té doby, kdy jsem se poprvé se spolužáky ožral na konci 7. třídy na zakládce, je to defakto stejné. Mám pocit, že už jsem se alkoholikem narodil. Problém byl, že se v naší rodině
alkohol spíše podporoval, táta mě už v 15. na čundru kupoval pivka, místo aby mě odrazoval. Táta je třeba úplně super člověk, ale svého času měl výstřelky, když třeba nepřišel 3 dny domů a byl na takzvaném tahu nebo se ani nedostavil na Vánoce. Pamatuji si, že když jsem byl malý, tak mě to hodně poznamenalo a když nepřišel na večerní zprávy v TV, tak jsem se klepal v posteli asi stejně jako dneska na delirium tremens. Dnes už to nedělá, jednou jsem mu promluvil do duše, že se za něj jako za tátu stydím (asi v 18) a od té doby to nedělá. Fakt zajímavý, žádný léčení nic… Já jsem byl vždycky nejvíc ze všech okolo, pít jsem dokázal přestat až když jsem byl úplně na kaši…zkrátka jako kdyby tělo dostalo to co chce a já mohl jít spát. Za svůj život jsem si způsobil mnoho problémů a ostudy, které by se mi ve střízlivosti nestali.Namátkou párkrát neschopný pohybu a válení se v centru města bez schopnosti pohybu, rvačky, agresivita, bezdůvodné lhaní, ztráta dokladů, peněženky, absence ve škole a posléze i v práci
, nemístné poznámky, neplnění povinností, pokus o sebe vraždu….Je toho zkrátka moc, to jsou jenom takové výňatky..Prostě hrozný, pravý opak toho jaký bych chtěl v životě být a po sobě tady nechat. Prostě alkohol v životě mi dělá akorát problémy a přitom si ten život bez něj nedokážu představit.

Současná situace: Piji občas, ale když tak pořádně. Mám přítelkyni, která je o 2 roky mladší, ale bydlíme už spolu 4 roky. Jsme trošku jinde než naši vrstevníci, to už jste si asi všimli. Budeme se za 3 měsíce brát, máme super zázemí a láska je veliká, takže do toho praštíme. A důvod, že jsem se rozhodl udělat rázný krok je jasný. Prostě je to už neúnosný a už to nechci nechat zajít dál. Alkohol mě v životě akorát omezuje. Piji třetí den v kuse od rána. Z práce jsem odešel z důvodu kocoviny. Ráno tady ani raději popisovat nebudu. Mám z alkoholu deprese, mění mě to a nechci, aby mě nikdy moje děti viděli užralého. Moje mladá stále zlehčuje můj problém, což mě mrzí, ona je skvělá, ale prostě holka v 21 letech má naprosto jiný pohled na tohle. A prý moje psychické potíže nemají nic společného s alkoholem. Přitom je to jasný průběh – dva dny v chlastu, dva dny deprese…

Tak jsem do toho praštil, pred chvili jsem se vratil z poradny, kde uz jsem jednou sedel pred rokem, ale nakonec to nedotahl do konce. Ve ctvrtek mam prvni sezeni, tak asi nasadime antabus. Moc se nato tesim.

Vážení přátelé alkoholu i abstinence , musím se slavnostně pochlubit, že dnes jsem do toho taky "praštil".

Důvodů bylo hned několik. Jednak jsem v pondělí šel za svým psychiatrem, já jsem se dostavil včas, zatímco on se někde toulal po HK. Potřeboval jsem s ním trochu více pohovořit a získat od něho výpis z mé zdravotní dokumentace, "ordinovala" tam pouze sestra.

Dalším důvodem byl fakt, že se mi opravdu dlouhodobě abstinovat bez odborné pomoci nedaří. Od minulého úterý až do včerejška jsem byl "alcohol free", jenže to tzv. bažení se stále zhoršovalo, nevím proč, myslel jsem si, že po cca týdnu nebo tak nějak by to mohlo pomalu začít ustupovat. Výsledkem bylo to, že jsem si včera dal půlku flašky té hnusné meruňky, nicméně za jiných okolností bych ji vychlastal celou, ale nějak po půlce mě doslova "přešla chuť". Dnes se cítím ok, bažení je pryč.

Takže jsem hned ráno zavolal do AT poradny a vysvětlil jsem paní doktorce jaké mám problémy, myslím, že byla velmi vstřícná. Prý si moje záznamy z psychiatrie, léky, průběh dosavadní léčby atd. vyhledá sama. Bohužel první setkání bude až po Velikonocích 6.4. Do té doby zcela jistě abstinenci neudržím, ale mám teď dobrý pocit, že jsem se pohnul z místa. Někdy je fakt lepší zavolat si někam přímo. Kdybych stále spoléhal na mého psychiatra, tak bych se asi nepohnul nikdy.
Ještě to taky napíšu své přítelkyni, snad ji to potěší.

Ahoj mladí pánové, Kubo a Radime,

něco se s vámi děje a nenechali jste to odeznít, nebo vyprchat a jdete do toho. Věřím, že vám bude přibývat chuť i odhodlání pokračovat - moc vám to přejeme, těšíme se s vámi. Ve vaších posledních příspěvcích bliká velká NADĚJE, že JEDNOU budete moci říci s ostatními, kteří tu prohlásili, že život bez alkoholu je taky krásný.

Kubo, vaše zodpovědnost, jak o ní píšete, bude mít větší váhu.

Radime, budete moci plánovat reálný hezký vztah, i práci, která by Vás naplnila.

pište pište pište

Před pár minutami mi přítelkyně poslala SMS a má ze mě prý velkou radost. A z toho mám zase radost já.

Snad je to tím jarem, venku je krásně, taková magická atmosféra, člověk je plný motivace, energie. Venku spolu chodí mladí lidé za ručičku, líbají se, mazlí se, jen já tady sedím "se špuntem v hubě" a dívám se skrz špinavé okno ven. Už mě to přestává bavit. Musím se ale přiznat, že jsem do té AT poradny volal mobilem z garáže (ačkoliv tady máme pevnou lajnu a jeden tel. aparát mám tady vedle na stole), aby mě nikdo neslyšel a abych mohl mluvit pravdu.

Ahojte kluci.Už jsem vám několikrát chtěla psát,ale počítač se mi zadrhnul nebo co a vůbec to nešlo.Doufám,že máte ze sebe radost,já z vás obrovskou a držím palce,co palce pěsti,dotáhněte to co nejdál a přeju moc a moc síly,budete jí potřebovat.Snad vám to sluníčko dodá co nejvíc energie.Radime,přítelkyně bude určitě taky štastná,když se pohnete z místa směrem "k štastným zítřkům".6.4.je za bukem tak vydržte!!!!

Radime,
přítelkyně je také asi i překvapená z Vašeho rozhodnutí.

Teda, i když se dá z Vašeho příspěvku vycítit, jak někdy do smíchu fakt není, přesto se smát musím - ten špunt a okno.
Ten špunt za nějakou dobu nebude potřeba a okno se dá umýt.

Můj syn chodí někdy telefonovat na WC nebo do koupelny. Jó, to jsou ty nejdůležitější a někdy i ty nejkrásnější telefonáty.

Přidávám se Ivlice - hodně síly.
K