Alkoholik

To Libuš: No to já právě nevim. Podle mě do určité míry každý tak trochu hrajeme svojí roli ve společnosti. Tak je to myšleno. Někam patříš, máš nějakou práci, nějak vypadáš, máš nějakej styl. Musíš si vybrat, nemůžeš být všechno. A když jsi třeba ředitel, tak se budeš chovat jinak než třeba uklizečka.

Ve společnosti, kam jsem patřila já, je alkohol a tráva a vlastně i drogy zcela běžná součást kultury. Vlastně si tak nějak odpovídam sama. Už tam nepatřím, nechci tam patřit. Jsem už někdo jiný. Potřebovala jsem to asi napsat, abych si to ujasnila. Já mám někdy problém, že věci moc řeším. A hlavně zjištuji, že pořád ve mě něco žije v té minulosti. toho se musím zbavit. Díky, Krásný den všem Já překonávám osmý měsíc, pracovní stres je zcela za mnou. ))))))

Dnes je jarní rovnodennost a zítra novoluní. Velmi silné pozitivní astrologické jevy. Prý podporují pozitivní změny. Takže já jdu dnes na jarní úklid a normálně se těšim!

To je právě ono - pokud nejsi sama sebou, vytváří to v Tobě nesoulad. Opravdu je skvělá knížka Autenticita (fakt nejsem knihkupec)

Lidé si často nasazují masky - hrají role. Já doteď nevím, kde je moje pravé já. Je hluboce ukryto pod maskami, které jsem si nasazovala kvůli své zranitelnosti.
Ředitel pokud má předpoklad být ředitelem nemusí mít masku seběvědomého leadra, ale prostě jím je. Nevím, zda to píšu srozumitelně. Je uvěřitelný a lidi za ním jdou. Pokud je uvnitř nesebevědomý, nejistý nasadí masku sebevědomého leadra. I se jím mnohdy, díky své ctižádostivosti, stane (vidíme mnoho příkladů v politice), ale není uvěřitelný, lidí ho poslouchají z pozice moci, ale není pro ně opravdovým leadrem. A tak je to i v životě. Jsem opravdu rocker? Když tam jdu je mi tam dobře, anebo tam jdu, protože chci hrát roli, kterou jsem se naučila v prostředí, do kterého jsem se dostala díky svému manželovi (to jsem si já pokládala za otázky)?...Já jsem svojí rockové partě řekla, že už nechci pít a mít ty příšerné kocoviny. Dost mi jich odpovědělo, že budou chlastat až do konce, protože to je jejich život a raději dřív umřou než by chcípli ve 100 nudou. No tak prosím, každý má možnost se rozhodnout. Přišla jsem na to, že můj život to není, ale léta mě to táhne zpátky (zvyk je železná košile). S motykou na zahradě jsem ve spojení s přírodou, mám dobrý pocit, ale mnohdy se mi stýská po tom rychlém opojení a smíchu od ucha k uchu...Dnes nebudu pít a co bude jindy se uvidí - mám pocit, že se s jarní rovnodenností budí drak

Ano chápu jak to myslíš. To téma je určitě složitější. Například, mnohdy musíme masku nasadit, když živíš rodinu a prostě musíš do práce, ne vždy se ti podaří být sám sebou na stoprocent. Já se vždy snažila být autentická. Problém je, že když zažije člověk trauma a je od sebe odpojen, tak vlastně neví co je jeho autentické já. A to se asi stalo mě. Myslela jsem si, že jsem to já a že to je moje pravé já. Holka drsnačka, co zvládne všechno a vypije všechen alkohol co může. A všichni mě takovou oslavovali. A já si myslela, že to je důkaz, že jsem na správný cestě. A přitom jsem žila ve lži. To je tvrdá uvědomění si Díky za podněty z myšlení. Moc mi to pomáhá.

Btw dneska taky rozhodně hodlám nepít.)

"A co to je byt sama sebou"?

MichalB napsal:
"A co to je byt sama sebou"?

Pro mě to znamená pod těmi všemi maskami a naučenými programy rozeznat hlas svojí duše. A tomu naslouchat a chovat se podle něj. Být ve spojení se svým já, hlubší vrstvou sama sebe. (ted fakt nevim, jestli mam dobře ty iy ) Co to znamená pro tebe?

Rachel napsal:
Ano chápu jak to myslíš. To téma je určitě složitější. Například, mnohdy musíme masku nasadit, když živíš rodinu a prostě musíš do práce, ne vždy se ti podaří být sám sebou na stoprocent. Já se vždy snažila být autentická. Problém je, že když zažije člověk trauma a je od sebe odpojen, tak vlastně neví co je jeho autentické já. A to se asi stalo mě. Myslela jsem si, že jsem to já a že to je moje pravé já. Holka drsnačka, co zvládne všechno a vypije všechen alkohol co může. A všichni mě takovou oslavovali. A já si myslela, že to je důkaz, že jsem na správný cestě. A přitom jsem žila ve lži. To je tvrdá uvědomění si Díky za podněty z myšlení. Moc mi to pomáhá.

To je právě ono - co je vlastně autentické a co jsou naučené programy a masky? Strašně složitá otázka, která podle mě ale vede k nalezení klidu v duši. Čestně hlásím - že jsem daleka klidu v duši. Co vím je, že klid v duši na dně láhve nenajdu, takže nezbývá než neuhnout ze započaté cesty.
Střízlivosti zdar!

Ahoj, no právě -ja to venku nedokážu -chlast je všude a každý den stačí chvilicka slabá chvilka, sednout na kolo a za 5min. jsem z lahví zpátky.... Už ani nevím co bych vlastně dělal, kdybych nepil!!!- tak dlouho už je alk. součástí každé volné chvíle, kdy si můžu datz...a někdy i když nemůžu... Díky za reakci, přeju ti hodně zdaru v boji a aby si taky měla na vybranou z tou léčbou... Měj se

Zdravím všechny!

Hlasím, že stále ve svém rozhodnutí setrvávám a držím nám všem palce. Na druhou stranu to pro mě ale momentálně není vůbec náročné, jelikož jsem před týdnem skončila po nehodě v nemocnici a ještě si tam v dubnu pobudu kvůli operaci.

Takže nucená dovolená, kterou bych si jinak sama neudělala, i když už jsem to v práci zase hodně přeháněla. Možná to byl zásah z nebe, kdoví...

Každopádně moc ráda čtu, že stále držíte a na Tebe Libuško si vzpomenu každý den. K tomu tématu hraní rolí...zase jste narazili na něco, nad čím obě stejně přemýšlíme. Hledám odpovědi na to, kdo vlastně jsem už dlouho a nejvíc mi s tím pomáhá hlavně terapeut. Dřív mě to trápilo velmi..ptala jsem se ho, jestli on sám ví, kdo vlastně je a odpověděl mi s úsměvem, že už skoro ano pokud je to otázka i pro takvého pevného člověka, tak se tím já ztracená nemusím tak mučit a pomalu to rozklíčovávat.

Přichází jaro, i když pro mě zatím jen za oknem, těším se až vykročím ven do dalšího ročního období.

Opatrujte se a držte se!

Zdravím nově příchozího Jeníka a držím palce, ať se vše podaří!

Rachel děkuji za otevírání hlubokých myšlenek, jsi skvělá, opravdu nemusíš nic hrát jak píše Libuška