Alkoholik

Inak ja tuším chodím úplne každý víkend niekam kde sa pije, pretože sa pije furt a všade ale už si všetci zvykli na to že ja nepijem a automaticky mi nalievajú kofolu alebo minerálku a už sa tomu nikto nečuduje a nikto nemá žiadne dotazy ani otázky že prečo si nedám....pre mňa je to také oslobodzujúce že sa nemusím už s nikým dohadovať o chlaste, tak ako to som to mala zo začiatku, a musím povedať že mňa zatiaľ to počiatočné nadšenie z nepitia nijako neprešlo, každý raz som na seba hrdá že nepijem a mám stále z toho rovnakp dobrý pocit ako na začiatku za čo som veľmi vďačná

Evka ozvi sa, aký bol víkend?Zvládla si tú chatu čo si spomínala?Daj nám vedieť, snáď sa ozveš

Ahoj všem,

Chata se nakonec nekonala, mám na týden antibiotika, víkend jsem zvládla bez ztráty kytičky

Ani jsem si skoro na chlast nevzpomnela.

Horší, jak budu zdravá.

Jak zvládáte tady ta horka?

Evka napsal:



Jak zvládáte tady ta horka?

Suprově, jsem přežraný melounem a mám v sobě asi dva litry koly
A ještě se odpoledne chystám na kýbl zmrzliny

Ahoj vsem, hlasim se cca po pul roce (skoro 7 mesicich bez alkoholu). Je fajn tady videt znamy tvare, ktery sem prispivaly/zacaly prispivat zhruba ve stejnou dobu timto zdravim hlavne Meggie, ktera mi utkvela v pameti. Zajimalo by me, jak je na tom treba Lajka, Daniela a dalsi z pocatku tohodle vlakna.

Ja zvladam dobre, akorat posledni mesic mam sileny uzkosti, ktery bych driv zahanela alkoholem no nic, to je holt strizlivej zivot a nezbyva nez vydrzet :-D

Konec hlaseni a at se vam dari!

Ahoj Ožralok ďakujem že si si na mňa spomenula, to je super že si napísala, potešilo ma veľmi že sa aj ty držíš stále, týmto sa rozplynuli moje obavy z toho že nie každý kto sa dlhšiu dobu neozve začal zase piť,moc ťa pozdravujem a drž sa aj naďalej.....tie úzkosti ma mrzia dúfam že to prekonáš a bude zase dobre, ozvi sa zase niekedy prajem všetko dobré

Milá Ožralok,
ty úzkosti k odvykání asi patří. Ďábel se nevzdává snadno. Jsi dobrá, vydržet 7 měsíců je veliký úspěch, to nedokáže každý. Hlavně buď na sebe hodná, odměn se, měj se ráda. Já ty stavy moc dobře znám. Dva roky abstinence a jsem na psychoterapii. Ale nepiju, to je nejdůležitější. Ať je líp. ????

Ahoj všem, chodím se hodně často, ale jen sem tam přispěji do tématu.
Úzkosti...věčné téma...nepiji přes dva roky. Když jsem pila nebo se i teprve rozjížděla v pití tak mě úzkosti netrápily a nebo jsem vlastně nevěděla co to je. Prostě stres ok, dáš si skleničku, nervozita ok dáš si panáka, depka v poho dej si a ono tě to přejde.

Nepiji přes dva roky, mužu být ve společnosti kde se pije a i doma by se našla flaška vína nebo i tvrdého alkoholu. Jsem s tím v poho (klepu to), ale většinou ráno (pár krát do měsíce) mě přepadne zvláští pocit, jsem roztřesená, kolem žaludku svíravý pocit. Někdy to rozdýchám a někdy si musím dát pilulku.

Měj te se krásně a těm kdo nepijí a nebo začínají nepít klobou dolů, je to těžká práce, ale stojí za to

Ty úzkosti jsou hrozný. No všichni jsme pili nebo pijem z nějakého důvodu, přijde mi, že to je dost často trauma v dětství.. Pití může potlačovat syndromy, kterými trpíme. Jak pít přestanem, tak to vyleze. dobrá zpráva je, se to dá řešit, mě osobně pomáhá joga, meditace, dechy. Někomu psychoterapie, někomu třeba víra v boha nebo příroda. Tak doufam, že vám všem bude dobře. z nějakýho důvodu jsme si tuhle zkušenost vylosovali. A jen tak to nevzdáme ne

Všechny vás zdravím. Tak už jsem opět po pár měsících zpět. Asi všichni víte proč . Nemám momentálně ani chuť vypisovat vše, co se v mezičase odehrálo, ale vám to vlastně bude stejně jasné! Jako vždy po pár měsících abstinence je "potřeba " nevypitý alkohol dopít" .. a tak jsem opět doháněla, a jako vždy přišlo prozření, a znechucení sama ze sebe, a tak jsem se znovu vrátila sem, mezi bližní, kteří mě neodsoudí, a k vašim příběhům. A znovu budu na začátku a zase budu doufat, že už nikdy...tuším, že potřetí..nemám odvahu si číst své příspěvky ( i když bych možná měla), ale teď to nedokážu, jen by mě připomněly, jaký slaboch jsem. I když to vlastně moc dobře vím. Možná sem píšu pro ostatní, že opravdu člověk nemá nikdy podlehnout vědomí, že už to má pod kontrolou. A vlastně je hrozná škoda, že lidé se sem pak přestávají vracet...jednak kvůli pozitivní i tě negativní motivaci. Jsem jak název filmu Dobří holubi se vracejí