Alkoholik

Ahojte, hlásím se, že i dnes střízlivý. Měl jsem první zatěžkávací zkoušku. Objevila se u nás tak trochu nečekaná návštěva. Alkohol jsem odmítl. Řekl jsem, že jsem nemocný, takže jsem vlastně ani nelhal Nechci se ale příliš chlubit, protože ještě mě čekají 2 plánované rizikové návštěvy.
Přeju všem krásné Vánoce.

Ahoj Michale
To je fajn, ze se stale drzis.
A jak se ti spi? Navaly tepla a nebo zima?

Ahoj, přestala jsem sama s pomocí tohohle fóra. Bylo tady hodně lidí co se podporovalo a neustále o tom psát mi fakt pomáhalo.

Pomáhalo mi něco si o tom alkoholu zjistit, jak hluboce člověku škodí. A taky můj manžel, kterej do toho šel se mnou a nepije stejně dlouho. Nebyl uplně alkáč, ale oba jsem hovada a když jsem pili dohromady, bejvala to pohroma.

Já jsem trpěla na panický ataky a nemohla jsem třeba lítat letadlem, musela sem se uplně vypnout, třeba lahví vína, abych tam vlezla. A dneska to už nemam, letěla jsem několikrát střízlivá. Ne ale že bych si jednu tu plzen neměla chut dát

Držim palce, přes ty svátky je to mazec!

A zdravím Eriku!

Btw já jsem přestala lhát uplně, prostě jim řeknu že už sem v životě vypila dost. Lidi koukaj, trvalo než to zpracovali, dneska už mě nikam nezvou a me to je uplně jedno

A co mě drží dál nepít je vidět co to s těma lidma dál dělá. I když jsou to jen party lidi a ne uplně alkáči. Nikam se neposouvaj, hloupnou, jsou takový zašlií a když začnou stárnout nic hezkáýho z nich nevyzařuje. A když se to zkombinuje s trávou, tak to je uplná katastrofa. Všimli jste si někdo jaký jsou některý alkoholici a zhulky egoisti? Jako by se kolem nich točil vesmír. To by mě zajímalo co to je za vedleší efekt a jestli ho někdo zaznamenal

Ahoj Eriko, diky za podporu a za zeptání. Spánek už se zlepšuje. Trochu dýl trvá, než usnu. Ale když zaberu, tak spím až do rána. Miluju na střízlivosti, že se ráno probudím bez výčitek, s čistou hlavou... Dneska se mi zdál sen, že jsem se zase napil:( Ale i tak se mi na střízlivosti líbí, že si většinou pamatuju sny. Někdy bývají i hezké.
Mívám po vystřízlivění spíš zimnice. Teď, když jsem začal abstinovat, tak dva dny občas zimnice, žaludek na vodě. Tohle jsem si dříve mockrát opakoval: "Blbče, stojí ti to za to, pořád dokola prožívat takové stavy?"
Včera jsem měl krizi. Po menší hádce jsem měl chuť se napít. Mám to tak zafixované v hlavě. Hádka= jdu si dát chlast.
Pak jsme jeli na návštěvu, kde jsem už ani neměl moc náladu se bavit. Po návratu domů, jsem cítil takový vnitřní neklid-nervozitu, trochu se mi chvěly ruce, nálada pod psa. Pak jsem chvíli vypnul a jenom se zamyslel, co budu ještě do večera dělat... Co myslíš, že mě napadlo? Naštěstí jsem to neudělal.
Je to teprve 5. den abstinování, ale přijde mi to jako bych nepil už strašně dlouho. Prostě ten čas bez alkoholu běží úplně jinak.

Ahoj Rachel, jsem rád, že ses ozvala. Děkuju. Já trochu tam někde v hloubi duše věřím, že mi to tentokrát vyjde a už se nikdy nenapiju. Já vím, je to hooooodně troufalé, tohle prohlásit po čtyřech dnech bez pití. Ale s vaší podporou je to jiné. Uvědomuju si, že kdybych se napil, tak zradím nejenom sebe, ale i vás, kdo mě tady podporujete (Ty, Erika i Michal). Pomáhá mi to.
Ano máš pravdu, je to mazec teď přes svátky. Ani nevím, kde jsem sebral tolik odvahy a šel do toho v tuto dobu. Pro alkáče je to pomalu "sebevražda". Jsou to moje střízlivé Vánoce po xx letech.

No to jsem si ale dovolil opravdu hodně, napsat, že už se nikdy nenapiju. Spíš bych měl říct. Věřím, že vydržím nepít. Každé ráno si říkám: Dnes se nenapiju a zítra se uvidí.

Ahoj Rachel,
Presne tak to je. Uz ted nelzu, hlasim, ze uz jsem svoje vypila. A uz me taky na oslavy a mejdany nezvou. Ono se lidem spatne pije, mozna se pred strizlivym dobre neciti.
Kdyz jsem hlasila, ze nepiju, tak se nejprve lide ptali a nebude ti vadit, kdyz se napiju ja. A tak nejak casem jsem z tech grilovacek a setkani vypadla.
Clovek si musi najit jine aktivity
V dubnu budu mit 7 let. Verim, ze to zvladnu.

Ahoj Michale
Prestala jsem sama, za pomoci lidi tady.
Ano, to to tu jeste zilo. A v nejakem prispevku mam vetu “ nervi kravo, muzes si za to sama”.
Zacatek je tezkej. Byla mi v noci takova zima, ze me bolely svaly. Nekdy me i chytaly krece do zvykacich svalu, tak jsem tiskla zuby k sobe.
To zmizi.
Myslenky na alkohol se jen zmensi, uz nejsou tak urputny. Ale uplne se neztrati. Proto ja, cas od casu, sem nakouknu a obcas si prectu stare prispevky, aby se mi znovu vybavily ty vzpominky.
Abych si uvedomila, jak tezky boj to byl. A vim, ze nejsem vitez. Jsem jen na dobre ceste
Drz se!!