Alkoholik

Mě bude soudit Bůh, a ne člověk , to je pro mě podstatné, na soudech lidí mi nezáleží, nemají totiž tak velku váhu,jakou jim rádi přisuzujeme, i když leckdy je to těžké se ubránit a necítit bolest, přesto se musí i zde uplatňovat alespoň když né větší tak nějaký minimální odstup a nadhled

Uleví se ti, když útočíš na jiné? Pokud ano, tak si posluž. Mně to nevadí. Beru to tak, že každý má právo na svůj názor.

Na tvém místě bych ale spíš pořádně četla, co jiní píšou a pak reagovala. Je možné, že to co jsem napsala je pro tebe příliš složité. Nevadí, je to tvůj boj.

Jen doplním, nepracuji v léčebně, takže nemám odkud mizet. Jen jsem se ti snažila vysvětlit (evidentně marně), že pokud jsi na lidi hnusná, nemůžeš čekat, že ti budou ležet u nohou. Ani v léčebně, ani nikde jinde!

Na rozdíl od tebe tady jednotlivé léčebny nepomlouvám a i když jsem tam nikdy nebyla, nesmírně si vážím této nesmírně psychicky vyčerpávající práce. Jsem si vědoma, že všichni nejsou své práci oddáni, ale pracují tam jen lidé, kteří si také táhnou svůj kříž, takže poslední, co bych dovolila, je tady veřejně hanit;-).

Petro,klid.Janis ani nevím či muž,nebo žena,protože o sobě se zmińuje v obou rodech? Nesoudí,dle sebe-jenom háže kámen, vůbec nekrizuje dle sebe-ale haní.Věří v Boha-i když si na něj hraje.Věří,že nepije-ovšem pokud tomu tak není nyní zcela jistě to přijde.Důvěrně znám tyto stavy a vím odkud přicházejí a co je v nich skryto.

Jani, já jsem v pohodě.
Podle toho jejího zmatení mě také napadlo, že na monitor kouká přes dno láhve. Je to její boj.

My nepijeme, jedeme. Hurá:-)

Jsem ráda,že ti to došlo.Bohužel všichni musíme počítat i s tím,že tomu tak bude.Já nebyla jiná.Chytrá, jak rádio a blbá zároven´.Je to součást naší nemoci.Ten kdo udržuje svoji mysl v pokoji a duši i pokorné srdce a duši živí vděčností ví jakému nebezpečí by se postavil,kdyby tomu tak u něho nebylo a je o to víc vděčnější za to co mu dostalo,co dostává.Dobrou nocku.

Jak já zuřila, odsuzovala v léčebně všechny a všechno.Nesmyslné zákazy, příkazy, chááá.Najednou se ve mně něco zlomilo, přijala jsem vše, dokončila léčbu a vděčně na ní vzpomínám.Znám osobně terapeuty, primáře, lékaře z několika léčeben, skláním se před něma, nemohla bych tuto práci dělat.Snažím se také pomáhat alkoholikům, těch nadávek, co jsem už slyšela!Slzy, recidivy....O víkendu jsem byla na sjezdu AA v Liberci, nabrala jsem sílu hlavně z těch, co jsem měla čest nakopnout, poslechli, drží se.Na konci ke mně přiběhla jedna kočka, co psávala i tady, před 5 lety, prý jsem jí vynadala, 4 roky se cítila naštvaně, pak poslechla a chodí na AA nepije, daří se jí.To je krása, ne?

Já už nějakou dobu nepiju, a daří se mi dobře, po těch všech alkoholických peklech a léčebnách, jde už mluvit o zázraku. nebýt vyšší moci a aa a léčebenských detoxů, apod, tak je po mně. ale léčebna je jenom začátek, ten hlavní boj je venku. no asi jsem to přepískla, ale prostě tvoje příspěvky na mě tak zapůsobily jak zapůsobily. rozhodně záměr nebyl tě urazit.
aspoň si nedovolím o někom tvrdit, jestli pije nebo nepije, když ho neznám, to mě naopak nepřijde moc fér vůči ostatním alkoholikům, ale to je fuk.jo beru tvůj názor, každý jsme opravdu jiný

V PL Lnáře pomáhají lidem s jejich trápením.Byl jsem tam a obdivuji zdejši terapeuty Báru a Tomáše.Jsou rovní a jejich upřímnost mě jako akoholikovi hodně pomohla.Není to o režimu atd.Pravidla jsou i v běžném životě.A hlavně je to dobrovolný,tak nevím nač a proč si stěžovat.člověk by měl vždy začít u sebe.

Bára i Tomáš jsou výborný, je krásné, že se poctivě věnují své práci, pomáhají a přitom jsou mladí, dobrá vyhlídka do budoucnosti pro léčebnu.

Byl jsem včera na srazu alkoholiků ve Lnářích.Spíš podívat se,než něco řešit.Viděl jsem pár tzv. spolubojovníků a dověděl se z druhé ruky o ostatních.Co dělají a jak se drží či nedrží.Přemýšlím,co je to za potřebu.Být neustále v tom koloběhu.Bylo to ale hezký odpoledne.Byl jsem mezi svými.