Alkoholik

Cibulko 2 měsíce. Ale je to málo. Vždy budu mít nálepku trosky. A to jsem nepila nikdy každý den. Jen jednou za 14 dní nebo měsíc. I přes své vnitřní rozhodnutí a konání jsem za lůzra a to fakt nepřidá. Zrovna dnes když jsem se přítele zeptala proč mě pomlouva u mých blízkých řekl ať si skočím dát panáka že je mám určitě schované.Bolí to tak moc a sráží, ale i přes to jsem neuhnula že své cesty. Nevyprovokoval mě k na pití. Nevím proč to dělá a říká, třeba je to zkouška mého ovládání. Děkuji že mohu být mezi vámi

Nechci aby mě jeho slova a činy natolik odlabili, neboť vše co z dobrou vírou dělám pro sebe. Abych se jednou nemusela za sebe stydět. To že nejbližší člověk o kterém jsem si myslela, že mě chápe nebo snad má rád mě hází klacky pod nohy. Urážky že si mám jít opít držku mě vnitřně zabíjí . Když mu řeknu že se snažím, že nic nedělam špatně řekne že si klidně můžu vypít nějakou poschovavanou flašku.
Jak už jsem jednou psala, mám to tady jako svoji pravdivou vzpovednici. Nechci nic lhát vám ani sobě

Macek, popravde, podla toho ako pises, nemas to lachke. No na toto by som bola asi aj ja moc citliva. Neviem ci jeho chovanie predchadzalo nejakym incidentom alebo preco sa tak chova. Predtym ste boli v pohode? Nez si zacala este uvazovat o abstinencii?

Když si upřímně vzpomenu začala jsem zspijet špatný vztah asi odpocatku co jsme spolu tedy 10 let. Dříve to bylo na uklidnění z hádky, pak že s ním musím zůstat neboť máme dítě a tak se to nakupilo. Pak už jsem nenavidela vikendy kdy budeme všichni pohromadě. Nechci říct že že všechno může on, ale v podstatě moje blbá povaha. Kdy neumím říkat lidem otevřeně co se mě nelíbí. Jen to v sobě dusím. Občas bouchnu ale v podstatě vše dříma ve mě.
Když jsem se rozhodla že budu abstinovat bylo to mé rozhodnutí. Dříve byli sice pokusi, ale ty vždy skončili když přišel blbý den. Teď za tu dobu co vnímám svůj život ostřejší, bylo několik špatných dní a situací. Tentokrát jsem je už neléčila myšlenkou se napít. V některých očích budu stále ten slaboch co sahne po flašce.
Možná to tak má být abych si uvedomila vnitřní sílu a dokázat sama sobě že odolám.

Otazka spise zni: k cemu je takovy pritel, partner?

Presne to ma napadlo, naco si s nim vobec?

Macku, ono je to zas na druhou stranu těžký, žít vedle alkoholiČky, která roky pije, zkouší přestat a zase pije.
Ale jinak ho samozřejmě ne omlouvám, je to hnusne tě takhle srážet a pomlouvat.
Asi je to mezi vámi rozbity.

Dobré ránko,

Macku, chování přítele je na ránu. Nicméně, pokud máš potřebu v takovém vztahu být, brala bych ty jeho kecy jako negativní motivaci, v tom smyslu..tak ty máš takový řeči, tak počkej, já ti ukážu a just se nenapít a makat na sobě. Až z tebe ucítí sílu a ne oběť, podle mně se změní i jeho chování. Ten můj mě taky vždy vyhecuje, když mi něco shazuje, že je to k ničemu. Mám asi masochistický sklony, ale můj bývalý manžel byl pravý opak, vše mi chválil, podporoval mně, ale neposunula jsem se vůbec v ničem. Každý to holt potřebuje jinak.

P.S. Drahoslavo, Šantal, jak to jde?

Krásnou sobotu. Pro mě narozeninovou
Jak už jsem tu několikrát psala jsem zatím v nefunkčním vztahu který je rozbitý a bolavy. To že nedostanu ani kytku ani přání mě asi neudivilo. Jen jízlivá poznámka zda mě má jít koupit chlast abych to mohla oslavit.
Moji drazí.... Jsem stále hrdá na sebe že abstinuji. Jindy by mě hádka s ním rozklepala a měla chuť aspoň si loknout. Teď už ne..... Ani nutkání a za to jsem vděčná.
Omlouvám se za moje vypisovani, ale slíbila jsem že budu zapisovat všechny postřehy které mě snad dovedou k uzdravení.
Tak krásnou sobotu všem

Ahoj lidi,dnes začínám nepit.Netuším,jestli to zvládnu,ale vím,ze mi pití přerostlo pres hlavu,zanedbavan deti,domacnost a stydím se za svou slabost.Jsem rada za tohle fórum,uz spoustu dni si procitam a vím,ze problem mam.Diky za podporu,budu se pravidelne hlásit,jak to zvládam.