Alkoholik

To je taky dobrá finta...taky jsem o tom uvažovala,ale bojím se,že by mi zachutnalo a nevěděla bych zase kdy přestat...zatím se na to necítím,ale myslím si,že to děláte dobře.A máte pokoj.

Určitě je dobrý,aby si člověk sám uvědomil,že už má problém...jinak to nemůže zvládnout. Právě teď poprvé v životě jsem si uvědomila,že jsem nechutná a vypiju už víc než kdejaký chlap a jdu do sebe,takže uvidíme...

Jůů a zítra jedna holka taky bude autem,takže nebudu sama...je to taková podpora

Zlatko-nic se neděje.No tak jste svými státnicemi a následným večírkem skončila s pitím.Pro vás je důležité z toho všeho uvědomit si a naučit se odmítnout pití ve společnosti.Bez kompromisu na rovinu říct,nechci,nepiju-co si myslí druhý, to vám může být naprosto lhostejné.Každý nějak začíná,začátek je těžký.Jen vy musíte vědet proč nechcete pít a naučit se to ustát u sebe v soukromí,stejně jako ve společnosti.

Všem moc děkuji za cenné rady a za podporu...

Tu fintu s deci vína a dolívat minerálkou bych nezkoušela, mně by zachutnalo a pila bych jak duha.Víno bylo vždy moje ....nic jiného jsem nepila. Ale první oslavy po mojem rozhodnutí jsem ustála s výmluvou , že beru léky / žádná originální výmluva, ale přece,,/ Zkraje se mě pár lidí snažilo přesvědčit, že trochu se napít můžu, což striktně odmítám, chvilku do mě hučeli...ale potom s přibývajícím alkoholem už měli problémy sami se sebou. A v závěru byli rádi, když jsem je podepřela a některé i dovlekla s ostatními do taxíku. Večírek zažitý střízlivýma očima je k nezaplacení. Uvidíš tu proměnu , co s člověkem inteligentním dělá chlast, všechno si budeš pamatovat, ráno budeš fit. Já si svůj první večírek bez pití fakt užila, nikdy dřív bych nevěřila, jak to bude fajn !!!

První krok je nejspíš za tebou, přiznat si že něco není v pořádku,moje zkušenost je že i když si člověk říká jak chce že se neopije aby se neuměl ovládat je to kl ničemu..doufám že se konečně poučím, je to jakýsi způsob týrání sám sebe někde uvnitř je nějaký problém který se snažim řešit, ale já nad tim zvítězím, jsem stále mladá a stále je tu naděje, v rodině mám ale dost alkoholiků takže hrozba tu je i do budoucna,držím ti palce!!!!

Petro.určitě se ti to podaří.Alhoholem jsme dokázali klamat sami sebe.A ty to už víš!

Dobry den Katko,

taktez drzim palce a obdivuji Vas. I ja sama s tim potrebuji prestat, hrozne chci, jelikoz alkohol uz me ovlada jak loutku. Psala jsem prispevek o svych pocitech s podtextem olivneni nervove soustavy......I ja uz par let ( s prestavkou tehot. a kojeni) holduju piti, bohuzel........par piv denne, kdyz jsem doma k tomu vino (padne i cela lahev), pritom to nechci, ale jsem jiz 6 a pul let na rod. dovolene, dostaveli jsme dum, vse lezi na me, dodelavky na baraku, vazne to, dve deti, manzel neustale pryc.............porad jsem sama a rodice xset km daleko. Z Prahy jsme se prestehovali na okraj, tak to byva .......Vidim v sobe tu "zelenou" vdovu, jak se jim rika........uz nevim, jak to zvladat, starosti mraky a resim to takhle. Myslim si, ze kdyz se napiju, bude vse lepsi, omyl..to vime vsichni...... a jak zacnu, tak pak nejde prestat, jedna sklenicka, druha...........treti......nejake pivo.......zavrit se na tri mesice do lecebny nechci, taktez nemam kam dat deti.....potrebuji nekde zacit, potrebuji se taky "prepnout". Mam pocity viny, desnou naladu, jsem nervozni, ruce se mi klepou a nemluvim o tom, ze mi dela spatne rizeni v aute a toho jsem se zalekla............musim to prekonat, zvladnout a vykaslat se na piti a normalne se radovat ze zivota...........dusledky jsou fakt hrozne a zacalo to nevinne............nikdy jsem nepila, manzel me to naucitl.......(bohuzel), sam to omezil, ale nehorsi je, ze pokud je doma neustale kupuje basy piv.........nejhorsui je , mit doma zasobu...........Drzim palce, pripiste mi prosim nejakou Vas zkusenost...............tak nejak jsme zjistila, za mi vlastne to pivo ani trebanechutna, ale jsou dny , kdy to do sebe leju bez uvazeni a nevim , proc.............

Můj dnešní příspěvek...je vypovídající až dost.Napiš,prosím,zajímá mě,jak jsou na tom lidé,jako jsem já,v tuhle chvilku.Děkuju.

Sabrino,co tak zkusit ambulantní léčbu?Dát do toho všechno.Já jsem na Antabusu,chodím do AA,každé první pon.v měsíci Spoj pro abstinující alkoholiky za vedení Dr.Turkové-když to nedám?Tak nastupuju do Apolináře.Mám na starosti dementní mámu devadesátka jí táhne.Je to za hůl,pořídila jsem kotě.Vím,že když to nedám-všechno musí jít stranou a nastupuju.Mám to tak domluvené se svojí psychiatričkou.Přece se neuchlastám.Mám 4děti-2ještě studují-pro pití jsem o ně přišla,dětství prožili v domově.Otec se jim už upil.Přece ho nebudu následovat.Viděla jsem tu jejich bolest-toto jim ani sama sobě neudělám.Už jsem nepila téměř 9roků a spadla jsem do toho zas.Rok se dařilo-opět pád.po půl roce znova.Ted´mám za sebou 4 měsíce.Dnes a denně se modlím ale nehodlám to vzdát.První rok je boj.Ty další už jsou úplně o něčem jiném.Holky-nejsme posery!

Paní Jano,Já před Váma neskutečně smekám....