Alkoholik

Ahojte všichni, děkuju vám za podporu. Včera a předevčírem jsem se opět opil. Dokázal jsem ale "normálně" fungovat, teda připadal jsem si tak.
Dneska jsem o mém pití zase přemýšlel. Dospěl jsem k závěru, že nejlepší by bylo přestat hned. Ne čekat na Nový rok, jak jsem to původně plánoval. Nemůžu přece takto propít celé dva týdny volna. Dva týdny je docela dlouhá doba.
Akorát se bojím, že přes svátky selžu. Návštěvy v rodině asi v pohodě, stejně vždycky řídím. Ale navštěvujeme se pravidelně s jedněmi známými v naší dědině (vesnici). Přes vánoční svátky jednou my k nim, pak většinou na silvestra zase u nich. A z toho mám strach, z těch otázek, proč nepiju a z toho, že podlehnu. Když budem u nás, tak to pít nemusím. Jenže u nich, sotva si sedneme, už mám před sebou na stole pivo.
Hledal jsem na netu psychiatrii, adiktologii... A taky jsem našel, že existuje nějaká linka pro závisláky všeho druhu. Tak pro začátek zkusím alespoň zavolat tam.
Jinak teda ještě o mém rozhodnutí.... Dnes dopoledne jsem už měl jedno pivo. Takže den 1. budu počítat od zítra.
Jdu do toho.

Ještě bych se s vámi chtěl podělit o úryvky ze zdejších diskuzí, které mě zaujaly a uložil si je. Třeba mi to pomůže, když budu mít chuť se napít.


Ešte poznámka k tomu, že človeku sa niečo pokazilo a napil sa, a tak.
Vždy si povedzte, že neexistuje dôvod sa napiť. Fakt neexistuje.


Dokážem nepiť, ale nedokážem piť


Najväčšiu moc nad nami má ten prvý pohárik. Práve ten s nami začne robiť harakiri, prestaneme rozmýšľať reálne.



...pohodlnejšie a jednoduchšie je poddať sa "naučenému" alko-stereotypu... a život, nech (si) pokojne plynie ďalej... akosi bolo - akosi bude...


Je na mieste položiť si otázku:
..."kedy už začnem o sebe sám/a aj rozhodovať a konať a nielen sa nechať "bezmocne" vliecť v závese za Mr. Alkoholom?"

Když jsem tady vkládal tyto příspěvky, tak jsem se skoro rozbrečel. Říkal jsem si "Co blbneš, nebul, vždyť ti nikdo neumřel." A pak mi problesklo hlavou, že to není špatný nápad, že ten chlast musím pohřbít.

A Michale, jak to vypada s tebou dnes?
Mozna, ze ti datum prijde dulezity. Myslim, ze ale neni.
Dulezity je CVAK. To precvaknuti v tvoji hlave.
A ohledne nabidky piti. Co rict “Dnes proste nepiju”.
Vim, ze se mi to mluvi. Ja se vymlouvala na dietu, taky na antibiotika.
Tak se drz!

Já bych příbuzné ideálně odzbrojil brutální upřímností: "ne, díky. Uvědomil jsem si, že mám vážný problém s pitím a rozhodl jsem se s tím přestat. Ocením, když mi to nebudete dělat těžší" a nebo druhá varianta, pokud se na to necítí - "mám zdravotní potíže se žaludkem, beru prášky a nesmím na to pít" Obojí je něco, co by mělo zavřít pusy na delší dobu, než jen na tu jednu příležitost.

Ahoj Eriko, děkuju za zeptání. Dneska konečně střízlivý. Dopoledne jsem se ještě trochu klepal, ale pak už lepší. Zdobili jsme s dětma stromeček, pak jsem uklízel. Zrovna si pročítám diskuzi "Společně začít..." kde jsi hodně přispívala a taky Rachel tam popisuje začátky její 3-leté abstinence. Celkem mi to pomáhá číst si tohle fórum. A to hlavně v tom, jak si srovnat myšlenky při abstinenci, než třeba před půl rokem. A když si o tom můžu s někým "popovídat", tak je to ještě lepší.

Michale, díky za radu. Asi se pro začátek přikloním k výmluvě na léky.
Stejně pořád o tom přemýšlím, jak to dopadne. Už nechci znovu sám sebe zklamat. Hodně se zde v diskuzích opakuje heslo AA: Dnes abstinuji a zítra se uvidí.
Zkusím si to neustále připomínat...

Michale, musis mit kazdy den spousty ukolu.
Jednou tu Geňo psal, ze i kdyby jsi jeden den delal diry a druhy den je zase zahranaval.
Ja se zase zeptam jak se vede

Eriko, ještě se vrátím k Tvému prvnínu příspěvku, že bych se měl doma svěřit. To je bohužel těžké. Manželka si sice víno občas dá, ale třeba jenom skleničku nebo dvě a ne denně. Ona to prostě nějak nechápe nebo nechce pochopit, že jsem alkoholik, když ona není. I po všech těch ostudách, co se mi podařily.
Při mé poslední 2-měsíční abstinenci jsem se pokusil jí to tak nějak vysvětlit, když mi nabízela víno, jestli si dám s ní. Řekl jsem jí, že já si prostě neumím dát jenom jednu sklenku. Ale už jsme to nějak víc neřešili. Tak už mi pak nenabízela.

Erika napsal:

Jednou tu Geňo psal, ze i kdyby jsi jeden den delal diry a druhy den je zase zahranaval.


jo vzpomínám si, že jsem to ru někde četl