Alkoholik

Jen někdy člověk zastaví svou nemoc včas, protože ví, co je alkoholismus.Já to bohužel nevěděla, pořád jsem si myslela, že se nic neděje, nikoho neohrožuji, neobtěžuji, už jsem ani nemohla, pomalu jsem umírala a ubližovala jen sobě.

Já na tom nebyla jinak.Vždyt´jsem byla vychovávaná ve stylu všechno jde jen když se chce.A já chtěla pít,nepřipustila jsem si to.Věděla jsem že s pitím už mám problémy,ale nepřiznala jsem si to.Stále jsem chtěla pít tak,jak tomu bylo ještě dříve,ještě tenkrát,když jsem nebyla závislá na alkoholu.Stále jsem si namlouvala,že se to zase vrátí.Opak byl pravdou.A také mi trvalo,než jsem pochopila a přijala,že už jsem dávno za dělící čarou,která rozhodla o mé závislosti.Jediné co můžu?Usilovat o to,abych se nenapila.A tak se snažím a když polevím?Tak se nestačím divit.Ale zvedám se už za pomoci všeho a všech.Vím,že to jde.Vím,že je o co stát-a stojí mi stále za to chtít žít.Jinak žít!Tak jak se mi to dařilo téměř 9 let.Ted´chodím na Antabus každý den.Měla bych už opět první rok.Přišlo pokušení,které jsem nezvládla-s ním i recidiva.Škaredá recidiva.Mnohem horší,než předtím.Jsem vděčná,že se mi s pomocí dětí podařila zastavit,jsem vděčná dětem-i když jsem je zklamala a bolelo je to stejně jako mne mne nezavrhli.Jsem vděčná dr.Turkové za Antabus.Jsem vděčná všem z AA,že mne přijali a neodsoudil mne jediný člen.Všichni ví,nebo aspon´tuší jaký je to pocit soudit sebe sama-spravedlivě,čestně.Především tak,abych si mohla vzít z toho soudu ponaučení a udělat nápravy jak jen je to možné-v tom positivním slova smyslu a zvednout se.A ne tak,abych zůstala ochromená sebou sama zlomená ležet na zemi zavalená nenávistí či sebelítostí abych se definitivně upila.

Ahojky všichni.
Byli jsme chvilku mimo domov a možná na víkend zas vypadnem,tak nevím jak se ozvu.
Byla by lež kdybych napsala jak se cítím fajn.Zatím to tak není.....,ale je fajn,že jste tu.Asi to opět nějaký pátek potrvá až bude lépe.
Ale zdravím Petratu,ahóóój...jsem ráda,že jsi
A teď k Janě...Jani asi jsem pako,ale pochopila jsem to dobře že jsi trochu po dlouhé době zazlobila?Možná vážně špatně chápu,mám vypitý mozek,ale jestli se nemýlím,tak ti opět držím všechny palce co mám a věřím,že vše bude OK,protože ty jsi OK a super baba.Ale nejspíš jsem jen hloupě četla a ty jsi v pohodě a já se tomu jen těším.Tak pokračuj ve svém psaní a radách,jsou fajn....díky.
Mějte se krásně.

Bludi, neber to tak na lehko, recidiva je průšvih, každá je horší a těžší!Důležité je, že Jana znovu začala abstinovat, je to dobře.Nevzdává se!

Máš pravdu.Odjela jsem na chalupu.Vystřídat sestry,které si vzaly mámu-mám ji v péči je už dementní.Vzaly si ji at´si doma odpočinu.Všechno v hlavě srovnané jsem odjela.A tam mne čekalo po jejich odjezdu překvapení v lednici-otevřené víno,které nedopily.Dva dny se nic nedělo,potom už mi to víno začalo vadit-že ho v té lednici mám.Nic chytřejšího mne nenapadlo,než je sama vylít.Bylo to zcela poprvé co jsem vůbec něco takového udělala.Neměla jsem dobrý pocit ani pak.Byla jsem na segry naštvaná-vzala jsem to jako bezohlednost.Ani jsem si nepřipustila,že jsem se od té chvíle,co jsem to vylila začala chovat zcela jinak.-Tak jak jsem se chovala v období,kdy jsem pila!Za necelé dva týdny na to,jsem začala pít doopravdy.To,co se tak nenápadně rozjelo už šlo naprosto mimo mne.Nemohla jsem to pití zastavit!Až do chvíle,než jsem si tento stav nepřiznala,než jsem ho přestala utajovat a než jsem byla schopna požádat svého nejstaršího syna a jeho manželku,kteří tam bydlí o pomoc.Po návratu z chalupy domů jsem šla hned k DR.Turkové.Nyní chodím na Antabus ne 2x v týdnu,ale každý den,na její doporučení také min.2x v týdnu do AA a každý měsíc na její sezení pro alkoholiky,které pořádá.Jsem jí za to nesmírně vděčná,stejně jako dětem,které mne neodsoudily ale pomohly.Uvědomuju si,že si svoji prioritu č.1,kterou je a musí být ve všech případech a za všech okolností má střízlivost musím naučit respektovat a uchovat tam,kde patří a tak jak patří!Můj život se může odvíjet jen od mé střízlivosti od ničeho jiného!

Při jednom sezení u Dr.Turkové mi připadalo směšné,když jsem slyšela zmínku o tom,že mnozí alkoholici použijí rukavici,když jsou nuceni z nějakého důvodu manipulovat se zavřenou láhví alkoholu.Tato ochrana se mi zdála až přespříliš přehnaná!Můj názor jsem změnila po své recidivě.Udělat všechna protiopatření včetně toho odstranit vědomí o vlastní síle a soběstačnosti co se týká alkoholu,bez ohledu na druhé je vždycky žádoucí.Je vždy jen v zájmu mého vlastního života.A o ten se mi už především jedná.

Jano, díky za to, že jsi se svěřila, riskovala posměšky!Kéž by v této zemi bylo víc lékařů, jako je zlatá dr.Turková.

Nemám se za co stydět.Neberu to opravdu jako ostudu,že jsem měla recidivu.Neberu jako ostudu,že se to někdy zvrtne.Ostudou je vědět a zůstat ležet a nedělat nic.Jako průser beru,když někdo nechce přestat a všechno vzdá.Už se nestydím ani za to všechno,co jsem svým pitím napáchala-je to minulost.Poučná minulost,bez které bych vůbec nevěděla a neumněla to co dnes vím a dokážu.Pochopitelně jen bez alkoholu.Ten znám-tam se nemám proč vracet.

Ahoj vsem,Bludi,jsem rada,ze jsi se ozvala a ze jsi tak nejak v poradku.Jen se chci zeptat,zda jsi dostala muj mail,nechci nejak nalehat,jen chci vedet,ze ti ten muj "roman"dosel.POkud ano a jen nejsi ready,nevadi,treba jednou prijde ten spravny cas.Kazdopadne ti moc drzim palecky,stejne jako sama sobe a vsem tady.Hezky zbytek vikendu,Marky.

Zdravím všechny.
Jani díky,že jsi tu popsala tvou recidivu.
Vážím si toho,alespoň nám tu všem co přemýšlí o pití a nepití dáváš naději,že když se chce tak to jde.Jsi super
Marky,já od tebe dostala dva mejlíky a na ty jsem ti odepsla.Žádný jiný mi nedorazil,tak nevím kde se to podělalo.Zkus mi ještě něco poslat a když dorazí,tak hned odpovím.Díky.