Alkoholik

Ahoj Šárka,jak ti je? Já dnes treti den a dobry.Držís se? Věřím že jo.Tak krok za krokem a bude dobre.Kdyby neco,klidne písní.A klidnou noc.

Renato, bohužel se zatím nedaří. Já se nepřinutím sama nejít a ten alkohol si nekoupit. Hned jak budu mít volno, tak se zkusím dostat buď na ten prevent, nebo alespoň na AA.
Ale z Tebe mám radost! jen tak dál

A moc všem tady děkuji za příspěvky a odkazy na pomoc. Vážím si toho a opravdu chci a chci toho využít a konečně se z toho dostat. Bez pití musí být líp, než v každodením limbu. Jen si ve 25 neumím představit nepít už nikdy ani kapku. Ani s rodinou, na oslavě. Nikdy. Ale jiný to zvládli. Evidentně to jde. Snad se tam dostanu také

Dnes začínám den čtvrtý,cítím se dobre a usnula jsem beze strachu.Dost se potim,ale jinak zadne neprijemne příznaky.Vim ze jsem na zacatku,ale i tak mam radost i za tohle.Přeju krasny den vsem a snad to pujde dal.Mějte se a držte se!

Šári, alkohol je součástí života spousta lidí. Spousta lidí si občas dá skleničku s prateli, na oslavě, o svátcích či při nějaké jiné příležitosti. To je v naší společnosti řekněme norma.
A pak jsou lidi, co jen tak žít s alkoholem neumí. Někteří tak nějak balancuji mezi moc a málo a teprve se uvidí, kam se pohne ručička vah. A pak jsou lidi, kteří se dostali za hranu, tedy do závislosti. Jsou to lidi, kteří prohráli, kteří neumí pít, pro ktere je pití devastující. A tam je těch možností pár, tedy dvě. Buď budou abstinovat, naučí se žít vedle alkoholu, protože ho neumí uživat tak, aby se nedostali do závislosti a aby jim neničil život, a nebo se prostě a jednoduše uchlastaji k smrti.
Tak si vyber. V 25 letech je ti líto, že se nemůžeš napít bez následků. Nemělo by ti byt lito, že se v 25 rozhoduješ zda žít nebo se uchlastat?

Renčo, dobré ráno, gratuluju, uzij si ten vitezoslavny pocit, když se ráno probudis a víš, že si cista, že si to dala. Pamatuj si to a vzpomeň si taky, jak ti bylo s kocovinou.
To je rozdíl, že?
Je to paráda. Tak vydržet.
To pocení časem přejde. Bude líp.

Šárko asi nevím jaké to je pít každý den ale vím že jsem se také několikrát snažila porazit závislost. Byla jsem natolik přesvědčena že to mám pod kontrolou, že kdokoliv mě radil nebo mě chtěl pomoci byla jsem na ně zlá.
Přišel ale bod zlomu kdy jsem o změně přemýšlela a rozhodla. Nevěděla jsem zda to vyjde..... a zatím se daří.
Držím ti na tvé cestě pesticky a mnoho sil to zvládnout.

Sarko, vetsi radost nez podekovani za odkazy a rady bude, kdyz nekam dojdes a napises, ze nepijes.

Allie, rozumím tomu, co píšeš. To je právě to. Poslouchám už pár let. Máš problém. Ne, nemáš to pod kontrolou. První otázka v konverzaci: zase piješ? Otázka od matky v 9 ráno: pila jsi už? potřebovala bych odvézt na nákupy, ale jestli už jsi pila, tak nevadí. Můžeme jet zítra.
S mojí profesí si tak moc uvědomuju, co to dělá s mým tělem i duší, jaké jsou další fáze pokud nepřestanu. A to mě ničí. Absolutně nevím, kde se to zlomilo. Kde jsem si uvědomila a přiznala, že to vážně pod kontrolou nemám. Vždycky jsem si myslela, jak jsem silný člověk, osobnost. Teď jsem si přiznala, že nedokažu přestat i když to chci tak moc a najednou se cítím jak největší ubožák na světě a stydím se v rodině, mezi přáteli, dokonce už i v obchodě, kde kupuji alkohol. Jako by bylo divné koupit si flašku s nákupem. Ale nikdo už nevidí, že za ten den nakoupím ve čtyřech různých obchodech, jen aby to nebylo nápadné. Jen aby si mě nepamatovali.
Stydím se sama za sebe a je čím dál tím víc těžší se sebou vydržet, ale když se opiju, na chvíli tenhle hnusný pocit odejde. I když jen na chvíli

MichalB, tak moc se chci odhodlat. Ale je to jako s dietou nebo učením. Udělám to zítra. Začarovaný kruh a závist druhým abstinujícím a hned zatím nenávist k sobě samé