Alkoholik

Nechápu jak je to možný, ale těch svejch 12 škopků do sebe prostě naleju každej den a to už mnoho let. Co mě ale fascinuje, je fakt, že v každý situaci(na výletě, na horách, na chatě, u známejch, ve společnosti, na škole, ve všední den, uprostřed deštnýho pralesa, na poušti) si dokážu obstarat to svoje pití a najít čas na jeho vychutnání. Nejede přes to vlak, je to priorita číslo 1. Vysaďte mě na opuštěným ostrově a garantuju, že do půl hodiny mě tam najdete sedět na base nachlazený dvandy a ani nebudu vědět, jak jsem to sehnal. Mně přijde zajímavý, že jsem něčeho takovýho schopen. Jak je možný, že za absolutně každejch okolností dokážu obstarat kvalitní chlast? To mi řekněte. A máte to taky tak? Můj alkoholem nafetovanej mozek už je asi přeprogramovanej jenom na vyhledávání chlastu a ostatní jde bokem.

Notor napsal:
Můj alkoholem nafetovanej mozek už je asi přeprogramovanej jenom na vyhledávání chlastu a ostatní jde bokem.

Jo jo, u me bylo stejny. Ted s odstupem si rikam ze to fakt nebylo normalni, to uz nebylo o nejakem planovani nebo uvazovani jak a kde a kdy... clovek by rekl ze se u me vyvinula nejaka nadstavba instinktu kdyby to bylo mozny. Bez ohledu na to kde jsem byl a co jsem tam delal jsem si ten svuj +0,5l vodky vzdycky zajistil. Jsem sakra rad ze je to pryc a to usili muzu venovat prijemnejsim a zabavnejsim vecem...

Já teda kvůli tomu moc do zahraničí nejezdím, musel bych tam shánět chlast a někde by to mohl být problém. Ale když už jsem někde v zahraničí byl, tak ten chlast jsem si obstarat dovedl. Do zahraničí poslední dobou nejezdím, kdybych jel s kamarádama, tak by jim mohlo vadit, že pořád sháním chlast a samotnému se mi moc jezdit nechce.

Ahoj Davide, asi bychom si rozuměli. Já byl naposled "lyžovat" v Rakousku a vypadalo to tak, že jsem většinu dní zůstal na hotelu a chlastal od rána do večera a když jsem se dostal na sjezdovku, tak jsem to jednou sjel a pak už jenom bufáč a "Ich mochte ein grosses Bier bitte" a pil jsem dokud ostatní nedolyžovali. Pak mě jak vypitej pytel převezli do hotelu, kde jsem se dorazil na baru. Super dovolená

Zdravím Notore, Ty jsi zvláštní osobnost, ty nebudeš úplně marnej, když umíš lyžovat a umíš i žblechtnout německy. Co ty jsi vlastně zač? Víme, že od 18 piješ pivo a to denně, kolik je ti vlastně teď? Mě říkala psycholožka, že čím je alkoholik mladší, tím je šance na změnu vyšší, tedy: čím déle takto budeš žíti, tím se ti zmenšuje šance s tím něco udělat. Jednou jsi se na fóru svěřil, že si tě chtěli nechat na odvykačce, ale ty jsi nechtěl, že to zvládneš sám. Pak jsi po 4 dnech nesnesitelného absťáku začal znovu chlastat. Tak teď to zkus pod tím dozorem! Vždyť takhle jen přežíváš, ty nežiješ! A nevymlouvej se na všechno a na všechny, přece nějaké přátele máš, nebo jsi měl, když tě vzali na lyžování do Alp. Taktéž přítelkyni a rodinu bys mohl mít, ale s tou flaškou v hubě ji mít nebudeš. Alkohol Ti všechno vezme. Požádej o léčbu, ten absťák nejhorší překonáš, ale pak tě čeká vysvobození. Čas běží, jednej. Denně přechlastávat absťák a přežívat na práškách, to nemůže tělo dlouho vydržet. Když vydržíš ten abs´ták v léčebně, tak za rok už můžeš fičet ze svahu, zasněženým lesem, nadechovat se toho sněžného mrazivého vzduchu a budeš se cítit svobodný....

"... nadechovat se toho sněžného mrazivého vzduchu ...."
A umrieť na zápal pľúc.

Krtku jeden

Ale musíš uznať, že prežiť absťak a o rok umrieť na prebytok sněžného mrazivého vzduchu nie je zase žiadna výhra.

Notore...vyloz karty,ozralo!