Alkoholik

Já vim. Taky to tak vidím. Já jsem mu řekla své. Že mi je to jedno. Bud bude fungovat nebo jde.

Do ordinace tě nepřizvali, neboť on je plnoletý. Musel by to iniciovat sám (pochopitelně) a na tom jste se měli domluvit předem.

Tak třeba příště. Ani jeden jsme nevěděli jak to bude probíhat. Nejprve jsme dlouho bloudění a nemohli najít kde to vůbec je asi 2x jsme byli jinde. Pak jsme to našli a sestra ho vzala okamžitě do kartotéky. Pak poslala na chodbu a řekla ať jde k lékaři. Tam to bylo vše spíše jako informační prý. Byl tam opravdu cca 15 min. Ale odešel s pocitem jako, že paní byla příjemná a že se bál zbytečně. Já už jsem z toho taková unavená. Hlavně jak vyšlo najevo, že pil ty tři dny. Jako by mi zmizel elán. Mrzí mě to samotnou i u sebe. Nevím ani jak ten pocit popsat. Jo jsem tu a se vším pomohu, ale už to nebude ma iniciativita. Třeba mi lhal co tam řekl. Přece jenom asi většího lhal neznám. Třeba antabus odmítl a vymyslel si to,s těma lekama. Já vím kulový co mu běhá v hlavě.

Musím říct, že mám odlišnou zkušenost. Přijde mi normální, že když prvně navštívíš adiktologickou ambulanci, snaží se pro tebe udělat maximum, aby právě podchytili ten vzácný okamžik, kdy se ke kroku člověk odhodlá. Takže informativní schůzka - "nepijte a držte se a přijďte opět za 3 měsíce" - tomu se spíš směji. Ale jak říkáš, záleží, co se mu honí hlavou, a co jim tam vlastně pověděl. Antabus by byl v tomto případě jednoznačně nejlepší volba - může chtít ( ? ), dobrá, ALE situaci momentálně absolutně nemá pod kontrolou + pracuje v hospodském prostření = velký špatný. A možná jej zavrhl právě proto, že ví, že se na něj docela blbě pije.
A netrap se, situace už je jen v jeho rukou. Na tobě je pouze skutečnost, zda budeš ochotna dále s ním sdílet domácnost (pokud se to opět jaksi nepovede).

Má to špatně nastavené. Ještě ma v hlavě, že chce být normální. Dát si pivo, víno. Prostě jako normální člověk a nedat si vodku. Nesmysl a to prostě nechápe.podle mě ten antabus odmítl. Nebo nevím co jí řekl.

Ale toto je zcela klíčová informace. On se vlastně léčit nehodlá. A prášky si nechal napsat prostě proto, že už je mu z toho chlastu na nic. Na antidepresiva se totiž pije naopak docela dobře. Pak si sem tam něco práskne na absťáček, ať zvládne chvíli fungovat i bez pití... Filuta. Nechci sýčkovat, ale tohle není zrovna cesta do ráje.

Já nevím, domov je suchý v práci mu nikdo nic nedá. A peníze u sebe nema. Takže teď chvíli pít nebude, ale až dostane peníze tak nevím.

Víš, Aleno, já netušila, že manžel nemá problém přiznaný (nebo mi to v diskusi nějak uniklo). Zde opravdu nadarmo radit. A v čem ho vlastně hodláš ty podporovat, když jsi obeznámena, že míní pít dál?

Mě to samotnou zmatlo. Mluvil jinak a teď uběhlo asi 14 dní po tom co mu vzali řidičák a najednou tahle slova. Takže já nevím ode mě ceka. Ale já sama jsem mu řekla ať ode mě nic neceka.

Aleno, já si taky ze začátku myslela, že až to pití "dostanu pod kontrolu", tak si sem tam budu moct dát víno. A nebo třeba viný střik.
I jsem se tu ze začátku psala. Věřila jsem tomu.
Byla jsem stejně naivní, jak tvůj chlap.
Postavili mně tu nohama na zem.
Tak už na to ani nemyslím.
Ale píšu to proto, že může mít stejně blbé idealy, jako já