Alkoholik

Znám hodně alkoholiků, zatím nikoho, kdo by byl na tom zle a jen tak zvládl abstinovat.

Je to také o vůli. I přestat kouřit chce silnou vůli, někdo to nedokáže celý život přestata ničí zdraví sobě i okolí.

U alkoholismu silná vůle zdaleka nestačí.Člověk se musí naučit žít vedle alkoholu, změnit své návyky, život.

Hezký den Lukáš alkoholik,
zažil jsem období, kdy jsem si říkal, že už se nikdy nenapiju a snažil jsem si zachovat vše ze svého starého života, nedokázal jsem učinit změny, bál jsem se jich a dost dlouho si nalhával že žiju. Pak stačilo jedno zaváhání a má víra padla. U mne to bylo podpořeno mou schizofrenií a nakonec jsem se pod tíhou nezvládnutého života pokusil o sebevraždu. Ono je důležité věřit v sebe, ale také si uvědomit, že ne vždy můžu věřit sobě. Proto je dobré vyhledat pomoc ať už psychiatra, AA, psychologa, u mne zafungovalo až spojení všech těchto možností a můj život je dnes otevřený. Nestydím se za svou minulost, mám se v nouzi kam obrátit, mohu zlepšovat svůj život krůček po krůčku a hrabu se z dost velkýho dna. Je možné, že to někdo zvládne sám, ale už bych v tom sám být nechtěl. Mějte hezký den.

Líba/Lída, mám v tom chaos , ale je jasný, že každý si musí najít svoji cestu, je to všechno opravdu jenom v hlavě. Je fajn, že když to člověk sám nezvládne, tak se má kam obrátit.

Hele, díky všem za příspěvky, dává to další smysl rozhodnutí, který by člověka po pár dnech s pocitem "ale dyť ty dvě skleničky s kámošema mě fakt nezabijou" mohlo zase přejít jako obvykle. Ještě to nepřišlo, ale do týdne se to předpokládám ozve.

Romane, hrozně mě to mrzí s rodinou, držím palce a přeju hodně síly, mizerný období, ať se brzy přežene!!!

Mozek alkoholika chce alkohol, proto si nemocný dokáže sám sobě nalhávat, dělat z hloupostí horory, jen aby měl omluvu u sebe, proč pije.Přesně i tak, že "jedna, dvě skleničky s dobrým kamarádem neuškodí" , jistě, že uškodí.Alkoholismus je smrtelná nemoc, je nutné ji léčit.

Ahoj.
S vůlí, to nemá až tak moc co dělat. Je to jak tu píšou ostatní....
Pokud je člověk závislý, je to hlavně onemocnění psychiky!
Je schopen si všechno oddůvodnit. Kdykoliv potřebuje, najde si pro svoji závislost cestičku. Fungují zadní vrátka, aniž by si to sám sobě chtěl dotyčný přiznat.
Abstinování, jen na základě vůle, je jakoby na sílu. Bez vnitřního přesvědčení, že už nechci, bez pochopení své vlastní nemoci a smíření se s touto realitou, nemá toto cenu.

Jsou sice lidé, kteří dokázali sami přestat, ale zcela jistě ne, jen na základě pevné vůle, to je hodně málo.
Proč by bylo potřeba pevné vůle, k žití bez chlastu?
To je přeci podstatně lepší život.
Bohužel, v závislosti, fungují vypěstované mechanismy do nihž patří hlavně lži, ssobě samým, druhým, atd atd.
Podle mé zkušenosti, je nejtěžší, přijmout svoji nemoc a ztotožnit se s ní. Myšlení v závislosti, je otočené vzhůru nohama.
Je to nemoc na celý život, protože tyto mechynismy, myšlení alkoholika nebo jiného závisláka, číhají v různých situacích po celý život. Není potřeba se jich bát, ale respektovat je.
Jinak to že člověk přestane pít ještě neznamená, že si v různých životních situacích, nezvolí jinou formu útěku a to zdánlivě nevinnou. Např. práce, počítač, uzavřenost atd atd.
Mám s tímto své zkušenosti.
Tam si myslím, že opravdu má asi smysl docházenído různých komunit po léčbě. Jednak k překonání prvních chvil abstinence v reálném životě, a jednak pro možné jiné problémy. Ono ta útěková strategie, souvisí s psychikou...
Já nechodil nikam. Až v posledních létech k psychologům. Můžu zodpovědně tvrdit, že v mém případě, jsem psychiku měl začít řešit podstatně dříve.
Životu bez alkoholu není potřeba se bát.Jde to.
V alkoholu vidím jen a jen důsledek jiných příčin. Dám upřímnou radu....snažte se nelhat si!
Ne jen o alkoholu, ale o všem. Přiznejte si, své strachy a obavy, svoji slabost a zranitelnost atd.
Neváhejte požádat o pomoc psychologa, psychiatra...
Nepomohli by jste jinak ničemu, sobě vůbec, a druhým teprve ne. At nedopadnete jako já.
Sami před sebou utéct nemůžeme, problémy se nikam neztratí.

Ahoj.

Ahoj,
ty útěky mě zajímají, nestačí, když si člověk přizná problém s alkoholem - s něčím nezpracovaným v sobě a začne na tom dělat? Teda za předpokladu, že to v sobě někde vykope pod všemi nánosy? Jinak zatím to jde, pořád do sebe leju vodu nebo čaj, s kafem se snažím opatrně...

Zaměstnávej svůj mozek něčím pořád.Chval se sama před sebou, jak je dobře, že nepiješ, že vidíš hezké věci, které bys nevnímala jako nalitá,hledej plusy v abstinenci......

Zdraví Vás,chodím na tyto stránky krátkou dobu.Před pár dny jsem zase začala pít a to už jsem se skoro 8týdnů držela čistá.Mám pocit,že to bez léčebny nezvládnu.Zjistila jsem,že jakmile se mi nakupí problémy a velké starosti doma,nejsem schopná své pití kontrolovat,nejsem opilá na plech,piju jen pivo,udržuju si tím celý den hladinku abych přežila.Ráno je mi špatně,nenávidím se za to že nedokážu přestat.Chodím na AA,ale poslední dvě sezení jsem nebyla,neměla jsem se tam jak dostat,město kde sezení AA jsou,je od nás vzdáleno 75km.Já cítím,že už to nezvládám.Mám malé dítě a nemám již rodiče,kteří by pomohli s hlídáním až bych byla v léčebně.A to mě dost brzdí se k tomu rozhoupat,manžel je už starší pán,dítko je moc akční a on ho nezvládá.Nepracuje,je s náma 5let doma,trápím se tím neskutečně,neustále jsme bez peněz.Sama nemůžu sehnat práci,žijeme v chalupářské osadě daleko od všeho,a to jsme žili praze než se nám narodil chlapeček.Trpím tu,nemám to tady ráda,nikoho tady nemám.Nemůžu už ani vystát toho svého mužíčka,jsem vlastně už ženská bez vlastního názoru,degradovaná alkoholička.Nejradši bych to zabalila,ale já to nemůžu udělat dětem,nemají o tom tušení,moji dva starší synové semnou nebydlí,měli problémy s novým manželem a místem bydliště.Prosím Vás,dá se ještě najít nějaké řešení,rada?Děkuji všem.