Děkuji za reakci. Jsi dobrý, že si hlídáš množství. Klobouk dolů. To už bohužel neumím.
Byly doby, kdy jsem si jednou za čas musela vzít v práci volno, protože jsem si den před dala jen sklenku a "chytla slinu".
Teď se kontrolovat nemusím. Jsem doma, mám před další operací. S dětmi si pohraju, naučíme se a večer, když zalezou do pelechu, jdu za přítelem do baru (bar je v domě) a samo sebou tam o vodě nejsem. Málokdy si umím dat jen jednu sklenku vína. Denně za nim nechodim. Ale někdy ujedu, mám všeho plné kecky, dam lahev vína doma a pak se jdu ještě dorazit.
Možná je problém, že mám vše při ruce. Když jsem byla sama, pila jsem ob den. Jeden den jsem se napila a druhy den s prestavkama prospala. Také jsem došla do chvíle, kdy jsem pila dva dny a dvě noci vkuse. Ted jsem aspoň trochu pod kontrolou.
Psychiatra navštěvuji také z jiného důvodu-časté operace, invalidita a nemožnost sehnat normální práci, protože jsem zdravotně nezpusobila, hrozí ochrnuti.
Jinak táta pil a pije, dětství byl psychický i fyzický teror, první chlap me v opilosti napadl, mám komplexy ze svého těla a ted i ze svého chování. Nesnáším u partnera přehnanou opileckou žárlivost a já jsem poslední dobou sem tam úplně stejná
Snažím se, aby na tom nebyly nijak bity děti a snad se to daří. Věnují jim čas, i po opici funguju. To je asi nejhorší. Kdyby aspoň člověku bylo blbě, aby si to příště pamatoval. To se stane málokdy