Alkoholik

Ahoj všichni. už se mi blíží propuštění a víkend s holkami tady v léčebně jsme si sportovně užily. Dopsala jsem si pětitýdenní plán, každý den od rána do večera i s náhradními variantami, kdyby náhodou bylo hnusně, nebo padl program. Je to důležité alespoň na začátku v reálném světě a ještě ho pak prokonzultuji s terapeutickým týmem. Myšlenkami už jsem doma a myslím, že jsem z léčby vymáčkla, co jsem mohla. Ale takové nealko pivo si ještě tak rok nedám. Uvidím, kdy se na to budu cítit.

Libuš, zkusím ti vysvětlit ta procenta.
Osmdesát ze sta ovlivnit nemůžeš, protože alkohol je všude kolem tebe a nezmizí. Pak je ale těch zbylých dvacet procent a ty ovlivnit můžeš. Pokud si na ně nedáš pozor, tvůj mozek při každé návštěvě restaurace, grilování, nebo když si vedle tebe někdo otevře pivo...rozsvítí světýlko.
A to i přesto, že si říkáš mě to nevadí, že vedle mě někdo pije, jsem dobrej...ale tvůj mozek alkoholika to vnímá jinak a až se předem neodhadnutelné množství světýlek rozsvítí, dovrší se těch sto procent a zrecneš, a vlastně nevíš proč. To období po léčbě trvá většinou jeden až dva roky, né napořád.
Je to takhle trochu srozumitelné?

Neprecitala som si celu diskusiu, lebo je toho dost veľa, len som to tak prebehla mám 25 rokov a pijem asi od puberty, najprv to nebolo nič hrozne, normálne sme sa bavili ako každý v takom veku, v 19 som si našla priateľa ktorý s pitím už mal očividne problém, jeho problém sa staval zrazu aj môj, často sme sa hádali že nechcem každý víkend piť, no aj tak nakoniec bolo ako chcel on, keď bol opitý bol agresívny, neznasala som to, začala som piť ešte viac a ostávala s ním, až ma raz zbil tak, že som myslela že ma zabije. Od vtedy mám sociálnu fóbiu, ale riešila som to tak že som sa opila, opíjala som sa dost tak na hanbu, vždy ráno som si to vyčítala až do ďalšej akcie, kde som sa zasa strieskala na prasa. Do života mi prišiel úžasný chlap, chodili sme vonku bavili sa a ja som si myslela že mám svoje pitie pod kontrolov, až som raz stratila kontrolu a on ma nechal. Povedala som si fajn prišla som o skvelého chlapa kvôli alkoholu, no hanba. Začala som piť ‘’kontrolovane’’ niekedy to bolo a niekedy na svinu ???? 2 roky som sa trápila veľmi, pred rokom som spoznala úžasného chlapa, chodili sme stále na pivo, vedela som že sa nemôžem strieskat, lebo sama neviem čo to vtedy do mňa vchádza, ale niesom to ja, prvý krát ma videl opitu tak veľmi asi po 2 mesiacoch chodenia, odpustil mi, a odpustil mi asi ďalších 5 krát kedy som bola pod obraz bozi, až nakoniec som sa tak opila pri jeho kamarátoch že tu hanbu nezniesol a nechal ma( vraj som bola hrozná )po tom všetkom som začala piť už aj sama doma, až som si povedala že tak to ďalej nemôže pokračovať, no som zlomená, nešťastná a najradšej by som tu ani nebola. V normálnom stave som dobrá, vtipná a super partacka, myslim si že aj dost pekná ☝️???? ale ten alkohol ma psychicky zničil. Pred týždňom som bola pri psychiatricke, otvorene mi povedala že problém s alkoholom mám a nie malý, diagnostikovala mi depresiu, úzkosť a tu soc fóbiu, predpísala antidepresíva, no zatiaľ je mi aj tak na *** bolo toho oveľa viac ale nechcem písať romány, najradšej by som mala zasa 15 a všetko zmenila

Ahoj Tina,

myslim, ze se vklidu muzes napsat i roman

A jak jsi na tom ted? Pomahaji antidepresiva? a zkousis prestat pit?

Zdravím naší střízlivou partu,

Elfio, díky za vysvětlení. Tak nějak jsem to pochopila - prostě přijmout věci, které nemohu změnit : 80% a ovlivnit zbytek 20%, tzn. vyhýbat se spouštěčům a zbytečně nedráždit kobru bosou nohou . Mluvila jsem o tom i se svojí psychoterapeutkou - ptala jsem se jí, jestli to není z mojí strany pštrosí politika, když se vyhýbám akcím, kde se pije. Prý není, je v počátcích abstinence velmi vhodné eliminovat spouštěče. Je fakt, že jsem si za pár měsíců vybudovala nový život - posilovna, kultura, zahradničení, kolo, joga. No prostě já ani nemám čas někde popíjet a nový život mě baví, takže ani důvod vysedávat někde s kofolou.
O nealko pivu jsme také mluvily - když mi nevadí a nespouští u mě bažení, občas fajn, ale pro každého to není. Někteří ho nemohou ani ochutnat, aby to u nich nerozsvítila právě ta světýlka. I když se příběhy hodně podobají, každý je za sebe a je potřeba zkoušet.
Každopádně Ti moc držím palce, aby byl návrat do reálného života co nejvíce na pohodu

Tereza napsal:
Krásné nedělní odpoledne všem!

Zdravím nově příchozí Tínku, čím více nás bude, tím lépe.

Libuško, také jsem z tohoto období měla/stále mám obavy. Přece jen je to všechno ještě více na očích. Ale my se nedáme. Myslím, že to takhle právě funguje - jak budeme nahrazovat čas a příležitosti k pití smysluplnými jinými aktivitami, tím jednodušeji to postupně půjde. Hrozně mě hřeje, že Tě ta abstinence tak baví!

Strávila jsem teď pár dní ve srubu uprostřed lesa, ničeho. V noci jenom hvězdné nebe a já. Se střízlivou hlavou to bylo něco neskutečně krásného.

Myslím na vás, držte se.

Terezko, připadá mi, že Tě nový život také baví a že jsi se dala pěkně dohromady, když jsi sama vyrazila rozjímat do divočiny.
Jak to vypadá s Tvojí prací, dobrovolničením a panem Božským? Změnila jsi život od základu, jak jsi plánovala? Jsem zvědavá, no

Tinko,
jsi hodně mladá a přijde mi, že se v tom dost plácáš. Jestli jsi vyhledala odborníka, je to super - nebudeš na to sama. Nemám zkušenost s léky, ale co jsem četla i slyšela od známých, je potřeba dát tomu čas (prý trvá několik týdnů než se situace stabilizuje). Co je důležité - nemělo by se na ně pít.
Poslala Tě doktorka na psychoterapii, bylo by to také dobré.

Až se trochu zklidníš, nebude Ti to vše připadat marné.
Co začít s nějakým sportem a potkat přitom super kluka, který nepije? Prostě změnit život. Já jsem v posilovně potkala plno mladých lidí, kteří mají nulovou toleranci alkoholu. Prostě nepijí a žijou plnohodnotný život naplněný spoustou zájmů, cestování, sportem. Tohle může být pro Tebe cesta.

Krásný nový den všem!

Libuško, s panem Božským jsem to ukončila ještě před nehodou - uvědomila jsem si, že ve vztazích samu sebe nenajdu. K tomu bych chtěla říct i Tobě Tínko - mám pocit, že pro Tebe jsou ti muži zatím středobodem světa a možná si myslíš, že se něco nebo ty změníš až najdeš toho pravého, ale oporu je potřeba najít sám v sobě. Až budeš sama se sebou srovnaná a spokojená, tak uvidíš že se kolem Tebe začnou vyskytovat mnohem solidnější, Tebe hodni chlapi. Nejdřív počkej až zaberou ty léky a zkus vyhledat terapeuta - hodně z nás se to osvědčilo a připomínáš mi sebe před 10 lety budu Ti moc držet palce!

Jinak se držím svého plánu - méně práce, více pomáhání, koncetrace na sebe a lidi, co za to stojí. Taky bych si do budoucna ráda pořídila pejska jako máš ty Libuško ale zatím je to jen nápad v hlavě, takový krok se musí pořádně promyslet.

Doufám, že jste všichni v pořádku a máte se rádi.

Ahoj všichni, Tinko, taky se v tobě vidim. V tvym věku je to hodně těžký, ty priority jsou trochu jinde. Já taky viděla chlapa jako střed svýho vesmíru. Bez chlastu jsem si to nedovedla vůůůbec představit. Byl to uplně můj životní styl. Jsi dobrá, že to už teď řešíš. Chytní příležitost za vlasy a nemeškej už! Máš strašnou výhodu a můžeš mít úžasnej život! Mě mrzí, že mi to tak trvalo, než jsem uklidnila apochopila, že pít nemůžu. Držím ti palce!

Vážne ? Takže ste to mali tak isto ? Je to pre mňa ako balzam na dušu, aj keď je to zle ???? lebo mám pocit že takú ako ja už hádam ani nenájdem, … nie chlapi niesu stred môjho vesmíru, práveže som si myslela že som už ok a k tomu mi chyba len dokonalý chlap, ktorý prišiel ale ako prišiel ukázala som sa …. tak aj odišiel ???? vážne som sa cítila ako nikdy pred tým a chlap za ktorého by si ina nohy ruky dolámala …. No ja sa spijam pod obraz bozi , o to mi ide že neviem si vážiť nejaké šťastie kvôli alkoholu, kvôli niečomu čo ešte nič dobre nikomu neprinieslo, si je schopný človek udupávať po vlastnom šťastí, že je to smutne… ako nám alkohol ničí naše JA a vzťahy, či už partnerské alebo rodinne ????