Alkoholik

Milý Pepo, já osobně znám pouze jednoho člověka,který to zvládnul sám.Přej Ti,abys to taky zvládl.Kamarádce pomáhá Antabus,který má od psychiatra.Falada Irena

Pepo vubec se ti nedivim,ze jsi zklamanej,kdyz jsem sla poprvy k psychousovi nechal me mluvit asi20 min to uz jsem z nej citila ze by si rad dal slofika rek ze nesmim pit(coz jsem nevedela cha cha/ a napsal mi lexaurin po kterym me bylo jak po 2l vina.musela jsem hledat odbornika pres alkohol nasla jsem ho a lecba byla o necem jinym.hlavne jsem ho zajimala,nebo tedy ma choroba.poradil rekl co dal a jsem dnes tam kde jsem.Hanicka chodi na AT,Pepo zkus to taky,nevim jak pevnou vuli mas,ale bylo by dobry si to pojistit.hlavne nerikej ze to mas daleko,kdybys vedel odkud jsem ja.

Pepo, vůbec se nenech znechutit a odradit. Můj obvodní lékař na mě koukal jako kdybych spadla z měsíce, že jsem začala chodit do AT, když jsem mu řekla kvůli jakému množství alkoholu, tak říkal, že by musel začít chodit se mnou. Psycholožka v AT mě na úvod řekla, že alkoholismus u žen je více problematičtější než u mužů a že ambulantně se z toho dostane málo kdo, že bude lepší léčebna. Šla jsem od ní naštvaná a říkala jsem si, co si ta kráva o sobě myslí. Oni k nám ale asi musí takhle přistupovat. Po pravdě jsem čekala, že mě tam začnou litovat a pobrečí si se mnou v jaké prekérní situaci jsem a že za to můžou všichni kolem kam jsem se dostala....... Na mě to alespoň funguje, že čím víc lidí kolem mě podceňuje, že to nezvládnu, tím víc mě to podporuje k tomu, že zrovna já to dokážu. Naordinovala jsem sama sobě od nového roku jiný režim. Tím určitě nechci říct, že bych do této doby něco zanedbávala. Jsme s manželem už sami, dcery se osamostatnily a tím mě ubyla spousta povinností, mám více volného času a z toho mimo jiné vyplynulo to moje pojíjení. Takže jsem se začala mnohem víc věnovat sama sobě. Možná to někomu bude připadat směšné, ale měla jsem do teď třeba jeden krém na obličej, teď mám na den a na noc, na víčka a na dekolt atd., snažím se mít každý den jinak nalakované nehty, pravidelně chodím na kosmetiku, ke kadeřníkovi a na masáže , žehlici prkno se žehličkou vytahuju kvůli 2 trikům a nečekám až bude plný koš, 3x týdně peču v domácí pekárně chleba nebo si sama pletu houstičky, chodím se psama na dlouhé procházky, chodím na keramiky, pletu košíky z pedigu, šiju tildy atd. Stojí to spoutu peněz a volného času ale baví mě to a jsem zaměstnaná. Peníze neřeším, protože těch jsem prochlastala hodně. No a když se sama sobě tak věnuju, tak by byla přece velká škoda to tělíčko opečovávané rychtovat alkoholem????? 6.2. to bude měsíc, co docházím do AT, nepiju a k měsíčnímu výročí mám vyhlídnutou super kabelku. Nevím jak by tohle měli řešit chlapi, ale já jsem se k tomu postavila asi takhle a zatím dobré. Našla jsem si u nás ještě jedno zařízení, kde řeší alkohol, tam jdu hned začátkem února. Ono i to docházení na "pohovory" zabírá nějaký čas, ale já jsem za něj ráda. Moje rodina ani okolí nemá o mém problému ani ponětí, takže nemám s kým o tom mluvit. Manžel si dá občas k obědu pivo, takže i to doma je a já se prostě napít nesmím. Koupila jsem si závislost sama a sama se z toho musím dostat bez toho, abych omezovala svoje okolí je to můj problém. Hanka

zdravím, má někdo zkušenost s poruchou rovnováhy, nestabilních nohou a závratěmi, a jak to tak dlouho trvá.

Ahoj. ja v podstate viem že mám problém . Moja hranica je 0,7 dcl vina ale to nik nespoznal že som niečo pila.Tak potom prišla na rad druhá. Tu som horko tažko dopila ale dopila. Tie rána po druhej flaši boli horšie ale pomaly si zvykám. Viem že mám problém a chcem ho riešiť. Je to možné tak že mi bude dost len jedna 0,7 ? každý den

Ahoj Jani,
přečti si skutečný příběh alkoholika, který se nachází v kolonce: alkoholismus. Asi také víš, že se náš organismus po určité pravidelné dávce alkoholu adaptuje a tím se zvyšuje naše tolerance k němu. Tím pádem jeho účinky při stené davce již nejsou takové a následuje zvyšování dávek. Potom následuje poškození kontroly nad pitím, která je trvalá a další komplikace. O těchto věcech je zde hodně informací. Přečti si taky ten příběh, stojí zato.
ahoj

Ahojda Květo, dík za propagaci mého příběhu taky si myslim, že stojí za to, ale v tom negativním smyslu slova.

Četla jsem ho již dříve, se zatajeným dechem. Co jej ale ještě více podtrhuje je to jeho poračování, že sem chodíš a sdílíš se dál.
K

Květo, přece nenapíšu svoje paměti a pak budu zticha Svoje vítěžství dotáhnu do konce a svých 5 minut slávy si určitě vychutnám. Konec srandy ...... nepěstuju kamarádky, jsem samotář a tohle je pro mě skvělá možnost se ze všeho vypovídat. Kromě vás a psychoterapeutky o mě tohle nikdo neví, je to anonymní a mě to tak vyhovuje.

Hani, u té slávy s Tebou ráda setrvám i deset minut z té pozice kde každá jsme